Co potřebujete vědět o hlavním líčení

Co potřebujete vědět o hlavním líčení

Jedním z možných výstupů přípravného řízení v trestní věci může být podání obžaloby státním zástupcem. To státní zástupce činí v situaci, kdy je přesvědčen, že výsledky přípravného řízení dostatečně odůvodňují postavení obviněné osoby před soud. Je to také okamžik, kdy se z obviněného stává obžalovaný a jde takzvaně „do tuhého“. Poté, co je mu doručena obžaloba, nařídí soud k jejímu projednání hlavní líčení.

Byli jste předvolání k hlavnímu líčení?

Kontaktujte nás

Co v následujícím článku zjistíte?

Co znamená nařízení hlavního líčení pro obžalovaného

Trestní právo je založeno na presumpci neviny. To znamená, že do doby, než je o vině rozhodnuto soudem, hledí se na každého jako na nevinného. O vině může rozhodnout pouze soud a tento verdikt bývá vyvrcholením hlavního líčení. Hlavní líčení je právě proto zcela stěžejní fází trestního procesu. Obžalovaný (dříve obviněný) by proto neměl význam hlavního líčení podceňovat a měl by se na něj řádně připravit. V tuto chvíli totiž často hraje doslova o všechno. Pokud tedy existuje jakýkoliv důkaz svědčící v jeho prospěch, který dosud nemají orgány činné v trestním řízení k dispozici, je nezbytné jej opatřit. Pokud tak neučinil dříve, měl by si obžalovaný před hlavním líčením rovněž zajistit obhájce, který mu poskytne kvalifikovanou pomoc.

Role advokáta v hlavním líčení

Advokát hraje v celém trestním procesu nezastupitelnou roli. Jako jediný totiž může vystupovat v pozici obhájce. Advokát je vybaven znalostí trestního práva a za každých okolností hájí nejlepší zájmy svého klienta. Dokáže klientovi doporučit nejvhodnější strategii obhajoby a upozornit jej na možná rizika. Obhájce je rovněž jedinou osobou, které může obžalovaný plně důvěřovat. Je totiž vázán mlčenlivostí a žádný z orgánů činných v trestním řízení nemůže od advokáta požadovat, aby mu sdělil informace, nebo předal důkazy, které získal od klienta. Rovněž veškerá komunikace mezi obhájcem a jeho klientem je striktně důvěrná, a to včetně té telefonické například i e-mailové. Obžalovaný tedy nemusí mít obavy, že by se cokoliv z toho, co svému obhájci sdělí, bez jeho předchozího výslovného souhlasu dostalo do rukou orgánů činných v trestním řízení.

Držíte v rukou usnesení od Policie ČR a hodila by se Vám rychlá rada?

Klienti v této situaci zvažují, zda vypovídat či nikoliv. My pomáháme rozhodnout se a získat jistotu ohledně dalšího postupu.

Online advokát

Obhájce ex offo vs. na plnou moc

Obžalovaný v některých případech v trestním řízení obhájce mít musí. Takové případy se pak označují jako důvody nutné obhajoby. Zjednodušeně se jedná o situace, kdy je obžalovaný jakkoliv omezen na osobní svobodě (je zadržen policií, ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody) nebo je stíhán pro trestnou činnost, za kterou mu, v případě prokázání viny, hrozí vysoký trest.

I v případech, kdy není důvod nutné obhajoby dán, lze obžalovanému rozhodně doporučit, aby obhájce měl. Jinak totiž bude zcela osamocen proti mašinerie policejního orgánu a státnímu zastupitelství, která disponuje prakticky neomezenými zdroji a velmi širokou pravomocí. Poučení o právech, která mu náleží, jsou mnohdy orgány činnými v trestním řízení obžalovanému prezentována jakoby mimoděk a pouze formálně. Advokát přitom může obžalovaného poučit o širokých možnostech obhajoby, které mu trestní předpisy nabízí a často je možné zcela eliminovat nebo alespoň výrazně snížit riziko pro obžalovaného nepříznivého výsledku.

Nařízení hlavního líčení

­­Hlavní líčení musí soud nařídit tak, aby obžalovaný, obhájce i státní zástupce měli alespoň pět dnů na přípravu. Tato lhůta se u obžalovaného počítá od doručení předvolání a u obhájce a státního zástupce od doručení vyrozumění o konání hlavního líčení. O termínu hlavního líčení vyrozumí soud také další osoby, které májí právo či povinnost se k němu dostavit.

Hlavní líčení se koná zpravidla veřejně. To znamená, že kdokoliv se může hlavního líčení zúčastnit jako veřejnost.

Až na výjimky se hlavní líčení koná za přítomnosti obžalovaného. Ten může však soud požádat, aby hlavní řízení konal v jeho nepřítomnosti. Naši klienti tak činí například v situaci, kdy je pro ně osobní účast na hlavním líčení extrémně stresující nebo mají pocit, že nad rámec informací předaných v přípravném řízení již nemají soudu co sdělit. Klienty v takovém případě srozumitelně poučíme o rizicích, která jsou s jejich nepřítomností u hlavního líčení spojena.

Průběh hlavního líčení

Hlavní líčení začíná vždy přednesením obžaloby. Rozsahem trestné činnosti uvedeným v obžalobě je pak soud při svém rozhodování vázán. Nemůže tak rozhodnout, že obžalovaný je vinen spácháním jiného skutku, než je uvedeno v obžalobě. Soud však může v trestné činnosti pachatele spatřovat jiný trestný čin, než policie a státní zástupce. Namísto legalizace výnosů z trestné činnosti tak může soud posoudit skutek jako legalizaci výnosů z trestné činnosti z nedbalosti nebo v jednání, v němž státní zástupce shledává trestný čin podvodu, může spatřovat úvěrový podvod a podobně.

Pokud ve věci existuje osoba poškozená trestným činem, pak ji soud vyzve ke sdělení, zda navrhuje, aby obžalovanému byla v případném odsuzujícím rozsudku uložena povinnost nahradit způsobenou škodu v penězích, popřípadě vydat bezdůvodné obohacení.

Hlavní řízení pokračuje vyjádřením obžalovaného. Ten má příležitost vyjádřit se k obsahu obžaloby, uvést, co považuje za nesporné, s čím nesouhlasí a komplexně se vyjádřit ke všem podle něj podstatným okolnostem případu. Zákon nově dává obžalovanému tento prostor využít i k prohlášení viny, kterému bude spolu s dohodou o vině a trestu věnován samostatný článek. S přípravou vyjádření může obžalovanému pomoci obhájce, který toto vyjádření může za obžalovaného i sám přednést. Smyslem tohoto vyjádření, krom stanoviska obžalovaného, zda se cítí vinen, je poukázání na skutečnosti, které obžalovaný považuje za významné a státní zástupce jim v obžalob nevěnoval dostatečnou, či žádnou pozornost. Orgány činné v trestním řízení jsou sice povinny objasňovat se stejným úsilím skutečnosti svědčící v neprospěch i ve prospěch obžalovaného, v praxi tomu však ne vždy bývá. Je smutnou realitou, že policejní orgány i státní zástupci zařazují do trestního spisu jen ty skutečnosti, které odpovídají jejich verzi skutkového děje.

Hlavní líčení dále pokračuje fází dokazování. Ta vždy začíná výslechem obžalovaného a pokračuje výslechem svědků, čtením listin a prováděním dalších důkazů. Obžalovaný má právo klást svědkům otázky a ke každému provedenému důkazu se vyjádřit. Lze však doporučit, aby namísto obžalovaného kladl otázky jeho obhájce. Ten totiž ví, které skutečnosti jsou významné, ví, jak takové otázky formulovat a podrobně zná obsah soudního spisu.

Závěr hlavního líčení

Poté, co jsou provedeny všechny důkazy, které strany navrhly a které soud považuje za významné, jsou na řadě závěrečné návrhy. V těch strany shrnou průběh hlavního líčení a navrhují soudu, jak by měl podle jejich přesvědčení rozhodnout. Správná formulace a přednes závěrečného návrhu má velký význam a někdy dokonce může zcela změnit názor soudu na celou kauzu. Ačkoliv závěrečný návrh může přednést sám obžalovaný, moudřejší je, když tak za něj učiní obhájce. Obhájce totiž svůj závěrečný návrh připravuje prakticky od počátku hlavního líčení a jeho pohled na věc není zkreslen emocemi, jak tomu může být o obžalovaného. Je tak lépe schopen zmínit veškeré skutečnosti svědčící ve prospěch jeho klienta a provázat je s příslušnou právní úpravou. Klient v převážné většině případů nemá právní vzdělání a v neposlední řadě může být proběhnuvším hlavním líčením značně vyčerpán. Hlavní líčení je často o detailech, kterých si právní laik nemusí všimnout.

Co za obžalovaného však obhájce učinit nemůže, je realizace jeho práva na poslední slovo. Je to obžalovaný, kdo je poslední osobou, která se k věci smí vyjádřit předtím, než soud vynese rozsudek. Právo posledního slova může obžalovaný využít zcela dle svého uvážení. Stejně tak tohoto svého práva využít nemusí.

Hlavní líčení končí vynesením rozsudku, který soud po poradě nebo i bez přerušení vyhlásí. V rozsudku soud uvede, zda obžalovaného shledává vinným nebo jej zprošťuje obžaloby. V případě prokázání viny rozhoduje soud i o druhu a výši trestu.

Proti rozsudku soudu v hlavním líčení je přípustné odvolání. Státní zástupce jej může podat ve prospěch i v neprospěch obžalovaného, a to pro nesprávnost kteréhokoliv výroku. Obžalovaný pak proti výroku, který se ho týká. Právo podat odvolání proti rozsudku má i poškozený, a to pro nesprávnost výroku o náhradě škody nebo nemajetkové újmy nebo o vydání bezdůvodného obohacení. Práva podat odvolání se lze také vzdát.

Rámec toho článku nám neumožňuje podrobněji se věnovat otázce navazujícího odvolacího řízení. Lze však předpokládat, že tomuto tématu se budeme věnovat v některém z budoucích článků.

Závěrem

Hlavní líčení je nejdůležitější fází trestního procesu. Pokud se nejedná o případy nutné obhajoby, může se obžalovaný hájit sám. To však dle našich zkušeností nebývá příliš moudré. Naopak je to snad nejjednoznačnější příklad životní situace, kdy mít po svém boku kvalifikovaného odborníka. I v případě, kdy se cela kauza jeví naprosto jasně a policejní orgán tvrdí, že Vám žádný advokát nepomůže, zkuste svou situaci konzultovat s odborníkem. V drtivé většin případů Vám advokát dokáže dopomoci k lepšímu výsledku, než když vezmete věc do svých rukou.

Trestní právo patří mezi naše nejsilnější disciplíny. Máme za sebou nespočet trestních obhajob a našim klientům poskytujeme v trestních věcech vysoce expertní služby. Využijte naši službu Online advokát za předem daných podmínek. Naši advokáti jsou připraveni Vám pomoci. Sídlíme v Brně, ale naše pole působnosti je širší, právní služby jsme schopni poskytnou na celém území ČR.

Využijte našich služeb, jsme tu právě pro vás.

Kontaktujte nás

Prezentované názory nejsou právní službou a nenahrazují právní radu v konkrétní věci. Jedná se o soukromé názory autora článku, nikoliv o vyčerpávající analýzu příslušné problematiky. Pokud řešíte konkrétní právní problém, obraťte se na nás pro další informace.

Mgr. Přemysl Mužík

Mgr. Přemysl Mužík

Právo vystudoval na právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. V advokacii působí od roku 2012, kdy začínal jako praktikant a následně jako koncipient v jedné z tradičních brněnských advokátních kanceláří. V roce 2018 složil advokátní zkoušku a nyní působí jako samostatný advokát. Přemysl hovoří anglicky a poskytuje právní služby ve všech oblastech práva. Profesně se však zaměřuje zejména na právo občanské, obchodní, trestní, právo informačních technologií a směnečné právo.

Další články