Ne každý právník je advokátem

Ne každý právník je advokátem

Právních profesí je dnes celá řada – některé jsou v běžném životě zcela běžné, zatímco jiné bychom v životě raději nikdy nepotkali. Zeptáte-li se člověka na ulici, kdo je podle něj exekutor, nejspíše Vám odpoví, že je to ten, kdo klepe na dveře a zabírá lidem majetek. A co takový soudce? Ten bude nejčastěji označován jako někdo, kdo rozhoduje kladívkem a posílá lidi do vězení. Tyto definice jistě nejsou zrovna odborné, ale podstatu těchto povolání svým způsobem vystihují. Jaké odpovědi byste však dostali, kdybyste se zeptali na rozdíl mezi právníkem a advokátem? Existuje vůbec nějaký? Ano, i když jsou tyto termíny často zaměňovány, jsou mezi nimi důležité odlišnosti, které je důležité znát.

Kdo je právník?

Jedná se o obecný pojem, který zahrnuje každého, kdo úspěšně absolvoval studium na právnické fakultě. V praxi tedy stačí vystudovat tříletý obor, získat titul alespoň bakalář a jít se zabývat právem třeba na úřad. Právník je tak nadřazený termín, který se dále větví do konkrétních profesí.

Není právník jako právník

Právníci se neřadí mezi profese, které mají nalinkovanou kariérní cestu, ale mohou si zvolit z celé řady profesí. Právníci se mohou vydat různými směry, ať již na výše zmíněný úřad, do obchodní společnosti, stát se insolvenčním správcem nebo například vyučovat na vysoké škole.

Mají však také možnost zvolit si specifické profese, které jsou vyhrazeny pouze jim, jejichž výkonu vždy předchází získání vysokoškolského vzdělání v magisterském studijním programu právo a právní věda, absolvování požadované praxe a složení profesní zkoušky. V rámci těchto profesí se pak musí dále vzdělávat, zdokonalovat a udržovat se v aktuálním dění. Mezi tyto profese patří například:

Notář

Činnost notáře zahrnuje sepisování notářských zápisů, nejčastěji v rámci, osvědčování právně významných skutečností a prohlášení, přijímání listin a peněz do notářské úschovy. Nejčastěji tedy figuruje v řízení o dědictví, sepisuje závěti, zápisy z valné hromady, společenské smlouvy, zakladatelské listiny, provádí protestaci směnek apod.

Kromě vykonání alespoň pětileté praxe a úspěšného složení profesní zkoušky musí rovněž vyhrát konkurs na obsazení notářského úřadu, být jmenován, složit slib do rukou ministra spravedlnosti a uzavřít smlouvu o pojištění odpovědnosti za újmu, která by mohla vzniknout v souvislosti výkonem činnosti notáře.

Exekutor

V rámci pověření exekutorským úřadem exekutor provádí nucený výkon exekučních titulů včetně zřizování exekutorského zástavního práva, kontroluje srážky ze mzdy a zpeněžuje majetek dlužníka za účelem uspokojení věřitele apod.

Podmínkami pro výkon této profese jsou vykonání alespoň tříleté praxe a následné složení profesní zkoušky. Stejně jako notář musí projít výběrovým řízením, následně být jmenován ministrem, složit slib a rovněž uzavřít smlouvu o pojištění.

Soudce

V praxi je soudce osobou vykonávající ústavní funkci, v rámci níž má rozhodovat nezávisle a podle svého nejlepšího uvážení v souladu se zákonem za účelem vydání rozhodnutí v právní věci.

Zde kromě tříleté praxe platí také věkové omezení, kdy minimální věková hranice je stanovena na 30 let. Ovšem i zde musí dojít k úspěšnému složení justiční zkoušky a absolvování výběrového řízení. Zároveň musí osoba vyslovit souhlas se svým ustanovením za soudce a s přidělením k určitému soudu. Následně opět dochází k jmenování a složení slibu. Funkce soudce rovněž není univerzální, dělí se například na soudce ve věcech civilních, trestních či správních.

Státní zástupce

Státní zástupce zastupuje veřejnou obžalobu v trestním řízení vykonává dozor nad zákonností přípravného trestního řízení. V hlavním líčení předkládá soudu důkazy a případně navrhuje uložení trestu.

Pro výkon této funkce musí v tomto případě dojít ke složení zkoušky a stejně jako u soudce musí dojít k udělení souhlasu se svým jmenováním do funkce a přidělením k určitému státnímu zastupitelství, kdy následuje jmenování ministrem a složení slibu.

Podnikový právník

Jedná se o jednu z běžných právních profesí, ovšem na rozdíl od těch výše uvedených nemusí splňovat podmínky jako povinnou praxi či profesní zkoušku. Jedná se tedy o osobu, která vystudovala právnickou fakultu a poskytuje právní rady a podporu v právních záležitostech což může zahrnovat přípravu smluv, řešení otázek v rámci pracovního práva apod. Toto však může vykonávat pouze v rámci činnosti pro svého zaměstnavatele.

A kdo je tedy advokát?

Advokátem je pouze osoba, která je zapsána v seznamu advokátů České advokátní komory, a která je pojištěna pro případ, že klientovi způsobí újmu v souvislosti s výkonem advokacie, a tedy poskytováním právních služeb, čímž se myslí zastupování v řízení před soudy a jinými orgány, udělování právních rad, obhajoba v trestních řízeních a další formy pomoci, jsou-li vykonávány za úplatu.

Přestože se může zdát, že stát se advokátem je pouze formalita a stačí se někam podepsat, skutečnost je jiná. Zápisu do seznamu ČAKu předchází zejména získání alespoň magisterského titulu v oboru právo a právní věda, ale také úspěšné složení advokátní zkoušky, složení advokátního slibu, účast na různých školeních či absolvování tříleté koncipientské praxe a vykonává svobodné povolání poskytováním právních služeb.

Počet advokátů není v České republice nijak omezen a záleží tedy pouze na zkušenostech, znalostech a dovednostech konkrétního advokáta, které jsou klíčové pro získání klientů a uplatnění se na trhu právních služeb.

Kdo může poskytovat právní rady?

Většina lidí jistě nějakého právníka ve svém blízkém okolí zná a může tak být často lákavou volbou pro řešení případných právních problémů. Nezřídka se však stává, že v případě, kdy klienti potřebují právní radu, jako první napíšou svému synovci přes druhé koleno či spolužákovi ze základní školy, o kterém slyšeli, že se v právu nějakým způsobem orientuje.

Přestože Vám nejspíše dokáží poradit, jak převést vlastnické právo k nemovité věci, ve složitějších záležitostech na ně určitě nedoporučujeme se spoléhat. Není totiž náhoda, že poskytovat právní služby za úplatu mohou pouze právě advokáti. Právník může být sice užitečný, ale v klíčových okamžicích je právě advokát tím, kdo představuje rozdíl v řešení vaší konkrétní situace.

Zároveň jsme již zmínili, že tyto specializovanější profese, tedy i advokáti, se v rámci optimalizace řešení právních záležitostí a soudních sporů musí neustále edukovat a své znalosti neustále zdokonalovat. Naopak se často může stát, že právníci pohybující se pouze v okrajových oblastech práva úzce spojených s výkonem jejich zaměstnání k tomuto ve většině případů nuceni nejsou a jejich právní rady či názory tak nemusí být vždy aktuální nebo správně formulovány.

Kdo může zastupovat před soudem?

Mnoho lidí si myslí, že před soudem vás může zastupovat pouze advokát. Tato domněnka však není zcela přesná. Český právní řád umožňuje ve většině případů být zmocněncem nejen fyzickým osobám, jejichž způsobilost k právním úkonům není omezena, tedy takzvaným obecným zmocněncům.

Je však nutné zmínit, že nejlepší volbou pro zastoupení bude vždy advokát. Pouze a jen advokát je totiž oprávněn vás obhajovat v trestních řízeních a zastupovat před ústavním soudem. Jak jsme již zmínili, disponují také obvykle se zastupováním před soudy a řešením právních problémů zdaleka největším množstvím zkušeností. Výhodou je také skutečnost, že když je účastník zastoupen advokátem a zároveň úspěšný ve věci, má právo na náhradu nákladů právního zastoupení, což se u delších sporů či sporů o značné částky může projevit jako podstatný finanční rozdíl.

Povinnost mlčenlivosti

Další klíčový rozdíl mezi advokáty a ostatními právními profesemi je upraven i v takzvaném etickém kodexu, kterým jsou advokáti vázáni. Většina z nás pravděpodobně alespoň jednou v životě slyšela o povinnosti mlčenlivosti, nebo také známé anglické heslo „attorney-client privilege“, které často znázorňují americké seriály.

Tato povinnost je ve skutečnosti zakotvena v našem právním řádu a advokáti jsou ji striktně vázáni, zejména vůči orgánům veřejné moci. V praxi se tedy může stát situace, kdy bude advokát Policií ČR vyzván k podání výpovědi vůči svému klientovi, přičemž advokát má takzvané právo odmítnout poskytnout výpověď, přičemž jsou povinni jej vždy využít.

To, co mnoho lidí neví, je, že žádné jiné právní profese takovýto závazek mlčenlivosti nemají. Proto při řešení citlivých záležitostí dbejte na zvolení advokáta, neboť nikdo jiný není k mlčenlivosti právně vázán.

Další rozdíly mezi advokátem a právníkem

Jednou z důležitých výhod advokáta je jeho již zmíněná povinnost být profesně pojištěn na případné škody způsobené klientovi v rámci poskytování právních služeb. Platí minimální pojistný limit ve výši 7 000 000 Kč, což poskytuje klientům značnou jistotu, přičemž většina advokátů má tento limit pro klid klientů zvýšen.

Na rozdíl od "běžného" právníka, může také poskytovat advokátní úschovu, která zajišťuje oběma stranám smlouvy nebo sporu spolehlivou záruku pro případné platby nebo protiplnění. Důležité je si uvědomit zejména to, že pouze advokáti jsou oprávněni podat ústavní stížnost, která je často poslední možností, jak uplatnit vaše práva. Zároveň mohou obhajovat účastníky v trestních řízeních a podat veškerá civilní dovolání.

Také mohou ověřit váš podpis nebo provádět elektronickou konverzi dokumentů, což znamená převod papírového dokumentu do elektronické podoby, který následně doplňuje doložka o provedení konverze.

Závěr

Je důležité si uvědomit, že při rozhodování o právním zástupci byste měli vzít v úvahu zejména povahu vaší konkrétní situace. Rozdíly mezi advokáty a ostatními právními profesemi mohou být sice na první pohled banální, ale v složitých právních situacích mohou hrát klíčovou roli. Důležité je však mít na paměti, že poskytovat právní rady za úplatu mohou pouze advokáti.

Ti mají nejen hluboké odborné znalosti, ale také musí dodržovat etické normy a právní povinnosti, které mohou být rozhodujícími faktory pro úspěšné řešení vašich právních problémů. Když hledáte právního zástupce, je proto důležité zvážit všechny relevantní faktory, včetně zkušeností, etických hodnot a specializace. Neváhejte proto obrátit se na naši kancelář, kde máme s praxí bohaté zkušenosti a každý klient je pro nás důležitý. Našich služeb lze využít také z celého území ČR, a to pomocí Online advokát.

Prezentované názory nejsou právní službou a nenahrazují právní radu v konkrétní věci. Jedná se o soukromé názory autora článku, nikoliv o vyčerpávající analýzu příslušné problematiky. Pokud řešíte konkrétní právní problém, obraťte se na nás pro další informace.

JUDr. Jan Fila

JUDr. Jan Fila

Studoval na právnické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Po studiu působil od roku 2012 jako advokátní koncipient v advokátní kanceláři v Olomouci a následně v Brně, kde po složení advokátní zkoušky v roce 2016 začal působit jako advokát. V roce 2014 složil rigorózní zkoušku na Masarykově univerzitě v Brně v oboru pracovního práva. Hovoří anglicky. Jan se zajímá především o právo občanské, trestní, pracovní a správní.

Další články