Blog | Trestní právo

U většiny trestů, které může soud v trestním řízení pachateli uložit, stanoví zákon možnost následného zmírnění trestu. V případě trestu odnětí svobody je takovým nástrojem podmíněné propuštění z výkonu trestu odnětí svobody. Mezi laickou veřejností je občas používáno slovní spojení „propuštění na podmínku“. V zásadě je toto označení správné a my vám v tomto článku tuto problematiku přiblížíme.

Trestní řízení, jako klíčová součást soudnictví, klade důraz na zajištění spravedlivého a nestranného soudního procesu. Nicméně, v průběhu trestního řízení mohou nastat situace, kdy účastníci řízení považují postup orgánů činných v trestním řízení za chybný nebo nezákonný. V takových případech má účastník právo využít takzvané opravné prostředky. V případě usnesení v trestním řízení je takovým opravným prostředkem stížnost.

V krizových situacích je potřeba jednat rychle. Někdy však dojde v takové situaci k porušení zákona, byť z omluvitelného důvodu. Na takové situace má český právní řád odpověď v podobě okolností vylučujících protiprávnost. Jedním z nejznámějších typů je jednání v krajní nouzi. Krajní nouze činí pachatele trestně neodpovědným za jeho jinak nezákonné jednání. Za jakých okolnosti se tento institut deliktního práva použije?

Podmíněné odložení trestu odnětí svobody, lidově „podmínka“ je situace v trestním právu, kdy uložený trest odnětí svobody je podmíněné odložen na určitou zkušební dobu. V tomto článku vysvětlíme, v jakých případech lze trest odnětí svobody podmíněně odložit a jak taková situace ovlivní další život odsouzeného v několika klíčových ohledech.

Přestože toto téma vzbuzuje časté kontroverze, řízení pod vlivem alkoholu či omamných látek jako THC či kokain nemusí být vždy trestným činem. Řídit „pod vlivem“ totiž člověk nemusí vůbec vědomě. Často se totiž setkáváme se situacemi, kdy má osoba za volantem ještě zbytkové stopy alkoholu v krvi. Avšak zákon rozdíly mezi alkoholem a „zbytkovým“ alkoholem nedělá. Zákon jasně stanovuje limitní hodnoty aktivní látky v krvi. Tyto jsou určující stanovení odpovědnosti za přestupek. Soudy ve své rozhodovací praxi dále stanoví, jaké minimální množství dané látky v krvi je kritériem pro spáchání trestného činu. Právě díky této dualitě pramenů nemusí být právní úprava všem na první pohled jasná, proto se Vám ji v tomto článku pokusíme zjednodušeně vysvětlit.

Byla vám způsobena škoda v důsledku nesprávného úředního postupu či třeba nezákonným rozhodnutím? Trval váš soudní spor příliš dlouho? Došlo ke zbytečným průtahům v řízení? Máte pravděpodobně nárok na náhradu škody, protože i stát je odpovědný za to, když někomu při výkonu státní moci způsobí škodu. Abyste na náhradu škody ale měli nárok, musí existovat nezákonné rozhodnutí nebo výše zmíněný nesprávný úřední postup, v jehož důsledku vám vznikla škoda či nemajetková újma. Za škodu je za podobných podmínek odpovědný nejeden stát, ale například i obce a kraje.

Právních profesí je dnes celá řada – některé jsou v běžném životě zcela běžné, zatímco jiné bychom v životě raději nikdy nepotkali. Zeptáte-li se člověka na ulici, kdo je podle něj exekutor, nejspíše Vám odpoví, že je to ten, kdo klepe na dveře a zabírá lidem majetek. A co takový soudce? Ten bude nejčastěji označován jako někdo, kdo rozhoduje kladívkem a posílá lidi do vězení. Tyto definice jistě nejsou zrovna odborné, ale podstatu těchto povolání svým způsobem vystihují. Jaké odpovědi byste však dostali, kdybyste se zeptali na rozdíl mezi právníkem a advokátem? Existuje vůbec nějaký? Ano, i když jsou tyto termíny často zaměňovány, jsou mezi nimi důležité odlišnosti, které je důležité znát.

Ještě poměrně nedávno byla obhajoba v řízení o přestupku v dopravě celkem nenáročnou záležitostí. Původní právní úprava totiž stanovila promlčení přestupku v jednoleté době. Člověk se nemusel chovat nikterak obstrukčně. Stačilo poslat delší vyjádření obviněného a správní orgány s vyšším počtem projednávaných přestupků již v tento okamžik nebyly schopné přestupek v této zákonné lhůtě projednat a rozhodnout o něm. Odpovědnost za přestupek tímto zanikla. Bohužel s příchodem nové přestupkové právní úpravy těmto postupům odzvonilo a nyní je potřeba vést řádnou obhajobu.

Pokud Vás, nebo Vaše blízké, někdo okradl, podvedl, či Vám ublížil, zpravidla máte nárok na náhradu takové újmy v penězích. V případě, kdy dojde k majetkové škodě, nemajetkové újmě nebo bezdůvodnému obohacení na Váš úkor v důsledku spáchání trestného činu a tato záležitost má být projednána v rámci trestního řízení, vznikají Vám jako poškozenému určitá práva a nároky, která máte možnost uplatnit. Správné vyčíslení nároku či jeho řádné uplatnění však může být v mnoha případech obtížné a bude nutné se pro efektivní uplatnění obrátit na právního experta či advokáta. V tomto článku zaměříme na okamžik, kdy tato práva vznikají a jakým způsobem je můžete konkrétně prosadit v rámci soudního procesu.

V tomto článku se budeme zabývat institutem vazby. Klademe si za cíl přiblížit institut vazby těm, jejichž blízkých se bezprostředně dotýká a těm, kteří se obávají, že by se jich týkat mohl. Nejedná se o vyčerpávající právní pojednání, ale o zachycení nejdůležitějších momentů a snad i zodpovězení nejčastějších dotazů, které si čtenáři z řad laické veřejnosti mohou v souvislosti s tématem vazby klást.

Policie může osoby v jistých situacích vyzvat k tomu, aby se podrobili tzv. identifikačním úkonům. Může se tak stát písemným předvoláním nebo výzvou v rámci jiného úkonu v trestním řízení.

Jedním z možných výstupů přípravného řízení v trestní věci může být podání obžaloby státním zástupcem. To státní zástupce činí v situaci, kdy je přesvědčen, že výsledky přípravného řízení dostatečně odůvodňují postavení obviněné osoby před soud. Je to také okamžik, kdy se z obviněného stává obžalovaný a jde takzvaně „do tuhého“. Poté, co je mu doručena obžaloba, nařídí soud k jejímu projednání hlavní líčení.

Takový neplatič muže v konečném důsledku dostat řádně jednajícího pronajímatele do druhotné platební neschopnosti, když ten není schopen hradit bez zaplaceného nájemného splátku hypotéky bance, která s takovou situací určitě nebude mít přílišného pochopení. V současnosti navíc u našich stávajících klientů i těch nově příchozích začíná být patrno, že čím dál tím více nájemců má problémy nájemné uhradit, na což má vliv i zvýšení ceny energií. Z našeho pohledu je nutné jednat promptně a neotálet. Rozumně uvažující majitel nemovitosti, zvlášť té zatížené zástavním právem, si nemůže dovolit nikoho dlouhodobě podporovat tím, že bude odkládat splatnost nájemného. Rychle by se mohlo stát, že bude ve stejné situaci, jako jeho nájemce neplatič.

V případě trestního stíhání za méně závažné trestné činy, kupříkladu ublížení na zdraví dle ust. § 146 a § 148 trestního zákoníku, či ohrožení pod vlivem návykové látky dle ust. § 274 trestního zákoníku, je možné, aby soud v řízení před samosoudcem vydal takzvaný trestní příkaz dle ust. § 314e odst. 1 trestního řádu. Smyslem trestního příkazu je to, aby projednávaný trestný čin nemusel být řešen v rámci hlavního líčení, tedy aby odpadla nutnost zainteresovaných osob dostavit se k soudu a provádět dokazování. S tím je pak spojeno dosažení časových a finančních úspor jak na straně státu, tak i obviněného.

Objevili jste ve schránce dopis od Policie České republiky, v němž stojí, že se máte dostavit na služebnu policie za účelem podání vysvětlení podle § 158 odst. 6 trestního řádu? Pak vás zřejmě bude zajímat, co toto podání vysvětlení obnáší, jaká máte při tomto úkonu práva a povinnosti a jaká rizika z toho mohou pro vás, či vám blízké osoby, vyplývat.