Blog | Občanské právo

Krizová opatření vlády, která byla zavedena během pandemie COVID-19, vytvořila situaci, v níž se mnoho podnikatelů ocitlo před obtížnými rozhodnutími a utrpělo ekonomické ztráty, přičemž hlavním důvodem byla opatření, jež omezovala jejich provoz a vedla tak ke ztrátě zisku. Nicméně, Nejvyšší soud svým nedávným rozhodnutím ze dne 31.08.2023, č. j. 30 Cdo 63/2023-71, postavení těchto poškozených podnikatelů výrazně posílil. V tomto článku se zaměříme na konkrétní zdůvodnění Nejvyššího soudu týkající se odpovědnosti státu za škodu zmíněných opatření, a zejména na způsob, jakým svůj nárok na náhradu škody uplatnit.

Na následujících řádcích si rozebereme problematiku uznání dluhu ve formě částečného plnění. Je totiž docela dobře možné, že dlužník zpravidla peněžitého závazku, může částečnou úhradou svůj zbývající dluh takzvaně uznat, aniž by to původně zamýšlel.

Sezóna dovolených se sebou přináší nejen nezapomenutelné zážitky, ale také nevyhnutelné případy zpožděných letů, které se stávají stále častější výzvou pro cestující. V návaznosti na tuto skutečnost se na nás klienti čím dál častěji obracejí s dotazy, zda existuje nějaká možnost, jak po cestovní agentuře či letecké společnosti vymáhat finanční kompenzaci v případě, kdy má právě jejich let zpoždění. V tomto článku se věnujeme právním aspektům této problematiky a možným cestám k dosažení finančního odškodnění.

Koupě prvního bytu, domu nebo jakékoli jiné nemovitosti je pro většinu lidí stresující záležitost. Výběr té správné nemovitosti vyžaduje pečlivý průzkum a spoustu hodin strávených hledáním. Mnoho zájemců o koupi nemovitosti následně vstoupí do jednání s realitní kanceláří. Nakonec z koupě ale z nějakého důvodu sejde. V takovém případě pozor. Realitní kancelář se totiž na zájemce může obrátit s tím, že po něm požaduje uhradit smluvní pokutu. Má na to však nárok? Pojďme se na to podrobněji podívat.

Zkušební doba bývá dnes již zcela běžným prostředkem k vzájemnému oťukání zaměstnavatele a zaměstnance při sjednávání pracovního poměru. Dnes již prakticky nenajedeme oblast, v níž by institut zkušební doby nenalezl využití.

Tímto článkem bychom chtěli navázat na naše předchozí články týkající se problematiky darování. V současnosti se na nás obrací mnoho klientů, kteří sice vědomě darovali, avšak nyní by chtěli dar zpět. Nejčastěji se tak děje v situaci, kdy se obdarovaná osoba začne chovat nevhodně, začne dar zneužívat nebo s ním zachází odlišně od původních záměrů dárce, a tak dárce obvykle požaduje vrácení věci. Nicméně v praxi je tento požadavek dárce těžké splnit, navíc když o této eventualitě v minulosti vůbec neuvažoval a nijak jí do darovací smlouvy nezahrnul. Český právní řád však nabízí mnoho možností, jak darovací smlouvu řádně ošetřit, a některé z těchto možností Vám představíme v tomto článku.

Darování je v českém právu poměrně často využívaným prostředkem pro převod majetku na rodinného příslušníka nebo jinou blízkou osobu. Ačkoli lze ocenit dobrosrdečnost a snahu dárce zajistit materiální zázemí pro své blízké, nelze přehlížet, že převodem, zejména v případě nemovitých věcí, dochází k významnému zhoršení právního postavení dárce. Často se však stává, že se dárce ocitne v situaci, kdy není spokojen s chováním obdarovaného nebo s jeho konkrétním zacházením s předmětným darem a chce tak danou věc získat zpět do svého vlastnictví, jelikož došel k závěru, že si ji obdarovaný už nezaslouží. Znovunabytí vlastnického práva k daru však není zdaleka tak jednoduché, jak si člověk myslí a právě tento článek vám prozradí, jak těžké může být v případě prosté darovací smlouvy dostat dar zpět a na konci i představí možnosti, jak se veškerému popsanému úskalí vyhnout.

Často se nás klienti ptají na tzv. "rozvodové papíry". V jednom z dříve publikovaných článků jsme se proto ctěnému čtenářstvu pokusili stručně popsat základy problematiky takzvaného „nesporného rozvodu“. Termín „nesporný rozvod“ je používán spíše laickou veřejností, z ryze praktických důvodů se k němu však často kloní i titulovaní právníci. Sám termín „nesporný rozvod“ by však mohl vyvolávat dojem, že mezi manžely nejsou žádné spory, což zpravidla u rozvádějících se manželů není zcela pravda. Vhodnější je proto spíše označení „konsenzuální rozvod“, tedy rozvod, na jehož podmínkách se manželé dohodli a rozhodli se k ukončení manželství přistoupit konstruktivně a za vzájemné součinnosti. V tomto článku se pokusíme blíže rozebrat podmínky, které je třeba ze strany účastníků řízení (tedy rozvádějících se manželů) splnit, aby soud mohl o rozvodu manželství přistoupit, aniž by zjišťoval příčiny jeho rozvratu. Dále se budeme věnovat některým důležitým procesním aspektům rozvodu manželství.

Občanský zákoník stanovuje, že k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Vzhledem k narůstající modernizaci a technologickému vývoji se však dnes z důvodů časové efektivnosti a spolehlivosti můžeme setkat s tím, že se většina listin uzavírá takzvaně na dálku a dochází k převážné elektronizaci. Aby v důsledku této skutečnosti nedocházelo k nejasnostem a možným sporům, bylo nutno na technologický vývoj reagovat i v rámci právního řádu. V důsledku toho vznikl například pojem elektronického podpisu. V tomto článku bychom Vám jej rádi představili a zároveň pomohli co nejzdárněji pochopit.

Při uzavírání smlouvy je vhodné myslet na to, jak dlouho nás bude zavazovat a jakým způsobem může být závazek ze smlouvy ukončen. Jednou z forem zániku závazků je odstoupení od smlouvy. Tuto formu zániku závazku obecně upravuje občanský zákoník, přičemž specifické podmínky, kdy může dlužník či věřitel od smlouvy odstoupit, jsou dále upraveny napříč ustanoveními u konkrétních závazkových vztahů.

Proces darování zpravidla není ukončen uzavřením samotné darovací smlouvy. Darování, jakožto bezúplatný příjem, má svůj speciální daňový režim. Zde se vyplatí být opatrný a svůj záměr konzultovat s odborníkem, jelikož dobře míněná úsluha se může proměnit ve zcela zásadní daňový problém.

Darovací smlouva je jeden z nejrozšířenějším smluvních typů. Bez nadsázky je možno tvrdit, že daroval, nebo byl obdarován skoro každý. Málo kdo se však již zajímá o to, jaké má darovací smlouva podstatné náležitosti a jak vůbec probíhá kontraktační proces. Navíc většina lidí si v těchto případech zúží svoji představu ohledně této problematiky pouze na darovací smlouvu na nemovitost. To však ale není zdaleka vše, kde lze tento smluvní typ použít. Níže bychom si proto probrali, co je vlastně darovací smlouva a jak jí posléze platně uzavřít.

Ze statistik Ministerstva spravedlnosti vyplývá, že v roce 2021 trvala civilní soudní řízení před českými soudy v průměru 271 dní od podání návrhu do vyřízení věci. Existují však i případy, kdy se řízení může také z různých důvodů značně prodloužit. V tomto článku se podíváme na to, co jsou to průtahy v soudním řízení, jak se proti nim bránit a co dělat, když nám průtahy způsobí škodu.

Tento článek má za cíl čtenáře seznámit s jeho možnostmi jako věřitele dlužníka, proti kterému bylo zahájeno insolvenční řízení. Insolvenční řízení je v podstatě hromadná exekuce na dlužníkův majetek. Majetek dlužníka se použije k uspokojení jeho věřitelů. V jednom řízení se proto řeší práva a povinnosti velkého množství účastníků. S tímto jsou pak spojeny některé hmotněprávní a procesní aspekty, které je nutno zohledňovat. Každé pochybení věřitele pak může vyústit až ve ztrátu pohledávky nebo jejího zajištění. V krajním případě může dojít i k uložení příplatkové povinnosti věřiteli. Pro úplnost uvádíme, že v tomto článku se budeme věnovat přihlašování pohledávek insolvenční přihláškou do již zahájeného insolvenčního řízení. Speciální případy, např. přihlašování pohledávek za majetkovou podstatou, si probereme v jiném článku.

V rámci šestého článku z cyklu „Začínáme podnikat“ se podíváme na to, co je to obchodní firma, jaké jsou její náležitosti a na co byste se měli dávat pozor při jejím výběru.

V pátém článků z naší série „Začínáme podnikat“ se zaměříme na náležitosti a problematiku smluv o výkonu funkce členů volených orgánů a na způsoby odměňování spojené s výkonem této funkce podle zákona o obchodních korporacích. Daná problematika jistě stojí za pozornost. V pozici voleného orgánu se nachází mnoho osob, které nemají tušení, jaké následky pro ně může mít, pokud si tuto smlouvu řádně neujednaly. V této pozici se nacházejí zejména jednatelé, členové představenstev, tedy členové statutárních orgánu kapitálových společností – společnosti s ručením omezeným a akciové společnosti.

V tomto článku bych se chtěl věnovat zcela zásadnímu kroku v začátcích každého podnikatele. Samozřejmě vyjma volby samotného druhu vykonávané činnosti. Existuje celá řada ekonomických a právních aspektů, které by podnikatel měl před začátkem svojí činnosti zvážit. Soustřeďme ale pouze na ty nejpodstatnější.

Ukončení manželství rozvodem je v současnosti poměrně rozšířený jev. S tímto je obvykle spojen i zánik společného jmění manželů. Je naprosto na místě zvážit všechny klady a zápory tohoto velmi významného životního rozhodnutí. Mimo to, že se jedná o zcela zásadní osobní rozhodnutí, má toto zcela zásadní dopady i do majetkové sféry obou manželů. Život přináší množství skutečnosti, které mohou mít značný vliv na vypořádání společného jmění manželů. Víte, jaký vliv může mít nevěra?

Takový neplatič muže v konečném důsledku dostat řádně jednajícího pronajímatele do druhotné platební neschopnosti, když ten není schopen hradit bez zaplaceného nájemného splátku hypotéky bance, která s takovou situací určitě nebude mít přílišného pochopení. V současnosti navíc u našich stávajících klientů i těch nově příchozích začíná být patrno, že čím dál tím více nájemců má problémy nájemné uhradit, na což má vliv i zvýšení ceny energií. Z našeho pohledu je nutné jednat promptně a neotálet. Rozumně uvažující majitel nemovitosti, zvlášť té zatížené zástavním právem, si nemůže dovolit nikoho dlouhodobě podporovat tím, že bude odkládat splatnost nájemného. Rychle by se mohlo stát, že bude ve stejné situaci, jako jeho nájemce neplatič.

Začátkem listopadu 2022 schválil Senát Parlamentu České republiky návrh zákona, který novelizuje právní úpravu ochrany spotřebitele. Návrh zákona byl již podepsán prezidentem republiky. Novela samotná se týká jak zákona č. 634/1992 Sb., zákona o ochraně spotřebitele, tak i ustanovení občanského zákoníku, která upravují práva spotřebitelů. Cílem těchto změn je nejen harmonizace českého právního řádu s předpisy Evropské unie v této oblasti, ale také další zvýšení ochrany práv spotřebitelů a vyšší efektivita vynucování povinností, které tyto předpisy stanovují podnikatelům při spotřebitelském styku.

V českém právním prostředí se jedná o poměrně nový institut. Ve světě je však používaný po stovky let, proto není nutné obávat se toho, že by se mělo jednat o něco zcela neprobádaného. Z angloamerické právní sféry je i mezi laickou veřejností znám pojem trust, který většinou bývá zakládán za účelem ochrany majetku, či k jeho zachování v rodině. Svěřenský fond však je nástroj velmi univerzální a lze jej užít k jiným aktivitám popsaným níže.