Blog

V pátém článků z naší série „Začínáme podnikat“ se zaměříme na náležitosti a problematiku smluv o výkonu funkce členů volených orgánů a na způsoby odměňování spojené s výkonem této funkce podle zákona o obchodních korporacích. Daná problematika jistě stojí za pozornost. V pozici voleného orgánu se nachází mnoho osob, které nemají tušení, jaké následky pro ně může mít, pokud si tuto smlouvu řádně neujednaly. V této pozici se nacházejí zejména jednatelé, členové představenstev, tedy členové statutárních orgánu kapitálových společností – společnosti s ručením omezeným a akciové společnosti.

V tomto článku bych se chtěl věnovat zcela zásadnímu kroku v začátcích každého podnikatele. Samozřejmě vyjma volby samotného druhu vykonávané činnosti. Existuje celá řada ekonomických a právních aspektů, které by podnikatel měl před začátkem svojí činnosti zvážit. Soustřeďme ale pouze na ty nejpodstatnější.

Ukončení manželství rozvodem je v současnosti poměrně rozšířený jev. S tímto je obvykle spojen i zánik společného jmění manželů. Je naprosto na místě zvážit všechny klady a zápory tohoto velmi významného životního rozhodnutí. Mimo to, že se jedná o zcela zásadní osobní rozhodnutí, má toto zcela zásadní dopady i do majetkové sféry obou manželů. Život přináší množství skutečnosti, které mohou mít značný vliv na vypořádání společného jmění manželů. Víte, jaký vliv může mít nevěra?

Takový neplatič muže v konečném důsledku dostat řádně jednajícího pronajímatele do druhotné platební neschopnosti, když ten není schopen hradit bez zaplaceného nájemného splátku hypotéky bance, která s takovou situací určitě nebude mít přílišného pochopení. V současnosti navíc u našich stávajících klientů i těch nově příchozích začíná být patrno, že čím dál tím více nájemců má problémy nájemné uhradit, na což má vliv i zvýšení ceny energií. Z našeho pohledu je nutné jednat promptně a neotálet. Rozumně uvažující majitel nemovitosti, zvlášť té zatížené zástavním právem, si nemůže dovolit nikoho dlouhodobě podporovat tím, že bude odkládat splatnost nájemného. Rychle by se mohlo stát, že bude ve stejné situaci, jako jeho nájemce neplatič.

Začátkem listopadu 2022 schválil Senát Parlamentu České republiky návrh zákona, který novelizuje právní úpravu ochrany spotřebitele. Návrh zákona byl již podepsán prezidentem republiky. Novela samotná se týká jak zákona č. 634/1992 Sb., zákona o ochraně spotřebitele, tak i ustanovení občanského zákoníku, která upravují práva spotřebitelů. Cílem těchto změn je nejen harmonizace českého právního řádu s předpisy Evropské unie v této oblasti, ale také další zvýšení ochrany práv spotřebitelů a vyšší efektivita vynucování povinností, které tyto předpisy stanovují podnikatelům při spotřebitelském styku.

V českém právním prostředí se jedná o poměrně nový institut. Ve světě je však používaný po stovky let, proto není nutné obávat se toho, že by se mělo jednat o něco zcela neprobádaného. Z angloamerické právní sféry je i mezi laickou veřejností znám pojem trust, který většinou bývá zakládán za účelem ochrany majetku, či k jeho zachování v rodině. Svěřenský fond však je nástroj velmi univerzální a lze jej užít k jiným aktivitám popsaným níže.  

V případě smlouvy o zájezdu je poměrně častým jevem, že tuto smlouvu uzavírá pořadatel právě s jedním zákazníkem, kdy dle smlouvy mají být jednotlivé služby zájezdu poskytnuty i dalším osobám, zejména dětem, dalším příbuzným nebo známým. Na zaplacení zájezdu se pak obvykle všichni složí, přičemž platbu ze svého účtu poskytne právě smlouvu uzavírající zákazník.

Nejvyšší soud vydal dne 12.05.2021 pod spisovou značkou 27 Cdo 3549/2020 usnesení, z něhož vyplývají poměrně vážné důsledky pro mnoho současných obchodních společností. Problematika se dotýká obchodních společností, které mají ve svém zakladatelském právním jednání (společenské smlouvě, zakladatelské listině nebo stanovách) předmět podnikání vymezen pouze zákonným označením volné živnosti, nebo je volná živnost jedním z více předmětů podnikání. Volná živnost je definována jako „Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona“.

Inflace je ve veřejném prostoru poměrně často skloňované téma. Nicméně obsah tohoto pojmu je podstatné části veřejnosti neznámý, ačkoliv inflace ovlivňuje každodenní život nás všech. Nejedná se o nic menšího, než je hodnota peněz, od níž se pak odvíjí i cena zboží, služeb a případně i lidské práce.

Kupní smlouva patří mezi zdaleka nejrozšířenější smluvní vztahy. Existuje navíc dlouhá řada modifikací. Primárním účelem kupní smlouvy je směna věci, resp. převod vlastnického práva za peníze. Lze jí uzavřít v písemné podobě, ale většinou postačí smlouva ústní. Například kupní smlouva na nemovitou věc musí mít písemnou formu vždy.

V dnešní době je pro většinu lidí těžké, ne-li nemožné, vyhnout se dopadům pandemie koronaviru. Lze tvrdit, že nejvíce dopadla koronavirová krize na podnikatele, kteří byli ze dne na den nuceni zavřít své provozovny. I přesto, že Vláda a jednotlivá ministerstva se dopady koronaviru snažili zmírnit opatřeními jako např. „covid nájemné“ či „pětadvacítka“, v souvislosti se zavřením provozoven se spousta podnikatelů dostala do finančních problémů a často nebyli schopni dostát svým závazkům. Jelikož pandemii koronaviru lze dle našeho názoru považovat za působení vyšší moci, uvádíme dále krátký exkurz do příslušné právní úpravy v občanském zákoníku.

Občanský zákoník v případě nájmu bytu poskytuje zvýšenou ochranu nájemcům vůči pronajímatelům. Tuto ochranu představuje např. ustanovení § 2237 občanského zákoníku, dle kterého je vyžadována pro nájemní smlouvu na byt písemná forma, nicméně v případě nedodržení formy pronajímatel nemůže namítnout neplatnost smlouvy, kdežto nájemce neplatnost namítnout může.

V dnešní době levných hypotečních úvěru se nemovitosti prodávají jako ještě teplé housky. Zejména v případě starších bytů, které patří mezi jedny z nejvíce obchodovaných nemovitostí, je zvýšená opatrnost na místě. Je již méně známou skutečností, že bytové spoluvlastnictví má svá určitá specifika, která neznalého kupujícího mohou v konečném důsledku velmi nepříjemně překvapit.

Poměrně významné procento manželství dnes bohužel končí rozvodem. Pokud manželé dospějí k závěru, že nemá smysl v nenapravitelně rozvráceném manželství pokračovat, budou jistě hledat co nejméně bolestivý způsob jeho ukončení. Cílem tohoto článku není přinést vyčerpávající analýzu právní úpravy rozvodu manželství, nýbrž stručně přiblížit mechanismus takzvaného „rozvodu dohodou“, jinak zvaného též jako „nesporný rozvod“.

V dnešní době nízkých úrokových sazeb, a tím pádem i levných hypotečních úvěrů, letí raketově vzhůru ceny většiny nemovitostí. Zdá se, že lidé jsou ochotni koupit prakticky cokoliv, bez ohledu na cenu takové nemovité věci. Lidé se evidentně obávají toho, že v budoucnu by již nemuseli mít finanční prostředky na pořízení stále zdražujících nemovitostí. Ve vleku tohoto negativního sentimentu jsou pak ochotni zavázat se i k plnění podmínek, které jsou k jejich postavení přinejmenším nerovné.