Podmíněné propuštění z výkonu trestu odnětí svobody

U většiny trestů, které může soud v trestním řízení pachateli uložit, stanoví zákon možnost následného zmírnění trestu. V případě trestu odnětí svobody je takovým nástrojem podmíněné propuštění z výkonu trestu odnětí svobody. Mezi laickou veřejností je občas používáno slovní spojení „propuštění na podmínku“. V zásadě je toto označení správné a my vám v tomto článku tuto problematiku přiblížíme.

Podmínky podmíněného propuštění

Z povahy věci lze tento nástroj použít tehdy, kdy je pachatel odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody. Podmínkou podmíněného propuštění je to, že odsouzený ve výkonu trestu svým chováním a plněním povinností prokázal polepšení a lze od něj očekávat, že povede řádný život. Soude tedy posuzuje, zda pro nápravu pachatele nepostačí trest v nižší než odsuzujícím rozsudkem uložený trest.

Soud však přihlíží i k dalším okolnostem. Zejména zkoumá, zda odsouzený včas nastoupil do výkonu trestu a zda částečně nebo zcela nahradil či jinak odčinil škodu nebo jinou újmu způsobenou trestným činem nebo zda vydal bezdůvodné obohacení získané trestným činem. Odsouzeným lze proto důrazně doporučit, aby se nevyhýbali nástupu do výkonu trestu a aby podle svých možností nahradili škodu způsobenou trestným činem. Své šance na podmíněné propuštění mohou odsouzení zvýšit tím, že ve výkonu trestu budou pracovat, účastnit se různých nápravných a rekvalifikačních programů, které věznice nabízí. Posuzuje se rovněž kázeňský profil odsouzeného.

Kdo může o podmíněné propuštění žádat

Návrh na podmíněné propuštění z výkonu trestu odnětí svobody může podat odsouzený, státní zástupce nebo ředitel věznice, kde odsouzený trest vykonává.

Odsouzený však nově může podat návrh jen prostřednictvím věznice. Samozřejmě lze využít služeb advokáta, který sám věznici sepsaný návrh doručí a požádá o jeho podání k příslušnému soudu.

Kdy je možné návrh na podmíněné propuštění podat

V běžných případech je o podmíněné propuštění možné žádat po vykonání poloviny uloženého trestu. V případě méně závažných trestných činů mohou prvotrestaní pachatelé požádat o podmíněné propuštění po vykonání alespoň jedné třetiny uloženého trestu.

Pokud je pachatel odsouzen za přečin (všechny nedbalostní trestné činy a ty úmyslné trestné činy u nichž trestní zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby do pěti let) a svým vzorným chováním a plněním povinností prokázal, že dalšího výkonu trestu není třeba, lze jej podmíněně propustit i před uplynutím výše uvedené doby.

Naopak u závažných trestných činů, mezi které patří například vražda, těžší případy zabití, obchodování s lidmi a podobně, přichází podmíněné propuštění v úvahu až po vykonání dvou třetin trestu. Pokud je pachatel odsouzen k výjimečnému trestu odnětí svobody na doživotí, může být podmíněně propuštěn až po nejméně dvaceti letech výkonu takového trestu. Zde již zákon zkrácení doby výkonu trestu pod popsanou hranici neumožňuje.

Zkušební doba a další omezení

Z označení „podmíněné propuštění“ logicky vyplývá, že roli hraje jakási podmínka. Tím je myšleno, že propuštění je pouze podmíněné a pachateli je tak v případě úspěšného návrhu stanovena zkušební doba, během které musí propuštěný žít řádným životem. Pojem řádný život je poměrně široký a zahrnuje jak povinnost nepáchat trestnou činnost, tak vyvarovat se přestupkového jednání a dokonce je posuzována i občanskoprávní rovina, například řádné placení výživného. Soud však nemusí skončit jen u stanovení zkušební doby. Může rovněž nad podmíněně propuštěným stanovit dohled probačního úředníka nebo mu uložit povinnost zdržovat se na určitém místě nebo se zdržet určitých aktivit, například užívání omamných a psychotropních látek. Soud tedy může uložit i další přiměřená omezení.

Závěrem

Máme mnoho praktických zkušeností s právní pomocí odsouzeným v procesu podmíněného propuštění z výkonu trestu odnětí svobody. Pokud podobnou situaci řešíte vy nebo někdo vám blízký, objednejte se u nás na konzultaci. Není radno formulaci návrhu podceňovat, neboť opakovaně lze žádost až za dalších šest měsíců. Chápeme, o jak citlivou problematiku se jedná a proto ke klientům přistupujeme vždy s maximální mírou pochopení.

Prezentované názory nejsou právní službou a nenahrazují právní radu v konkrétní věci. Jedná se o soukromé názory autora článku, nikoliv o vyčerpávající analýzu příslušné problematiky. Pokud řešíte konkrétní právní problém, obraťte se na nás pro další informace.