Blog | Insolvenční právo

Toto téma je klíčové pro každého, kdo zastává nebo aspiruje na pozici v orgánech řízení společnosti, jako jsou jednatelé ve společnostech s ručením omezeným (s.r.o.) a členové představenstva v akciových společnostech (a.s.) Mnozí z nich si neuvědomují potenciální důsledky, které může mít nedostatečně nebo vůbec zpracovaná smlouva o výkonu funkce. Následující článek poskytne přehled o tom, jak správně sestavit smlouvu o výkonu funkce a na co si dát při řešení otázky odměňování statutárních orgánů pozor.

V tomto článku se podrobněji zaměříme na otázku odpovědnosti za závazky v rámci společnosti s ručením omezeným (s.r.o.), přičemž zvážíme pozici společníků a členů vedení společnosti, tedy jednatelů. Tímto navazujeme na předchozí článek, v němž jsme srovnávali nejrozšířenější právní formy podnikání.

Když se lidé nebo firmy rozhodnou splácet své dluhy v pravidelných splátkách, je nezbytné, aby dobře rozuměli pravidlům a důsledkům spojeným se splátkovými kalendáři. Tento článek slouží jako průvodce pro ty, kteří se mohou ocitnout v situaci, kdy musí zvažovat splácení dluhu postupně, a to jak pro dlužníky, tak pro věřitele. Cílem je poskytnout ucelený přehled o tom, jak správně nakládat se splátkovými kalendáři, přičemž se zaměřujeme na vysvětlení klíčových pojmů a potenciálních rizik, jako je ztráta výhody splátek.

Právních profesí je dnes celá řada – některé jsou v běžném životě zcela běžné, zatímco jiné bychom v životě raději nikdy nepotkali. Zeptáte-li se člověka na ulici, kdo je podle něj exekutor, nejspíše Vám odpoví, že je to ten, kdo klepe na dveře a zabírá lidem majetek. A co takový soudce? Ten bude nejčastěji označován jako někdo, kdo rozhoduje kladívkem a posílá lidi do vězení. Tyto definice jistě nejsou zrovna odborné, ale podstatu těchto povolání svým způsobem vystihují. Jaké odpovědi byste však dostali, kdybyste se zeptali na rozdíl mezi právníkem a advokátem? Existuje vůbec nějaký? Ano, i když jsou tyto termíny často zaměňovány, jsou mezi nimi důležité odlišnosti, které je důležité znát.

V současnosti se schyluje k zásadní a dlouho avizované změně insolvenčního práva. Vláda České republiky schválila znění novely zákona č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon, která je nyní v Parlamentu projednávána pod číslem tisku 491/0. Tato novela reaguje na aktuální problémy insolvenční praxe, zejména pak dlouhé doby trvání insolvenčních řízení. Přináší i mnoho dalších změn, které mají významný dopad nejen pro fyzické osoby, ať už podnikající či nepodnikající, ale také na dohled insolvenčního soudu nad průběhem řízení a úpravu některých klíčových aspektů oddlužení. Novela ještě ani neprošla Parlamentem a již budí zejména u odborné veřejnosti značné kontroverze. Spíše, než právním problémem se jeví být spornou možnost zkrátit nepodnikajícím fyzickým osobám jejich oddlužení na 3 roky. Hodlá v tomto ohledu ochránit zákonodárce nějak věřitele?

V poslední částí naší série článku věnující se přihlašování pohledávek do insolvenčního řízení se budeme věnovat potencionálním rizikům, které hrozí věřiteli, jehož přihláška vykazuje i po přezkumném jednání vady. Věřiteli v takových případech hrozí nejen ztráta samotné pohledávky, nebo výtěžku z ní. Neopatrnému věřiteli může být dokonce v krajním případě uložena povinnost zaplatit soudem určenou částku. V podstatě sankci.

V další části našeho seriálu ohledně dlužníka v insolvenci si probereme postup pro případ, kdy naše přihlášená pohledávka byla popřena. To znamená, že se od nás jako věřitele očekává kvalifikovaný aktivní postup, který je schopen tento stav zvrátit. V této situaci není dobré zůstat pasivní. S přihlášením zákonně popřené pohledávky mohou totiž být totiž spojené značné procesní sankce.

Poté, co se nám podařilo včas podat insolvenční přihlášku, přichází řada na přezkoumání pohledávek v ní uvedených. Jedná se o formalizovaný postup, který v úvodu provádí insolvenční správce. Žádoucím výsledkem je pak zjištění přihlášení pohledávky. Může se však stát, že insolvenční správce pohledávku popře. Jak tedy postupovat, aby se nám toto nestalo?

Tento článek má za cíl čtenáře seznámit s jeho možnostmi jako věřitele dlužníka, proti kterému bylo zahájeno insolvenční řízení. Insolvenční řízení je v podstatě hromadná exekuce na dlužníkův majetek. Majetek dlužníka se použije k uspokojení jeho věřitelů. V jednom řízení se proto řeší práva a povinnosti velkého množství účastníků. S tímto jsou pak spojeny některé hmotněprávní a procesní aspekty, které je nutno zohledňovat. Každé pochybení věřitele pak může vyústit až ve ztrátu pohledávky nebo jejího zajištění. V krajním případě může dojít i k uložení příplatkové povinnosti věřiteli. Pro úplnost uvádíme, že v tomto článku se budeme věnovat přihlašování pohledávek insolvenční přihláškou do již zahájeného insolvenčního řízení. Speciální případy, např. přihlašování pohledávek za majetkovou podstatou, si probereme v jiném článku.