Dlužník v insolvenci III – popření přihlášené pohledávky a obrana proti němu

V další části našeho seriálu ohledně dlužníka v insolvenci si probereme postup pro případ, kdy naše přihlášená pohledávka byla popřena. To znamená, že se od nás jako věřitele očekává kvalifikovaný aktivní postup, který je schopen tento stav zvrátit. V této situaci není dobré zůstat pasivní. S přihlášením zákonně popřené pohledávky mohou totiž být totiž spojené značné procesní sankce.

Co v následujícím článku zjistíte?

• Jaké existují důvodu popření pohledávky?
• Kdo je oprávněn přihlášenou pohledávku popřít?
• Popření vykonatelné pohledávky insolvenčním správcem
• Popření vykonatelné pohledávky insolvenčním správcem
• Popření pohledávky přihlášeným věřitelem
• Zahájení incidenčního sporu
• Jak postupovat dále

Jaké existují důvodu popření pohledávky?

O popření pohledávky co do její pravosti se jedná tehdy, je-li namítáno, že pohledávka nevznikla nebo že již zcela zanikla anebo že se zcela promlčela.

O popření pohledávky co do její výše se jedná tehdy, je-li namítáno, že dlužníkův závazek je nižší než přihlášená částka. Kdo popírá výši pohledávky, musí současně uvést, jaká je ve skutečnosti výše pohledávky.

O popření pohledávky co do jejího pořadí se jedná tehdy, je-li namítáno, že pohledávka má méně výhodné pořadí, než je pořadí uvedené v přihlášce pohledávky, nebo je-li popíráno právo na uspokojení pohledávky ze zajištění. Kdo popírá pořadí pohledávky, musí současně uvést, v jakém pořadí má být pohledávka uspokojena.

Kdo je oprávněn přihlášenou pohledávku popřít?

Oprávnění popřít přihlášenou pohledávku mají v zásadě tři procesní subjekty, a to insolvenční správce, dlužník a věřitele. Tato skutečnost má pak zejména vliv na to, kdo bude žalovanou stranou v případě řízení o žalobě na určení, kterou bude nutno podat.

Každý z těchto popěrných úkonů má pak svoje zvláštní procesní aspekty, které je nutno pro dosažení úspěchu ve věci zachovat. V tomto ohledu je zcela zásadní, zda přihlášena pohledávka byla považována za vykonatelnou, či nikoli.

Popření vykonatelné pohledávky insolvenčním správcem

Nejčastějším případem popření bývá nevykonatelná přihlášená pohledávka, která byla popřena insolvenčním správcem. Věřitel může v takovém případě podat žalobou na určení u insolvenčního soudu do 30 dnů od přezkumného jednání nebo od právní moci rozhodnutí o schválení zprávy o přezkumu v řízení o oddlužení.

Za jistou ochranu věřitele je možno považovat to, že tato lhůta však neskončí dříve než uplynutím 15 dnů od doručení vyrozumění insolvenčního správce. Je však třeba mít na paměti, že insolvenční správce není povinen toto vyrozumění zasílat vždy. Například výjimkou může být případ, kdy se věřitel zúčastnil přezkumného jednání a toto poučení obdržel v ústní podobě.

Žaloba se podává vždy proti insolvenčnímu správci. Je však ale nutno zkoumat, zda není v daném případě nutno zažalovat spolu s insolvenčním správcem i samotného dlužníka.

Nedojde-li žaloba ve stanovené lhůtě insolvenčnímu soudu, k pohledávce popřené co do pravosti se nepřihlíží. Pohledávka popřená co do výše nebo pořadí je v takovém případě zjištěna ve výši nebo pořadí uvedeném při jejím popření.

Rovněž je nutno mít na paměti, že v těchto případech platí i speciální forma koncentrace řízení. V žalobě v těchto případech může žalobce uplatnit jako důvod vzniku popřené pohledávky pouze skutečnosti, které jako důvod vzniku této pohledávky uplatnil nejpozději do skončení přezkumného jednání, a dále skutečnosti, o kterých se žalobce dozvěděl později proto, že mu kupující ze smlouvy o prodeji podniku nebo jeho části neoznámil včas převzetí dlužníkova závazku.

Popření vykonatelné pohledávky insolvenčním správcem

Další případem popření insolvenční přihlášky je popření vykonatelné pohledávky insolvenčním správcem. V takovém případě je insolvenční správce povinen do 30 dnů od přezkumného jednání nebo od právní moci rozhodnutí o schválení zprávy o přezkumu podat u insolvenčního soudu žalobu, kterou své popření uplatní proti věřiteli, který vykonatelnou pohledávku přihlásil. Lhůta je zachována, dojde-li žaloba nejpozději posledního dne lhůty soudu.

Jako důvod popření pravosti nebo výše vykonatelné pohledávky přiznané pravomocným rozhodnutím příslušného orgánu lze uplatnit jen skutečnosti, které nebyly uplatněny dlužníkem v řízení, které předcházelo vydání tohoto rozhodnutí. Důvodem popření však nemůže být jiné právní posouzení věci.

Opět se i v tomto případě uplatní speciální způsob koncentrace řízení. I v této žalobě může žalobce proti popřené pohledávce uplatnit pouze skutečnosti, pro které přihlášenou pohledávku popřel.

Popření pohledávky přihlášeným věřitelem

Možnost popírat přihlášené pohledávky je dána i ostatním věřitelům. Daný věřitel je oprávněn písemně popřít pohledávku jiného věřitele. Popření pohledávky musí mít stejné náležitosti jako žaloba podle občanského soudního řádu a musí z něj být patrno, zda se popírá pravost, výše nebo pořadí pohledávky. Popření pohledávky je možno učinit pouze na formuláři, jehož náležitosti stanoví prováděcí právní předpis.

K popření pohledávky přihlášeným věřitelem se přihlíží, jen obsahuje-li podání všechny náležitosti a je-li doručeno insolvenčnímu soudu nejpozději 3 pracovní dny přede dnem konání přezkumného jednání o popřené pohledávce. Pokud je způsobem řešení úpadku oddlužení, je popěrný úkon nutno provést nejpozději do 10 dnů po uplynutí lhůty k přihlašování pohledávek. Tato lhůta však neskončí dříve než 7 dní ode dne zveřejnění přihlášky pohledávky v insolvenčním rejstříku.

Popěrný úkon musí být od počátku perfektní, soud nemá povinnost popírajícího věřitele vyzvat k opravě jeho popěrného úkonu. K takovému úkonu se pak vůbec nepřihlíží a soud jej usnesením odmítne. Po uplynutí shora uvedených lhůt již nelze měnit uplatněný důvod popření.

Zahájení incidenčního sporu

Nyní se věnujme postupu věřitele, které vlastní přihlášenou nevykonatelnou pohledávku. Takový případ totiž bude v praxi nejčastější. Žaloba o určení pravosti, výše nebo pořadí přihlášených pohledávek je incidenčním sporem.

V úvodu je nutno apelovat na dodržení shora uvedených hmotně právních lhůt pro podání předmětné žaloby. Pokud nebude žaloba na konci této lhůty podána u příslušného soudu, znamená to neúspěch a konec věřitele v insolvenční řízení. Jeho přihláška zůstává popřenou.

Samotný obsah žaloby se nijak zásadně neliší od žaloby v civilní řízení, avšak několik zásadních modifikací je možno v právní úpravě dohledat.

Zejména je nutno přesně určit a označit žalovanou stranu. Vzhledem ke způsobu řešení úpadku je nutno zejména posoudit, zda žalovat insolvenčního správce s dlužníkem, či pouze insolvenčního správce. Chyba v této otázce může v krajním případě vést k tomu, v době, kdy si věřitel svoji chybu uvědomí, již nebude oprávněn okruh účastníků na straně žalovaných rozšířit, a jeho žaloba bude muset být zamítnuta.

Rovněž je vhodné, aby byl insolvenční správce řádně označen tak, aby nemohlo dojít k jeho záměně. Nemělo by ani chybět ani jeho označení jako insolvenčního správce konkrétního dlužníka.

Obsah samotné žaloby pak bude záležet na samotném důvodu popření přihlášené pohledávky. Typicky se však bude jednat o tvrzení, které podporují náš právní názor, či skutkový stav. Samozřejmě vše musí být tomto řízení i řádně prokázáno. Je tedy nutno označit příslušné důkazy.

Žalobu je pak nutno uzavřít příslušným procesním návrhem, který opět musí odpovídat důvodu popření přihlášení pohledávky. Procesní návrh na znění budoucího rozsudku může znít například takto:

„Určuje se, že pohledávka žalobce ve výši XXXXX Kč s příslušenstvím ve výši XXXXXX Kč, která byla přihlášena do insolvenčního řízení dlužníka pod č. PXX je po právu.“

Samozřejmě, něž dojde k vyhlášení rozsudku, musí být žaloba projednána v řízení před soudem. Opět je nutno myslet zejména na to, že žalobce je ve svých tvrzeních limitován shora uvedenou koncentrací řízení. V tomto ohledu je vhodné, aby věřitel popsal skutkový stav a označil důkazy k jeho prokázání již v insolvenční přihlášce, nebo aspoň do konce přezkumného jednání, pokud se konalo. Tímto postupem sníží možnost toho, že by uváděl v žalobce nové, a proto zapovězené skutečnosti.

Dalším specifikem tohoto typu řízení je náhrada nákladů soudního řízení, která se v zásadě, na pár drobných výjimek vůči insolvenčnímu správci nepřipouští. Věřitel si proto musí důkladně zvážit, zde a mu vyplatí vést takový soudní spor, zvláště s tím, že mu nebudou nahrazeny jeho náklady. Další důvodem hodným uvážení je rovněž to, zda v případě úspěchu bude možné z majetkové podstaty něčeho obdržet.

Jak postupovat dále

Každý věřitel si proto musí důkladně zvážit, zda je pro něj vhodné podat žalobu na určení. Určitě je vhodné minimálně konzultovat svojí pozici s odborníkem. Můžete využít naši službu Online advokát za předem daných podmínek. Naši advokáti jsou připraveni Vám pomoci. Sídlíme v Brně, ale naše pole působnosti je širší, právní služby jsme schopni poskytnou na celém území ČR. Pokud Vás insolvenční problematika, přečtěte si i naše další články na toto téma.

Prezentované názory nejsou právní službou a nenahrazují právní radu v konkrétní věci. Jedná se o soukromé názory autora článku, nikoliv o vyčerpávající analýzu příslušné problematiky. Pokud řešíte konkrétní právní problém, obraťte se na nás pro další informace.