Vazba

V tomto článku se budeme zabývat institutem vazby. Klademe si za cíl přiblížit institut vazby těm, jejichž blízkých se bezprostředně dotýká a těm, kteří se obávají, že by se jich týkat mohl. Nejedná se o vyčerpávající právní pojednání, ale o zachycení nejdůležitějších momentů a snad i zodpovězení nejčastějších dotazů, které si čtenáři z řad laické veřejnosti mohou v souvislosti s tématem vazby klást.

CO JE VAZBA

Vazba je jedním ze způsobů předběžného zajištění osob v trestním řízení. Jedná se o zbavení osobní svobody člověka, jehož vina dosud nebyla soudem pravomocně konstatována, a to z důvodů a za podmínek stanovených zákonem č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), konkrétně v § 67 a následujících. České trestní právo staví na zásadě, že na každého je třeba hledět jako na nevinného do té doby, než o jeho vině pravomocně rozhodne soud (takzvaná presumpce neviny). Vzhledem k této zásadě je vazba velmi drastickým (ale v případě naplnění vazebních důvodů zákonem povoleným) zásahem do základních práv osob. V době vzetí do vazby je dotčený člověk formálně nevinným a mělo by s ním tak být zacházeno.

KOHO LZE VZÍT DO VAZBY

Do vazby lze vzít výhradně obviněného. Obviněným je osoba, proti které je vedeno trestní stíhání. To je pak zahájeno doručením usnesení o zahájení trestního stíhání. Podání stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání nemá odkladný účinek a není tedy rozhodné, zda takové usnesení je v době vzetí do vazby pravomocné. V praxi bývá zadrženým osobám, u nichž je dle orgánů činných v trestním řízení dán vazební důvod, usnesení o zahájení trestního stíhání doručováno osobně policejním orgánem v průběhu jejich zadržení.

Vzít do vazby nelze obviněného, který je stíhán pro úmyslný trestný čin, na který zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice nepřevyšuje dvě léta, nebo pro trestný čin spáchaný z nedbalosti, na který zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice nepřevyšuje tři léta. Toto omezení však neplatí vždy. Zejména pak v situacích, kdy obviněný již uprchl, nebo se skrýval, je pro orgány činné v trestním řízení nekontaktní, nebo se jeho totožnost nepodařilo zjistit, mařil vyšetřování, nebo již trestnou činnost, pro kterou je stíhán, opakoval.

O vazbě je třeba vždy informovat některého rodinného příslušníka obviněného, nebo osobu, kterou obviněný sám určil, pokud nesdělí, že si takové vyrozumění nepřeje.

VAZEBNÍ DŮVODY

Trestní řád rozeznává tři důvody, pro které lze vzít obviněného do vazby. Ty bývají označovány jako vazební důvody. Jedná se o vazbu útěkovou, koluzní a předstižnou.

Do předstižné vazby lze vzít osobu tehdy, je-li zde důvodná obava že uprchne nebo se bude skrývat, aby se tak trestnímu stíhání nebo trestu vyhnula. Zákon pak konkretizuje, že se jedná o osoby, jejichž totožnost nelze hned zjistit, nemá stálé bydliště nebo jim hrozí vysoký trest. Uprchnutím se rozumí opuštění území České republiky a skrýváním pak aktivita směřující ke ztížení odhalení místa, kde se taková osoba zdržuje na území České republiky.

Dalším druhem vazby je vazba koluzní. Tento vazební důvod je dán tehdy, kdy je zde důvodná obava, že obviněný bude působit na dosud nevyslechnuté svědky nebo spoluobviněné nebo jinak mařit objasňování skutečností závažných pro trestní stíhání. Ovlivňováním není jakákoliv komunikace se zmíněnými osobami, ale lze doporučit, aby obvinění své styky s nimi omezili, aby riziko vzniku vazebního důvodu pokud možno eliminovali.

Vazba předstižná pak na obviněného může být uvalena tehdy, když je zde důvodná obava, že bude opakovat trestnou činnost, pro niž je stíhán, dokoná trestný čin, o který se pokusil, nebo vykoná trestný čin, který připravoval nebo kterým hrozil. Často bývá tento vazební důvod naplněn u mnohonásobných recidivistů, u nichž je zájem na ochraně zájmů chráněných trestním zákonem dán právě jejich trestní minulostí a je třeba jej před nimi chránit i ve fázi před odsouzením.

Krom specifikovaných vazebních důvodů je třeba zkoumat i to, zda dosavadní skutečnosti zjištěné o trestné činnosti obviněného nasvědčují tomu, že se obviněný příslušného trestného činu dopustil a že nelze účelu vazby dosáhnout jiným (méně zatěžujícím) opatřením, kterým bude zejména předběžné opatření.

VAZEBNÍ ZASEDÁNÍ

Pokud je dle názoru státního zástupce dán některý z vazebních důvodů, podá k příslušnému soudu návrh na vzetí obviněného do vazby. K tomu soud nařídí vazební zasedání. Na vazebním zasedání je obviněný vždy vyslechnut a soud zjišťuje, zda byly splněny podmínky pro uvalení vazby.

Vazební zasedání může proběhnout v rámci hlavního líčení nebo samostatně. Účast obviněného je až na výjimky nutná. O vazbě lze rozhodovat bez přítomnosti obhájce a státního zástupce. Vazební zasedání se koná bez přítomnosti veřejnosti.

Pokud soud shledá naplnění vazebních důvodů, rozhodne o vzetí obviněného do vazby na vazebním zasedání. Proti rozhodnutí o uvalení vazby může obviněný podat stížnost, avšak ta nemá odkladný účinek.

JAK DLOUHO MŮŽE VAZBA TRVAT

Vazba může trvat jen nezbytně nutnou dobu. Trestní řád stanoví rovněž nejvyšší přípustnou dobu vazby podle závažnosti trestné činnosti, pro níž je obviněný stíhán v jednotlivých případech. Nejdelší přípustná doba trvání vazby je v případě nejzávažnějších trestných činů omezena na čtyři roky.

Nejpozději každé tři měsíce od právní moci rozhodnutí o vzetí do vazby nebo právní moci jiného rozhodnutí o vazbě je v přípravném řízení soudce povinen rozhodnout na návrh státního zástupce o tom, zda se obviněný i nadále ponechává ve vazbě, nebo zda se z vazby propouští. Jinak musí být obviněný neprodleně propuštěn z vazby. Pokud je na obviněného podána obžaloba u soudu, musí tento soud do třiceti dnů rozhodnout o trvání vazby. Pokud nedojde ve stanovené lhůtě k rozhodnutí o dalším trvání vazby, musí být obviněný neprodleně propuštěn na svobodu.

Obviněný má právo kdykoli po právní moci rozhodnutí o vzetí do vazby žádat o propuštění z vazby. O takové žádosti musí soud rozhodnout bez zbytečného odkladu. Byla-li žádost zamítnuta, může ji obviněný ze stejných důvodů opakovat až po uplynutí třiceti dnů od právní moci posledního pro obviněného nepříznivého rozhodnutí o vazbě.

Je-li obviněný v následujícím řízení pravomocně shledán vinným ze spáchání trestného činu, doba, po kterou byl ve vazbě se až na velmi výjimečné případy započítává do doby trestu odnětí svobody.

NAHRAZENÍ VAZBY

I když je dán některý z vazebních důvodů, může obviněný, nebo jeho obhájce navrhnout nahrazení vazby zárukou, dohledem, předběžným opatřením nebo slibem. Takováto náhradní opatření však nejsou přípustná v případě vazby koluzní, tedy v případě, kdy je obava, že obviněný bude mařit vyšetřování.

Záruku mohou poskytnout trestním řádem vyjmenovaná zájmová sdružení občanů nebo jiná důvěryhodná osoba. Takovými zájmovými sdruženími jsou například různé odborové organizace, církve, nebo spolky (s výjimkou politických stran nebo hnutí) či charitativní organizace. Objevují se i kuriózní případy, kdy záruku poskytne spolek zahrádkářů nebo motorkářský klub. Poskytnutou zárukou se výše jmenovaní zaručují za to, že obviněný bude v rámci vyšetřování poskytovat potřebnou součinnost a že bude kontaktní.

Dohledem se rozumí dohled probačního úředníka za zákonem stanovených podmínek. Předběžná opatření pak vypočítává trestní řád a jedná se zpravidla o pestré formy zákazů konkrétních činností, styku s konkrétními lidmi nebo skupinami osob nebo návštěvy konkrétních akcí a míst.

Často obvinění na doporučení svého obhájce využívají možnosti nahrazení vazby písemným slibem, v němž se soudu zavazují, že budou poskytovat součinnost s orgány činnými v trestním řízení, budou kontaktní, nezmění místo pobytu a že po dobu vyšetřování povedou řádný život. S přesnou formulací písemného slibu může obviněnému pomoci jeho obhájce, čímž se výrazně zvyšuje šance na jeho přijetí soudem. Proto, aby soud slib přijal, je však potřebné, aby byl obviněný pro soud důvěryhodným a dodržení slibu pravděpodobné.

Důsledkem nahrazení vazby některým z uvedených institutů pak je propuštění obviněného na svobodu. Neplní-li však obviněný povinnosti uložené v souvislosti s nahrazením vazby některým z uvedených opatření a trvají-li důvody vazby, soud a v přípravném řízení na návrh státního zástupce soudce rozhodne o vazbě.

PRAKTICKÉ POZNÁMKY

Vzhledem k povaze vazby, tedy zbavení osobní svobody, je kontakt obviněného s vnějším světem výrazně omezen. Návštěvy ve vazební věznici nebývají umožněny příliš často a komunikace obviněného navenek je omezena na občasné telefonáty a písemnou korespondenci, která však podléhá kontrole pracovníků věznice.

Omezení návštěv však neplatí pro obhájce, který může za obviněným do vazební věznice přijít naprosto kdykoliv, hovořit s ním zcela v soukromí a jeho telefonická a písemná komunikace s obviněným nesmí být jakkoliv sledována, či kontrolována. To je projevem práva obviněného na obhajobu a zákonem chráněné důvěrné povahy vztahu mezi advokátem a jeho klientem.

Obhájce tak může, kromě samotného výkonu obhajoby, být jakýmsi prostředníkem mezi obviněným a vnějším světem. To však neznamená, že by byl oprávněn tzv. pašovat do věznice zboží, nebo např. komunikační technologie. Může však předat obviněnému zprávy od jeho blízkých nebo naopak zařizovat některé záležitosti obviněného mimo věznici.

DOPORUČENÍ

Pokud máte obavu, že Vám nebo Vašim blízkým hrozí uvalení vazby, doporučujeme vyhledat právní pomoc naší advokátní kanceláře a přinejmenším se zcela diskrétně poradit o tom, jak riziko vazby co nejvíce eliminovat. Pokud se již někdo z Vašich blízkých ve vazbě nachází, přijďte se poradit o možnostech propuštění z vazby nebo nahrazení vazby některým z výše popsaných opatření. Jedná se o velmi delikátní záležitosti a bývá často nemoudré se do jejich řešení pouštět na vlastní pěst, neboť existuje riziko, že takový postup nadělá více škody, než užitku. Naše bohaté zkušenosti a odbornost dávají záruku častého zlepšení situace klientů, kterým vazba hrozí, nebo tuto nepříjemnou zkušenost. Začít můžete prostřednictvím naší služby Online advokát.

Prezentované názory nejsou právní službou a nenahrazují právní radu v konkrétní věci. Jedná se o soukromé názory autora článku, nikoliv o vyčerpávající analýzu příslušné problematiky. Pokud řešíte konkrétní právní problém, obraťte se na nás pro další informace.