Blog

Tento článek má za cíl čtenáře seznámit s jeho možnostmi jako věřitele dlužníka, proti kterému bylo zahájeno insolvenční řízení. Insolvenční řízení je v podstatě hromadná exekuce na dlužníkův majetek. Majetek dlužníka se použije k uspokojení jeho věřitelů. V jednom řízení se proto řeší práva a povinnosti velkého množství účastníků. S tímto jsou pak spojeny některé hmotněprávní a procesní aspekty, které je nutno zohledňovat. Každé pochybení věřitele pak může vyústit až ve ztrátu pohledávky nebo jejího zajištění. V krajním případě může dojít i k uložení příplatkové povinnosti věřiteli. Pro úplnost uvádíme, že v tomto článku se budeme věnovat přihlašování pohledávek insolvenční přihláškou do již zahájeného insolvenčního řízení. Speciální případy, např. přihlašování pohledávek za majetkovou podstatou, si probereme v jiném článku.

V rámci šestého článku z cyklu „Začínáme podnikat“ se podíváme na to, co je to obchodní firma, jaké jsou její náležitosti a na co byste se měli dávat pozor při jejím výběru.

V pátém článků z naší série „Začínáme podnikat“ se zaměříme na náležitosti a problematiku smluv o výkonu funkce členů volených orgánů a na způsoby odměňování spojené s výkonem této funkce podle zákona o obchodních korporacích. Daná problematika jistě stojí za pozornost. V pozici voleného orgánu se nachází mnoho osob, které nemají tušení, jaké následky pro ně může mít, pokud si tuto smlouvu řádně neujednaly. V této pozici se nacházejí zejména jednatelé, členové představenstev, tedy členové statutárních orgánu kapitálových společností – společnosti s ručením omezeným a akciové společnosti.

Ve dalším článku z naší série „Začínáme podnikat“ si přiblížíme problematiku odpovědnosti za dluhy ve společnosti s ručením omezeným se zřetelem na postavení jejích společníků a členů statutárního orgánu, jednatelů, čímž tak navážeme na předchozí článek, v jehož rámci jsme porovnávali nejčastější právní formy podnikání.

Ve třetím článku ze série „Začínáme podnikat“ se budeme blíže věnovat porovnání různých právních forem podnikání, konkrétně pak dvěma nejrozšířenějším, kterými jsou živnosti podle živnostenského zákona a společnosti s ručením omezeným. Tento článek tak bude navazovat na první článek z této série, ve kterém byla nastíněna kritéria, která je nutno zohlednit při výběru správné právní formy podnikání pro váš konkrétní případ.

Ať už v hlavě dlouhou dobu nosíte ten průlomový podnikatelský záměr, který vám do budoucna má vydělat miliony nebo si jen třeba chcete trochu přivydělat prodejem svetrů, které při dlouhých zimních večerech háčkujete doma, bude pro vás stěžejní získání živnostenského oprávnění. V rámci tohoto článku vás provedeme tím, co to vlastně živnost je a jaké jsou podmínky jejího získání.

V tomto článku bych se chtěl věnovat zcela zásadnímu kroku v začátcích každého podnikatele. Samozřejmě vyjma volby samotného druhu vykonávané činnosti. Existuje celá řada ekonomických a právních aspektů, které by podnikatel měl před začátkem svojí činnosti zvážit. Soustřeďme ale pouze na ty nejpodstatnější.

Nejvyšší soud vydal dne 12.05.2021 pod spisovou značkou 27 Cdo 3549/2020 usnesení, z něhož vyplývají poměrně vážné důsledky pro mnoho současných obchodních společností. Problematika se dotýká obchodních společností, které mají ve svém zakladatelském právním jednání (společenské smlouvě, zakladatelské listině nebo stanovách) předmět podnikání vymezen pouze zákonným označením volné živnosti, nebo je volná živnost jedním z více předmětů podnikání. Volná živnost je definována jako „Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona“.

Inflace je ve veřejném prostoru poměrně často skloňované téma. Nicméně obsah tohoto pojmu je podstatné části veřejnosti neznámý, ačkoliv inflace ovlivňuje každodenní život nás všech. Nejedná se o nic menšího, než je hodnota peněz, od níž se pak odvíjí i cena zboží, služeb a případně i lidské práce.