Právo poškozeného na náhradu škody a nemajetkové újmy

Právo poškozeného na náhradu škody a nemajetkové újmy

Pokud Vás, nebo Vaše blízké, někdo okradl, podvedl, či Vám ublížil, zpravidla máte nárok na náhradu takové újmy v penězích. V případě, kdy dojde k majetkové škodě, nemajetkové újmě nebo bezdůvodnému obohacení na Váš úkor v důsledku spáchání trestného činu a tato záležitost má být projednána v rámci trestního řízení, vznikají Vám jako poškozenému určitá práva a nároky, která máte možnost uplatnit. Správné vyčíslení nároku či jeho řádné uplatnění však může být v mnoha případech obtížné a bude nutné se pro efektivní uplatnění obrátit na právního experta či advokáta. V tomto článku zaměříme na okamžik, kdy tato práva vznikají a jakým způsobem je můžete konkrétně prosadit v rámci soudního procesu.

Kdo je poškozený?

Na úvod je třeba definovat osobu, která v trestním řízení může být poškozeným. Podle trestního práva se za poškozeného považuje osoba, které bylo trestným činem:

  • ublíženo na zdraví,
  • způsobena majetková škoda,
  • způsobena nemajetková újma,
  • na jehož úkor se pachatel trestným činem obohatil.

I když může být pojem "poškozený" zaměňován s pojmem "oběť," je důležité tyto termíny rozlišovat.

První rozdíl spočívá v tom, že poškozeným může být jak fyzická, tak právnická osoba, zatímco termín "oběť" se vztahuje pouze k fyzickým osobám. Oběť je definována jako každá fyzická osoba, která se cítí být obětí spáchaného trestného činu, pokud nevyjde najevo opak nebo pokud nejde zjevně o zneužití postavení oběti, bez ohledu na výsledek trestního řízení.

Poškozený je pak stranou v trestním řízení, která má svá procesní práva upravená trestním řádem. Může jím být jak fyzická, tak právnická osoba.

Práva poškozeného v trestním řízení

Výše jsme zmínili, že poškozený má v rámci trestního řízení také svá práva. Některá z nich bychom nyní ve stručnosti přiblížili, než se budeme zabývat otázkou náhradou škody.

Právo věcné i procesní účasti

Poškozený má právo na účast v trestním řízení. Sem spadá zejména právo na nahlížení do spisů, účast na hlavním líčení a veřejných zasedáních soudu, podávání návrhů na doplnění dokazování a účast na sjednávání dohody o vině a trestu.

Právo na bezplatné zastoupení

Poškozený, který nemá dostatek vlastních finančních prostředků na hrazení nákladů právního zastoupení, má při splnění dalších podmínek v rámci trestního řízení právo na bezplatnou právní pomoc.

Právo na souhlas s trestním stíháním

V některých případech, kdy trestný čin souvisí s příbuzenským nebo obdobným vztahem mezi obviněným a poškozeným, je trestní stíhání podmíněno souhlasem poškozeného.

Právo na odvolání a stížnost

Poškozený má právo podat odvolání proti rozhodnutí soudu ohledně náhrady škody. Má také právo podat stížnost proti rozhodnutí soudu, kterým byla povolena obnova řízení ve výroku o přiznaném nároku na náhradu škody.

Právo na vyjádření se k trestnímu činu

Poškozený má právo vyjádřit se k trestnímu činu a jeho dopadu do jeho osobní sféry.

Právo na náhradu škody

Hlavním tématem článku je již zmíněné právo poškozeného na náhradu škody, kterou utrpěl v důsledku trestného činu. Tato náhrada může zahrnovat jak majetkovou škodu, nemajetkovou újmu, tak i bezdůvodné obohacení. Majetkovou škodou se obecně rozumí škoda, která zasahuje majetkovou sféru. Nejčastěji se jedná o snížení hodnoty majetku, náklady na léčení nebo jiné materiální ztráty.

Nemajetkovou újmou se rozumí újma, která se neprojevuje přímo v majetkové sféře poškozeného, ale může pro něj mít nepřímé důsledky. Nejčastěji sem patří fyzické či psychické útrapy či obdobný zásah do osobního života.

Bezdůvodné obohacení je naopak situací, kdy pachatel získává majetkový prospěch na úkor jiné osoby bez spravedlivého důvodu. To může zahrnovat situace, kdy pachatel získává prospěch tím, že protiprávně užívá cizí hodnoty nebo je na jeho účet plněno bez právního důvodu.

Pokud byl poškozenému alespoň zčásti přiznán nárok na náhradu škody, nemajetkové újmy nebo vydání bezdůvodného obohacení, odsouzený je povinen nahradit poškozenému také náklady vzniklé v souvislosti s uplatněním tohoto nároku, včetně nákladů vzniklých přibráním zmocněnce.

Kdy má poškozený právo na náhradu škody?

Mít status poškozeného nezaručuje automaticky přiznání nároku na náhradu škody. Kromě uvedených podmínek musí poškozený splnit další požadavky, aby mohl úspěšně požadovat náhradu škody.

Škoda, nemajetková újma nebo bezdůvodné obohacení musí být v příčinné souvislosti s trestným činem, což znamená, že musí být důsledkem konkrétního trestného činu, a to i bez ohledu na vědomí a vůli pachatele.

Dále musí poškozený svůj nárok na náhradu škody uplatnit včas a řádně. To znamená, že nárok musí být uplatněn kdykoli od zahájení trestního stíhání, případně i před ním, nejpozději však před zahájením dokazování u hlavního líčení (prvním úkonem v dokazování bývá výslech obžalovaného), pokud není sjednána dohoda o vině a trestu. Po zahájení dokazování již poškozený svůj nárok uplatňovat nemůže. Pokud se v dané věci hlavní líčení nekoná, nárok lze uplatnit před vydáním trestního příkazu.

Zároveň je nárok na náhradu škody potřeba uplatnit vůči konkrétní osobě, tj. proti obviněnému. Jestliže nárok uplatňujete proti více obviněným, musíte také určit, zda požadujete náhradu společně a nerozdílně nebo podílově podle jejich účasti na způsobené škodě.

Kdy je tento nárok projednáván?

Pokud poškozený svůj nárok uplatní v souladu s výše uvedenými podmínkami, bude jeho nárok na náhradu škody projednáván v rámci takzvaného adhezního řízení. Adhezní řízení je součástí trestního řízení a poškozený musí absolvovat celý proces trestního řízení až do vydání pravomocného rozsudku. Přiznanou částku v rámci výroku o náhradě škody lze úspěšně proti obviněnému uplatnit teprve tehdy, když se trestní rozsudek, který výrok o náhradě škody obsahuje, stane pravomocným a současně vykonatelným, tj. exekučním titulem.

I když je nárok na náhradu škody v trestním řízení uplatněn řádně a včas, může soud poškozeného s jeho nárokem odkázat na řízení ve věcech občanskoprávních a to zpravidla za situace, kdy zjištění výše a oprávněnosti nároku přesahuje rámec trestního řízení.

Závěr

Práva a nároky poškozených v trestním řízení jsou klíčovými prvky spravedlivého soudního procesu. Nicméně, aby byly nároky uplatněna efektivně a včas, může být potřeba odborného právního poradenství.

V naší kanceláři máme s trestními řízeními a zastupováním poškozených bohaté zkušenosti a jsme připraveni Vám pomoci dosáhnout co nejlepšího výsledku. Naše služby jsou dostupné po celé České republice prostřednictvím služby Online advokát.

Prezentované názory nejsou právní službou a nenahrazují právní radu v konkrétní věci. Jedná se o soukromé názory autora článku, nikoliv o vyčerpávající analýzu příslušné problematiky. Pokud řešíte konkrétní právní problém, obraťte se na nás pro další informace.

JUDr. Jan Fila

JUDr. Jan Fila

Studoval na právnické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Po studiu působil od roku 2012 jako advokátní koncipient v advokátní kanceláři v Olomouci a následně v Brně, kde po složení advokátní zkoušky v roce 2016 začal působit jako advokát. V roce 2014 složil rigorózní zkoušku na Masarykově univerzitě v Brně v oboru pracovního práva. Hovoří anglicky. Jan se zajímá především o právo občanské, trestní, pracovní a správní.

Další články