PODÁVÁM STÍŽNOST! – Jak se bránit postupu orgánů činných v trestním řízení?

Trestní řízení, jako klíčová součást soudnictví, klade důraz na zajištění spravedlivého a nestranného soudního procesu. Nicméně, v průběhu trestního řízení mohou nastat situace, kdy účastníci řízení považují postup orgánů činných v trestním řízení za chybný nebo nezákonný. V takových případech má účastník právo využít takzvané opravné prostředky. V případě usnesení v trestním řízení je takovým opravným prostředkem stížnost.

Co v následujícím článku zjistíte?

• Co je vlastně stížnost v trestním řízení?
• Kdo může stížnost podat?
• Kde a do kdy stížnost podat?
• Odkladný účinek stížnosti
• Důvody stížnosti
• Jak to dopadne?
• Co když nadřízený orgán stížnost zamítne?
• Jak postupovat dál

Co je vlastně stížnost v trestním řízení?

Stížnost je v jediný řádný opravný prostředek proti usnesení vydanému orgánem činným v trestním řízení.  Takovým usnesením se pak může zahajovat trestní stíhání, vzít obviněného do vazby a podobně. Stížnost lze podat proti každému usnesení policejního orgánu. Proti usnesení soudu nebo státního zástupce lze stížnost podat tehdy, pokud to zákon výslovně připouští a jestliže rozhodují v prvním stupni. Zákon také stanoví, že stížnost lze podat i proti usnesení nejvyššího státního zástupce, ale to už je pak vyšší dívčí…

Kdo může stížnost podat?

Zákon stanoví, že stížnost může podat osoba, které se usnesení přímo dotýká nebo která k usnesení dala podnět svým návrhem. Nejčastěji stížnost podává obviněný či jeho obhájce. Méně častým případem je, když stížnost podá zákonný zástupce, nejčastěji pak u osob, které nedosáhly zletilosti či osob, které jsou na svéprávnosti omezeny. Stížnost může podat také státní zástupce, poškozený, ale i další osoby, které mohou mít na obsahu rozhodnutí zájem, např. soudní znalec.

Kde a do kdy stížnost podat?

Stížnost se podává u orgánu, proti jehož usnesení směřuje. Problém však často nastává ve lhůtě k podání stížnosti. Prvním z nich je rozlišování pojmů oznámení a doručení usnesení. Je to totiž jedna z nejkratších lhůt, kterou české právo zná a její délka činí pouze tři dny od oznámení usnesení. To je pak komplikace zejména v případě, kdy je usnesení vyhlášeno, resp. doručeno v pátek. Do lhůty se totiž započítává i víkend a lhůta pak končí v pondělí. V případech, kdy by lhůta končila o víkendu či ve svátek, tak se konec lhůty samozřejmě posouvá na následující pracovní den.

Pokud Vám bylo usnesení příslušným orgánem vyhlašého na místě samém, doporučujeme podat stížnost obratem na místě do protokolu. Na rozdíl od ostatních rozhodnutí totiž lhůta k podání stížnosti neběží od obvyklého doručení písemného vyhotevení, ale právě již od samotného vyhlášení.

Asi si říkáte, že tři dny na podání stížnosti je celkem málo. Potřebujete se s usnesením seznámit, domluvit si advokáta apod. Obrovskou výhodou stížnosti je však to, že orgánu stačí doručit pouze blanketní stížnost (nijak neodůvodněnou) s tím, že bude doplněna později. Fakticky by samotné podání stížnosti mělo mít za následek to, že nadřízený orgán usnesení přezkoumá a zajistí nápravu případných pochybení. V praxi je však takový postup až téměř snový. Pokud nebude stížnost odůvodněna ani později po jejím podání, rozhodující orgán zpravidla stížnost posoudí jako nedůvodnou. Proto je dobré se s takovou věcí vždy obrátit na advokáta, který v napadeném usnesení případné chyby najde a do stížnosti uvede.

Odkladný účinek stížnosti

Odkladný účinek stížnosti nastává pouze tam, kde to zákon výslovně stanoví. Co to však znamená? Prakticky to, že napadené usnesení není vykonatelné do doby, než bude stížnost vyřízena bez ohledu na způsob takového vyřízení. Tomu se děje např. pokud soud v přípravném řízení na návrh státního zástupce nařídí pozorování ve zdravotnickém ústavu podle ust. § 116 trestního řádu

Důvody stížnosti

Usnesení lze stížností napadnout pro nesprávnost některého jeho výroku nebo pro porušení ustanovení o řízení, které vydání usnesení předcházelo, jestliže toto porušení mohlo způsobit nesprávnost některého výroku usnesení.

V naší advokátní kanceláři jsme nedávno řešili např. stížnost proti zahájení trestního stíhání (ta mimochodem odkladný účinek nemá), v němž klientovi hrozilo až 5 let vězení. Ve stížnosti jsme rozebrali důvody, kterými policejní orgán odůvodňoval důvodnost trestního stíhání. Tyto důvody se však neshodovaly se se skutkovým stavem a neodpovídaly ani zákonné úpravě. Současně policejní orgán nedisponoval jediným přímým důkazem. Usnesení o zahájení trestního stíhání tak bylo po podání odůvodněné stížnosti zrušeno.

Jak to dopadne?

Stížnosti může nadřízený orgán vyhovět, čímž zpravidla dojde ke zrušení napadeného usnesení. Takový výsledek je samozřejmě preferován, nicméně ne vždy se proti usnesení dá bránit úspěšně. Rozhodující orgán může stížnost posoudit i jako nedůvodnou a proto ji zamítnout. Malou cenou útěchy může být alespoň třetí možný výsledek, a to částečné vyhovění stížnosti. To pak v praxi nejčastěji vypadá tak, že například v případě stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání je skutek překvalifikován na mírnější trestný čin se zpravidla nižší trestní sazbou.

Co když nadřízený orgán stížnost zamítne?

V takovém případě ještě není třeba házet flintu do žita! V rámci trestního řízení existují i další prostředky obrany, jako je např. návrh na zastavení trestního stíhání, návrh na předběžné projednání obžaloby a další nástroje, které však nelze komplexně pojmout pro účely tohoto článku.

Jak postupovat dál

V případě, že Vám v souvislosti s trestním řízením dojde jakékoli usnesení, neklesejte na mysli. Můžete se bránit! Není však od věci v takovýchto věcech kontaktovat advokáta, který s těmito případy má bohaté zkušenosti a je schopen Vám poskytnou kvalifikovanou právní radu.

Prezentované názory nejsou právní službou a nenahrazují právní radu v konkrétní věci. Jedná se o soukromé názory autora článku, nikoliv o vyčerpávající analýzu příslušné problematiky. Pokud řešíte konkrétní právní problém, obraťte se na nás pro další informace.