Krajní nouze jako okolnost vylučující protiprávnost

Krajní nouze jako okolnost vylučující protiprávnost

V krizových situacích je potřeba jednat rychle. Někdy však dojde v takové situaci k porušení zákona, byť z omluvitelného důvodu. Na takové situace má český právní řád odpověď v podobě okolností vylučujících protiprávnost. Jedním z nejznámějších typů je jednání v krajní nouzi. Krajní nouze činí pachatele trestně neodpovědným za jeho jinak nezákonné jednání. Za jakých okolnosti se tento institut deliktního práva použije?

Okolnosti vylučující protiprávnost

Nikoliv každé jednání mající znaky trestného činu, přestupku, nebo civilního deliktu, lze považovat ze trestné, či působící škodu. Základem je to, že jednající osoba jedná v mantinelech stanovených zákonem pro některý z typů okolností vylučujících protiprávnost. Typicky se třeba brání útoku, nebo odvrací přímo hrozící nebezpečí.

Okolnosti vylučující protiprávnost jsou upraveny jak v trestním a přestupkovém zákoně, tak i v občanském zákoníku. Patří mezi ně:

  • krajní nouze,

  • nutná obrana,

  • souhlas poškozeného,

  • přípustné riziko

  • a oprávněné použití zbraně.

Poslední tři z nich jsou spojeny spíše s výkonem určitých povolání, jako služba v bezpečnostních sborech, či ve výzkumu.

Co je  to krajní nouze

Z hlediska trestního práva se krajní nouzí rozumí stav přímo hrozícího nebezpečí pro zákonem chráněný zájem, kdy toto nelze odvrátit jiným způsobem než tímto, jinak protiprávním, jednáním. Co tedy může být oním zákonem chráněným zájmem? Typicky se jedná o život, zdraví, svoboda, či majetek. Mimo to sem náleží i ostatní chráněné zájmy, tak jak jsou uvedeny v jednotlivých hlavách trestního zákona.

Jednající v krajní nouzi pak může ohrozit, či dokonce poškodit takový zákonem chráněný zájem, pokud jsou k tomu splněny zákonem dané podmínky. Trestní zákoník uvádí, že nejde o krajní nouzi, jestliže bylo možno toto nebezpečí za daných okolností odvrátit jinak anebo způsobený následek je zřejmě stejně závažný nebo ještě závažnější než ten, který hrozil, anebo byl ten, komu nebezpečí hrozilo, povinen je snášet.

Příklady z praxe

Typickým případem krajní nouze může být jízda do nemocnice v podnapilém stavu za účelem ochrany života, či zdraví. Obecně jízdu pod vlivem alkoholu, či omamných a psychotropních látek nelze doporučit, avšak pokud dotyčného hrozí akutně vážná porucha zdraví, nebo smrt a jiný způsob transportu neexistuje. Je na místě za účelem záchrany života jako nejvýše postaveného zákonem chráněného zájmu porušit zájem spočívající v tom, aby společnost nebyla ohrožována možnými následky jízdy pod vlivem alkoholu. Vždy ale bude záležet na konkrétních podmínkách a zobecňování je obtížné.

Například Nejvyšší soud v jednom ze svých usnesení posuzoval případ, kdy se dovolatel dopustil právě výše zmíněné jízdy v opilosti, protože měl na hlavě krvácivou ránu. Vzhledem k nezávažnosti tohoto poranění soud dospěl k závěru, že o krajní nouzi se v tomto případě nejednalo, neboť dovolatel neodvracel nebezpečí přímo hrozící zájmu chráněnému trestním zákoníkem. Sanitka v daném případě neměla žádné zpoždění a dovolateli nepomohla ani skutečnost, že téměř ihned po zavolání na tísňovou linku sedl do auta a vyrazil do nemocnice autem sám.

V jiném  svém usnesení se Nejvyšší soud zabýval otázkou uplatnění krajní nouze ve vztahu k pěstování konopí pro léčebné účely. V předmětné věci se obviněný dovolával toho, že konopí používá na výrobu léčebných mastí, které mu pomáhají s kožním onemocněním. Dle subjektivního hodnocení obviněného mu přinášel tento způsob léčby nejen zmírnění bolesti, ale i určité zlepšení jeho stavu. Podle Nejvyššího soudu však toto jednání nenaplnilo všechny potřebné znaky krajní nouze a obviněný činem, jehož se dopustil, neodvracel, a ani neodvrátil žádné bezprostředně hrozící nebezpečí. Navíc tento způsob léčby v daném případě nesměřoval k zamezení vzniku nemoci. Dále nutno připomenout, že obviněný se neoctl v situaci, kdy by mu ze strany státu nebyla v tomto směru poskytnuta žádná lékařská péče. Ze strany obviněného se tak jednalo pouze o volbu subjektivně vhodnějšího způsobu zmírnění příznaků nemoci, kterým však nedochází k jejímu vyléčení. Je tedy zřejmé, že za dané situace zde neexistovalo nebezpečí bezprostředně hrozící zájmu chráněnému trestním zákoníkem a použití krajní nouze nebylo v daném případě opodstatněné. Současně Nejvyšší soud z důvodu nedostatku společenské škodlivosti skutku postoupil věc Městskému úřadu v Hlinsku, aby o věci rozhodnul jako o přestupku.

Shrnutí

Vyhodnotit si před sednutím do auta v krizové situaci, zda-li se o krajní nouzi jedná či nikoli je obtížná záležitost. Pokud se však jedná o život, je to jedna ze situací, kde krajní nouze protiprávnost činu může vyloučit. Pokud však řidič pojede v podnapilém stavu i z nemocnice zpět, takové jednání už pod krajní nouzi nespadá. Je lepší auto nechat na místě a raději se domů dopravit jiným způsobem, který nebude ohrožovat okolí, ale ani podnapilého řidiče samotného.

Pokud si nejste jisti, jak ve Vaší situace postupovat, vyzkoušejte naši službu Online advokát. Společně se pokusíme zhodnotit Vaše možnosti.

Prezentované názory nejsou právní službou a nenahrazují právní radu v konkrétní věci. Jedná se o soukromé názory autora článku, nikoliv o vyčerpávající analýzu příslušné problematiky. Pokud řešíte konkrétní právní problém, obraťte se na nás pro další informace.

JUDr. Jan Fila

JUDr. Jan Fila

Studoval na právnické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Po studiu působil od roku 2012 jako advokátní koncipient v advokátní kanceláři v Olomouci a následně v Brně, kde po složení advokátní zkoušky v roce 2016 začal působit jako advokát. V roce 2014 složil rigorózní zkoušku na Masarykově univerzitě v Brně v oboru pracovního práva. Hovoří anglicky. Jan se zajímá především o právo občanské, trestní, pracovní a správní.

Další články