Provádění indentifikačních úkonů

Policie může osoby v jistých situacích vyzvat k tomu, aby se podrobili tzv. identifikačním úkonům. Může se tak stát písemným předvoláním nebo výzvou v rámci jiného úkonu v trestním řízení.

Co v následujícím článku zjistíte?

• Co je to identifikační úkon?
• U koho lze identifikační úkony provést?
• Účel provedení identifikačních úkonů
• Způsob provedení, aneb odpor je marný
• Doba uchování osobních údajů
• Možnosti obrany
• A jak postupovat dále?

Co je to identifikační úkon?

Toto oprávnění dává policii ustanovení § 65 zákona o Policii České republiky. To vyjmenovává osoby, po nichž lze požadovat, aby se podrobily provedení identifikačních úkonů a v relativně kusé formě upravuje způsob jejich provedení a dobu uchovávání takto získaných osobních údajů. Policie může v rámci tohoto oprávnění snímat daktyloskopické otisky, zjišťovat tělesné znaky, provádět měření těla, pořizovat obrazové, zvukové a obdobné záznamy a odebírat biologické vzorky umožňující získání informací o genetickém vybavení (DNA stěry, sliny, vlasy). Údaje zjištěné provedením identifikačních úkonů jsou citlivými osobními údaji.

U koho lze identifikační úkony provést?

Nejčastěji budou identifikační úkony prováděny u osob obviněných ze spáchání úmyslného trestného činu nebo u osoby, které bylo sděleno podezření ze spáchání takového trestného činu. Další skupinou jsou osoby ve výkonu trestu odnětí svobody za spáchání úmyslného trestného činu. Identifikační úkony lze provést rovněž o osoby, které bylo uloženo ochranné léčení nebo zabezpečovací detence. Nakonec pak u osoby nalezené, po níž bylo vyhlášeno pátrání, ovšem jen za předpokladu, že svéprávnost takové osoby byla omezena.

Účel provedení identifikačních úkonů

Jediným zákonem stanoveným účelem provedení identifikačních úkonů je budoucí identifikace osoby. Sběr osobních údajů má sloužit k identifikaci recidivujících pachatelů v případě, kdy se v budoucnu dopustí trestné činnosti a zanechají po sobě stopy. Nejedná se tedy o úkony činěné v rámci šetření konkrétní spáchané trestné činnosti, které mají jiný účel a tím je prokázání takového trestného činu (ty jsou upraveny v trestním řádu).

Dle našeho názoru však mohou být identifikační úkony provedeny jen u osob, které se dopustily nebo by se v budoucnu mohly dopustit trestné činnosti, která může být skutečně za použití uchovaných osobních údajů objasněna. Vzhledem k tomu, že sběr a uchování citlivých osobních údajů může být prováděn jen v nezbytných případech, jeví se provádění identifikačních úkonů o osoby, která se dopustila (nebo měla dopustit) podvodu na internetovém bazaru nebo řídila motorové vozidlo pod vlivem návykové látky jako nepřiměřené.

Ve skutečnosti však často dochází k výzvě k podrobení se provedení identifikačních údajů i u osob, které jsou obviněné nebo podezřelé ze spáchání trestné činnosti, kterou skutečně za pomoci zjištěných osobních údajů v budoucnu objasnit nelze (viz výše). Tím dle našeho názoru není naplněn účel identifikačních úkonů a jedná se tak pouze o demonstraci síly s prvkem jisté formy ponížení. To má pak sloužit k tomu, aby obviněný nebo podezřelý dostal strach a policistům příliš neodporoval, nevyžíval důsledně prostředky obhajoby a takříkajíc držel ústa a krok.

Způsob provedení, aneb odpor je marný

Nadpis je v tomto případě lehkou nadsázkou, nicméně pokud nelze identifikační úkony pro odpor identifikované osoby provést, jsou policisté oprávněni po předchozí marné výzvě („jménem zákona“), takový odpor překonat silou. Zvolený způsob překonání odporu však musí být přiměřený jeho intenzitě.

Odpor identifikované osoby však policie nemůže překonat, pokud má sběr osobních údajů spočívat v odběru krve nebo jiném zásahu do tělesné integrity (to opět neplatí při vyšetřování již spáchané trestné činnosti).

O provedení identifikačních úkonů je policista povinen sepsat úřední záznam, který musí obsahovat minimálně čas, důvod, průběh a okolnosti provedených úkonů.

Doba uchování osobních údajů

Konkrétní čas, po který lze osobní údaje získané identifikačními úkony uchovávat, zákon nestanoví. Pouze je uvedenou, že policie je povinna osobní údaje zlikvidovat, jakmile jejich zpracovávání není nezbytné pro účely předcházení, vyhledávání nebo odhalování trestné činnosti anebo stíhání trestných činů nebo zajišťování bezpečnosti České republiky, veřejného pořádku nebo vnitřní bezpečnosti.

Možnosti obrany

Ačkoliv to není na první pohled zjevné, identifikační úkony dle § 65 zákona o Policii České republiky nejsou úkonem v trestním řízení. Jde čistě o záležitost správního charakteru a nemůže tak mít vliv na postavení konkrétní osoby v trestním řízení.

Pokud je dotyčný vyzván k podrobení se identifikačním úkonům v případě, kdy je podezřelý (obviněný) ze spáchání trestní činnosti, kterou typově nelze objasnit za použití požadovaných osobních údajů, jedná se dost možná o nezákonný zásah do základních práv takové osoby.

Proti takovému nezákonnému zásahu lze podat žalobu ve správním soudnictví. Takovou žalobou se lze domáhat ochrany před nezákonným zásahem nebo určení toho, že byl nezákonný. Žaloba musí být podána do dvou měsíců ode dne, kdy se žalobce dozvěděl o nezákonném zásahu. Nejpozději lze žalobu podat do dvou let od okamžiku, kdy k takovému zásahu došlo.

Pokud je žaloba podána ještě před provedením identifikačních úkonů, může soud jejich provedení zakázat.

V rozsudku může soud určit, že zásah byl nezákonný. To má význam zejména pro případný nárok na náhradu škody státem z důvodu nezákonného rozhodnutí nebo nesprávného úředního postupu dle příslušného zákona.

Pokud již k provedení identifikačních úkonů došlo a nepřipadá v úvahu podání žaloby, lze se u soudu domáhat zlikvidování osobních údajů, které policie dosud uchovává, nicméně již odpadl zákonný důvod, tedy již jejich uchovávání není třeba. Jedná se o velmi citlivé osobní údaje a mnohým může být skutečnost, že jsou státem uchovávány často bez omezení, krajně nepříjemná.

A jak postupovat dále?

Klienty k provedení identifikačních úkonů můžeme doprovodit a dohlédnout na zákonný průběh úkonu. Také jim případně můžeme poradit, zda se identifikačním úkonům musí podrobit, nebo se jedná o pouhou zvůli policejního orgánu. Pokud sběr osobních údajů považujeme za nezákonný, požadujeme, aby nesouhlas klienta byl rovněž uveden v úředním záznamu, na jehož sepisu trváme.

Ochrana práv a oprávněných zájmů klientů je naším prvořadým cílem a využíváme veškeré prostředky, které k tomu zákon nabízí. Pokud byste rádí tuto problematiku konzultovali, vyzkoušejte naši službu Online advokát za předem daných podmínek. Naši advokáti jsou připraveni Vám pomoci. Sídlíme v Brně, ale naše pole působnosti je širší, právní služby jsme schopni poskytnou na celém území ČR. S indentifikačními úkony bývá často spojeno i podání vysvětlení, seznamte se s Vašimi právy v této oblasti.

Prezentované názory nejsou právní službou a nenahrazují právní radu v konkrétní věci. Jedná se o soukromé názory autora článku, nikoliv o vyčerpávající analýzu příslušné problematiky. Pokud řešíte konkrétní právní problém, obraťte se na nás pro další informace.