Dlužník v insolvenci I – jak přihlásit pohledávku v do insolvenčního řízení

Dlužník v insolvenci I – jak přihlásit pohledávku v do insolvenčního řízení

Tento článek má za cíl čtenáře seznámit s jeho možnostmi jako věřitele dlužníka, proti kterému bylo zahájeno insolvenční řízení. Insolvenční řízení je v podstatě hromadná exekuce na dlužníkův majetek. Majetek dlužníka se použije k uspokojení jeho věřitelů. V jednom řízení se proto řeší práva a povinnosti velkého množství účastníků. S tímto jsou pak spojeny některé hmotněprávní a procesní aspekty, které je nutno zohledňovat. Každé pochybení věřitele pak může vyústit až ve ztrátu pohledávky nebo jejího zajištění. V krajním případě může dojít i k uložení příplatkové povinnosti věřiteli. Pro úplnost uvádíme, že v tomto článku se budeme věnovat přihlašování pohledávek insolvenční přihláškou do již zahájeného insolvenčního řízení. Speciální případy, např. přihlašování pohledávek za majetkovou podstatou, si probereme v jiném článku.

Neztraťte vaší pohledávku!

Kontaktujte nás

Co v následujícím článku zjistíte?

Dlužníka je nutno prověřit

Činnost a závazky mnoha dlužníků vyústí do insolvenčního řízení. Je na každém věřiteli, aby si ohlídal, zda vůči jeho dlužníku nebylo zahájeno insolvenční řízení. Paleta důvodu pro vznik pohledávky je značně široká a nepřeberná. Proto je nelze nijak zásadně zevšeobecňovat. Pověrně dobrým vodítkem může být například to, že dlužník odmítá uhradit i nepatrný dluh a nekomunikuje, nebo existují další věřitelé v podobné situaci.

Větší míru jistoty pak poskytne nahlédnutí do Centrální evidence exekucí, kde se za mírný poplatek může každý seznámit s pravomocně přiznanými dluhy dlužníka vymáhanými v exekučním řízení. Shora popsané dává tušit, že by insolvenční řízení mohlo být za nedlouho zahájeno. Skutečnou jistotu však naleznete pouze v insolvenčním rejstříku. Tento je přístupný online. Lze se na něj dostat i přes stránky Ministerstva spravedlnosti. Kontroly by měly být pravidelné a co nejčastější.

Pokud se již dlužník nachází ve fázi zahájeného insolvenčního řízení, je nutno ověřit si, zda je možné podat insolvenční přihlášku a u kterého soudu je možné toto učinit.

Hlídáme si lhůtu pro podání insolvenční přihlášky

Věřitelé podávají přihlášky pohledávek u insolvenčního (obvykle krajského) soudu od zahájení insolvenčního řízení až do uplynutí lhůty stanovené rozhodnutím o úpadku. K přihláškám, které jsou podány později, insolvenční soud nepřihlíží, a takto uplatněné pohledávky se v insolvenčním řízení neuspokojují.

Přihláška pohledávky má pro běh lhůty k promlčení stejné účinky jako žaloba nebo jiné uplatnění práva u soudu, a to ode dne, kdy došla insolvenčnímu soudu. Přihlášku pohledávky, která je podána u jiného než insolvenčního soudu, postoupí tento soud neprodleně soudu insolvenčnímu, aniž o tom vydává rozhodnutí. Účinky spojené s podáním takové přihlášky nastávají dnem, kdy přihláška dojde insolvenčnímu soudu. V případě podání insolvenční přihlášky u nepříslušného soudu ke konci lhůty může nastat zcela zásadní problém.

Zvláštní postavení však mají věřitelé vykonatelných pohledávek na náhradu škody nebo nemajetkové újmy způsobené trestným činem nebo na vydání bezdůvodného obohacení získaného trestným činem. Ti mohou podat přihlášky pohledávek u insolvenčního soudu kdykoli v průběhu insolvenčního řízení, pokud v trestním řízení o tomto trestném činu byl zajištěn majetek v majetkové podstatě dlužníka a přihláška pohledávky byla podána v době, kdy zajištění podle trestního řádu trvá.

Nutno přihlásit je také pohledávky, které již byly uplatněny u soudu, jakož i pohledávky, o kterých již bylo soudem pravomocně rozhodnuto, tedy vykonatelné pohledávky včetně těch, které jsou vymáhány výkonem rozhodnutí nebo exekucí.

Přihlásit lze i pohledávku nesplatnou nebo pohledávku vázanou na podmínku. Pohledávky věřitelů vázané na splnění rozvazovací podmínky se považují v insolvenčním řízení za nepodmíněné, dokud rozvazovací podmínka není splněna. Na pohledávky věřitelů vázané na splnění odkládací podmínky nemá zahájení insolvenčního řízení vliv.

Nevíte, jak vyplnit formulář insolvenční přihlášky? Jsme tady pro vás.

Pomůžeme vám insolvenční přihlášku sepsat a včas podat. Byla by škoda vaší pohledávku promarnit. Nepřihlášená pohledávka je vítanou úlevou pro dlužníka.

Online advokát

Náležitosti insolvenční přihlášky

Insolvenční přihlášku lze podat v listinné a elektronické podobě, a to ve formě formuláře, jehož náležitosti jsou stanoveny právním předpisem. Formuláře se nacházejí na stránkách Insolvenčního rejstříku. Doporučujeme vždy použít aktuální verzi formuláře. Přihlášky pohledávek a jejich přílohy se podávají dvojmo, přičemž jedno vyhotovení insolvenční soud předá insolvenčními správci.

Přihláška pohledávky musí kromě obecných náležitostí podání obsahovat důvod vzniku a výši přihlašované pohledávky. Důvodem vzniku přihlašované pohledávky se rozumí uvedení skutečností, na nichž se pohledávka zakládá. Tedy je potřeba, aby věřitel nezaměnitelných způsobem popsal skutkový stav rozhodný pro vznik jím tvrzené pohledávky.

Za správnost údajů uvedených v přihlášce jeho pohledávky odpovídá věřitel. Věřitel musí důkladně zvážit zejména to, zda je schopen unést i břemeno důkazní týkající se důvodu existence své pohledávky a její výše. Pokud bude po přezkumu zjištěná výše pohledávky menší něž polovina přihlášené pohledávky, nebude k pohledávce dále přihlíženo, případně bude věřiteli uložena příplatková povinnost až do výše rozsahu, ve kterém nebyla tato pohledávka zjištěna.

Pohledávku je nutné vždy vyčíslit v penězích, i když jde o pohledávku nepeněžitou. Pohledávka v cizí měně musí být přepočítána na českou měnu podle kurzu devizového trhu vyhlášeného Českou národní bankou v den zahájení insolvenčního řízení, a stala-li se pohledávka splatnou dříve, podle kurzu vyhlášeného v den její splatnosti. Tento postup platí pouze v případě, kdy je kurz skutečně vyhlášen.

Jde-li o pohledávku nepeněžitou nebo pohledávku neurčité výše, musí být vyjádřena v penězích na základě odhadu její hodnoty.

Věřitel rovněž musí být opatrný při přihlašování příslušenství, zejména úroku z prodlení. Je-li způsobem řešení úpadku oddlužení, za podřízené pohledávky se považují také úroky, úroky z prodlení a poplatek z prodlení z pohledávek přihlášených věřitelů a smluvní pokuta sjednaná pro případ prodlení s plněním přihlášené pohledávky, není-li taková smluvní pokuta dluhem z podnikání, ve výši, ve které v souhrnu převyšují výši jistiny přihlášené pohledávky k okamžiku jejího vzniku.

Listiny připojené k insolvenční přihlášce

Zákon pouze stroze stanoví, že k přihlášce pohledávky je nutné připojit listiny, kterých se přihláška dovolává a že vykonatelnost pohledávky se prokazuje veřejnou listinou.

Zejména právnické osoby, které nemají evidované své skutečné majitele a které nabyly pohledávku postoupením musejí zkoumat, zda se na ně nevztahuje povinnosti k přihlášce doložit čestné prohlášení, v němž uvede informaci o tom, kdo je jejím skutečným majitelem podle zákona upravujícího evidenci skutečných majitelů, a údaje o skutečnostech zakládajících postavení skutečného majitele. Pokud Vás zajímá problematika AML, pokračujte dál na tento článek.

Tato povinnost se však neuplatní například v případech, kdy se na obchod mezi povinnou osobou a věřitelem nevztahuje povinnost provést kontrolu dle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu.

Věřitel nemá tuto povinnost ani v případě, kdy je hodnota plnění z právního jednání učiněného mezi věřitelem a jinou než povinnou osobou, z něhož pohledávka věřitele vznikla, nižší než 10 000 EUR.

Důvod, pro který je tato povinnost vyloučena, uvede věřitel v čestném prohlášení, které předloží v příloze přihlášky. Pokud věřitel tuto povinnost nesplní, nesmí vykonávat hlasovací práva spojená s pohledávkou.

Přihlášení zajištěné pohledávky

Zajištění věřitelé se uspokojují ze zpeněžení věci, práva pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, jimiž byla jejich pohledávka zajištěna, a to v rozsahu zajištění. Mají tedy oproti nezajištěným věřitelům značnou výhodu.

Zajištění věřitelé uplatňují své pohledávky rovněž přihláškou pohledávky, avšak navíc se v ní musí dovolat svého zajištění a uvést okolnosti, které je osvědčují. Dále je nutné připojit listiny, které se toho zajištění týkají.

Věřitel tedy musí v přihlášce uvést, zda uplatňuje právo na její uspokojení ze zajištění a označit druh zajištění a dobu jeho vzniku. Pokud se tak nestane, má se za to, že právo na uspokojení přihlašované pohledávky ze zajištění v insolvenčním řízení uplatněno nebylo. Toto opomenutí pak zajištěného věřitele v podstatě dostane do postavení nezajištěného věřitele.

Jak postupovat dále

Sepis a podání insolvenční přihlášky má jistá úskalí. Jedná se v podstatě o návrh na zahájení soudního přezkumu a uplatnění dané pohledávky. Za obsah insolvenční přihlášky odpovídá samotný věřitel. V případě jeho pochybení pak v krajním případě hrozí nejen ztráta pohledávky, ale uložení příplatkové povinnosti věřiteli.

Na druhou stranu nepodat insolvenční přihlášku znamená pohledávku nenávratně pozbýt. Pokud jsme si právními důvodu pohledávky jisti, je vhodné činit úkony pro její vymožení. Určitě je vhodné minimálně konzultovat svojí pozici s odborníkem. Můžete využít naši službu Online advokát za předem daných podmínek. Naši advokáti jsou připraveni Vám pomoci. Sídlíme v Brně, ale naše pole působnosti je širší, právní služby jsme schopni poskytnou na celém území ČR. Pokud Vás zajímá insolvenční problematika, přečtěte si i naše další články na toto téma.

Hledáte právní pomoc?

Kontaktujte nás

Prezentované názory nejsou právní službou a nenahrazují právní radu v konkrétní věci. Jedná se o soukromé názory autora článku, nikoliv o vyčerpávající analýzu příslušné problematiky. Pokud řešíte konkrétní právní problém, obraťte se na nás pro další informace.

JUDr. Jan Fila

JUDr. Jan Fila

Studoval na právnické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Po studiu působil od roku 2012 jako advokátní koncipient v advokátní kanceláři v Olomouci a následně v Brně, kde po složení advokátní zkoušky v roce 2016 začal působit jako advokát. V roce 2014 složil rigorózní zkoušku na Masarykově univerzitě v Brně v oboru pracovního práva. Hovoří anglicky. Jan se zajímá především o právo občanské, trestní, pracovní a správní.

Další články