Blog

V současnosti se schyluje k zásadní a dlouho avizované změně insolvenčního práva. Vláda České republiky schválila znění novely zákona č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon, která je nyní v Parlamentu projednávána pod číslem tisku 491/0. Tato novela reaguje na aktuální problémy insolvenční praxe, zejména pak dlouhé doby trvání insolvenčních řízení. Přináší i mnoho dalších změn, které mají významný dopad nejen pro fyzické osoby, ať už podnikající či nepodnikající, ale také na dohled insolvenčního soudu nad průběhem řízení a úpravu některých klíčových aspektů oddlužení. Novela ještě ani neprošla Parlamentem a již budí zejména u odborné veřejnosti značné kontroverze. Spíše, než právním problémem se jeví být spornou možnost zkrátit nepodnikajícím fyzickým osobám jejich oddlužení na 3 roky. Hodlá v tomto ohledu ochránit zákonodárce nějak věřitele?

Na následujících řádcích si rozebereme problematiku uznání dluhu ve formě částečného plnění. Je totiž docela dobře možné, že dlužník zpravidla peněžitého závazku, může částečnou úhradou svůj zbývající dluh takzvaně uznat, aniž by to původně zamýšlel.

Sezóna dovolených se sebou přináší nejen nezapomenutelné zážitky, ale také nevyhnutelné případy zpožděných letů, které se stávají stále častější výzvou pro cestující. V návaznosti na tuto skutečnost se na nás klienti čím dál častěji obracejí s dotazy, zda existuje nějaká možnost, jak po cestovní agentuře či letecké společnosti vymáhat finanční kompenzaci v případě, kdy má právě jejich let zpoždění. V tomto článku se věnujeme právním aspektům této problematiky a možným cestám k dosažení finančního odškodnění.

Koupě prvního bytu, domu nebo jakékoli jiné nemovitosti je pro většinu lidí stresující záležitost. Výběr té správné nemovitosti vyžaduje pečlivý průzkum a spoustu hodin strávených hledáním. Mnoho zájemců o koupi nemovitosti následně vstoupí do jednání s realitní kanceláří. Nakonec z koupě ale z nějakého důvodu sejde. V takovém případě pozor. Realitní kancelář se totiž na zájemce může obrátit s tím, že po něm požaduje uhradit smluvní pokutu. Má na to však nárok? Pojďme se na to podrobněji podívat.

Stavební povolení představuje typ správního rozhodnutí, kterým jsou povolovány nové stavby, provádění stavebních úprav nebo změn stavby, jako jsou nástavby a přístavby. V tomto článku bychom jej rádi představili a zaobírali se důležitými aspekty spojenými s procesem získání stavebního povolení a jeho právním rámcem. Pro úplnost sdělujeme, že tento článek vychází z právní úpravy zákona č. 183/2006 Sb., stavební zákon.

V jednom z předchozích článků jsme se zabývali skončením pracovního poměru ve zkušební době. Na ten bychom rádi navázali a věnovali se právě jedné z nejběžnějších forem zániku pracovněprávního vztahu, a to konkrétně výpovědi. V následujícím textu bychom Vám rádi představili právní rámce, podmínky a důležité aspekty, které tento nástroj pro ukončení pracovního vztahu provázejí a jaké jsou možnosti stran pracovního poměru.

Problematika výživného je dosti široká, avšak v tomto článku se zaměříme výhradně na vyživovací povinnosti k dětem a časté otázky, které s ní souvisejí. Institut výživného mezi rodiči a dětmi slouží k zabezpečení oprávněných potřeb potomka. Pří jeho stanovování jsou brány v úvahu majetkové poměry všech zainteresovaných osob. Účelem výživného není pouze hrazení základních potřeb dětí, ale také zajištění dalších materiálních potřeb, jako je kulturní rozvoj, bydlení, a dokonce i možnosti spoření pro budoucnost.

Zkušební doba bývá dnes již zcela běžným prostředkem k vzájemnému oťukání zaměstnavatele a zaměstnance při sjednávání pracovního poměru. Dnes již prakticky nenajedeme oblast, v níž by institut zkušební doby nenalezl využití.

Tímto článkem bychom chtěli navázat na naše předchozí články týkající se problematiky darování. V současnosti se na nás obrací mnoho klientů, kteří sice vědomě darovali, avšak nyní by chtěli dar zpět. Nejčastěji se tak děje v situaci, kdy se obdarovaná osoba začne chovat nevhodně, začne dar zneužívat nebo s ním zachází odlišně od původních záměrů dárce, a tak dárce obvykle požaduje vrácení věci. Nicméně v praxi je tento požadavek dárce těžké splnit, navíc když o této eventualitě v minulosti vůbec neuvažoval a nijak jí do darovací smlouvy nezahrnul. Český právní řád však nabízí mnoho možností, jak darovací smlouvu řádně ošetřit, a některé z těchto možností Vám představíme v tomto článku.

Darování je v českém právu poměrně často využívaným prostředkem pro převod majetku na rodinného příslušníka nebo jinou blízkou osobu. Ačkoli lze ocenit dobrosrdečnost a snahu dárce zajistit materiální zázemí pro své blízké, nelze přehlížet, že převodem, zejména v případě nemovitých věcí, dochází k významnému zhoršení právního postavení dárce. Často se však stává, že se dárce ocitne v situaci, kdy není spokojen s chováním obdarovaného nebo s jeho konkrétním zacházením s předmětným darem a chce tak danou věc získat zpět do svého vlastnictví, jelikož došel k závěru, že si ji obdarovaný už nezaslouží. Znovunabytí vlastnického práva k daru však není zdaleka tak jednoduché, jak si člověk myslí a právě tento článek vám prozradí, jak těžké může být v případě prosté darovací smlouvy dostat dar zpět a na konci i představí možnosti, jak se veškerému popsanému úskalí vyhnout.

Často se nás klienti ptají na tzv. "rozvodové papíry". V jednom z dříve publikovaných článků jsme se proto ctěnému čtenářstvu pokusili stručně popsat základy problematiky takzvaného „nesporného rozvodu“. Termín „nesporný rozvod“ je používán spíše laickou veřejností, z ryze praktických důvodů se k němu však často kloní i titulovaní právníci. Sám termín „nesporný rozvod“ by však mohl vyvolávat dojem, že mezi manžely nejsou žádné spory, což zpravidla u rozvádějících se manželů není zcela pravda. Vhodnější je proto spíše označení „konsenzuální rozvod“, tedy rozvod, na jehož podmínkách se manželé dohodli a rozhodli se k ukončení manželství přistoupit konstruktivně a za vzájemné součinnosti. V tomto článku se pokusíme blíže rozebrat podmínky, které je třeba ze strany účastníků řízení (tedy rozvádějících se manželů) splnit, aby soud mohl o rozvodu manželství přistoupit, aniž by zjišťoval příčiny jeho rozvratu. Dále se budeme věnovat některým důležitým procesním aspektům rozvodu manželství. Rovněž jsme pro naše klienty připravili balíček služeb, který zahrnuje sepis veškerých potřebných dokumentů a podání k soudu tak, aby konsenzuální rozvod proběhl bez jakýchkoliv komplikací.

Občanský zákoník stanovuje, že k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Vzhledem k narůstající modernizaci a technologickému vývoji se však dnes z důvodů časové efektivnosti a spolehlivosti můžeme setkat s tím, že se většina listin uzavírá takzvaně na dálku a dochází k převážné elektronizaci. Aby v důsledku této skutečnosti nedocházelo k nejasnostem a možným sporům, bylo nutno na technologický vývoj reagovat i v rámci právního řádu. V důsledku toho vznikl například pojem elektronického podpisu. V tomto článku bychom Vám jej rádi představili a zároveň pomohli co nejzdárněji pochopit.

Při uzavírání smlouvy je vhodné myslet na to, jak dlouho nás bude zavazovat a jakým způsobem může být závazek ze smlouvy ukončen. Jednou z forem zániku závazků je odstoupení od smlouvy. Tuto formu zániku závazku obecně upravuje občanský zákoník, přičemž specifické podmínky, kdy může dlužník či věřitel od smlouvy odstoupit, jsou dále upraveny napříč ustanoveními u konkrétních závazkových vztahů.

Proces darování zpravidla není ukončen uzavřením samotné darovací smlouvy. Darování, jakožto bezúplatný příjem, má svůj speciální daňový režim. Zde se vyplatí být opatrný a svůj záměr konzultovat s odborníkem, jelikož dobře míněná úsluha se může proměnit ve zcela zásadní daňový problém.

Darovací smlouva je jeden z nejrozšířenějším smluvních typů. Bez nadsázky je možno tvrdit, že daroval, nebo byl obdarován skoro každý. Málo kdo se však již zajímá o to, jaké má darovací smlouva podstatné náležitosti a jak vůbec probíhá kontraktační proces. Navíc většina lidí si v těchto případech zúží svoji představu ohledně této problematiky pouze na darovací smlouvu na nemovitost. To však ale není zdaleka vše, kde lze tento smluvní typ použít. Níže bychom si proto probrali, co je vlastně darovací smlouva a jak jí posléze platně uzavřít.

V tomto článku se budeme zabývat institutem vazby. Klademe si za cíl přiblížit institut vazby těm, jejichž blízkých se bezprostředně dotýká a těm, kteří se obávají, že by se jich týkat mohl. Nejedná se o vyčerpávající právní pojednání, ale o zachycení nejdůležitějších momentů a snad i zodpovězení nejčastějších dotazů, které si čtenáři z řad laické veřejnosti mohou v souvislosti s tématem vazby klást.

Směnky nabízí svým věřitelům, ale i dlužníkům jinde neviděné způsoby zajištění dluhů, spolu s nimi ale i mnoho nečekaných úskalí. Ta mohou mnohdy vést i k neplatnosti celé směnky. Může za to mimo jiné i formálnost směnečného práva, kde lidově řečeno platí: co na směnce není, jako by nebylo. Zde jsou patrné staré, až do středověku sahající základy směnečného práva, u nás kodifikované v zákonu směnečném a šekovém z roku 1950. Samotný zákon přitom vychází ze ještě starší Ženevské směnečné konvence z roku 1930 a od svého vyhlášení prošel pouze třemi novelizacemi. Následující text se bude zabývat jen a pouze směnkami vlastními, tedy dvoustrannými směnkami, ve kterých se dlužník zavazuje zaplatit oproti směnce. Trojstranné směnky cizí, kterými se vystavitel zavazuje, že za něho zaplatí třetí osoba, ponecháme pro jejich menší četnost stranou.

Ze statistik Ministerstva spravedlnosti vyplývá, že v roce 2021 trvala civilní soudní řízení před českými soudy v průměru 271 dní od podání návrhu do vyřízení věci. Existují však i případy, kdy se řízení může také z různých důvodů značně prodloužit. V tomto článku se podíváme na to, co jsou to průtahy v soudním řízení, jak se proti nim bránit a co dělat, když nám průtahy způsobí škodu.

V poslední částí naší série článku věnující se přihlašování pohledávek do insolvenčního řízení se budeme věnovat potencionálním rizikům, které hrozí věřiteli, jehož přihláška vykazuje i po přezkumném jednání vady. Věřiteli v takových případech hrozí nejen ztráta samotné pohledávky, nebo výtěžku z ní. Neopatrnému věřiteli může být dokonce v krajním případě uložena povinnost zaplatit soudem určenou částku. V podstatě sankci.

V další části našeho seriálu ohledně dlužníka v insolvenci si probereme postup pro případ, kdy naše přihlášená pohledávka byla popřena. To znamená, že se od nás jako věřitele očekává kvalifikovaný aktivní postup, který je schopen tento stav zvrátit. V této situaci není dobré zůstat pasivní. S přihlášením zákonně popřené pohledávky mohou totiž být totiž spojené značné procesní sankce.

Poté, co se nám podařilo včas podat insolvenční přihlášku, přichází řada na přezkoumání pohledávek v ní uvedených. Jedná se o formalizovaný postup, který v úvodu provádí insolvenční správce. Žádoucím výsledkem je pak zjištění přihlášení pohledávky. Může se však stát, že insolvenční správce pohledávku popře. Jak tedy postupovat, aby se nám toto nestalo?