Dlužník v insolvenci II – přezkum přihlášených pohledávek

Dlužník v insolvenci II – přezkum přihlášených pohledávek

Poté, co se nám podařilo včas podat insolvenční přihlášku, přichází řada na přezkoumání pohledávek v ní uvedených. Jedná se o formalizovaný postup, který v úvodu provádí insolvenční správce. Žádoucím výsledkem je pak zjištění přihlášení pohledávky. Může se však stát, že insolvenční správce pohledávku popře. Jak tedy postupovat, aby se nám toto nestalo?

Nepromarněte vaší pohledávku!

Kontaktujte nás

Co v následujícím článku zjistíte?

Přihlášená pohledávka má být zjištěna

Článek začneme spíše od konce. Zjištěna je taková pohledávka, které nebyla popřena insolvenčním správcem, ani jiným věřitelem, případně pokud popření takové věřitele bylo soudem odmítnuto. Zjištěné jsou rovněž pohledávky, jejíchž popření bylo vzato zpět. Poslední možností u nevykonatelných pohledávek je rozhodnutí insolvenčního soudu ve sporu o její pravost, výši nebo pořadí.

U vykonatelných, tedy již pravomocně přiznaných, pohledávek je situace v zásadě opačná. Za zjištěnou se považuje pohledávka, vůči které insolvenční správce v zákonné lhůtě nepodal žalobu o její popření nebo byla-li taková žaloba zamítnuta anebo řízení o ní skončilo jinak než rozhodnutím ve věci samé.

Pokud máte v insolvenční přihlášce chybu

K těmto výsledkům však vede poměrné dlouhá cesta. Insolvenční správce nejprve přezkoumá podané přihlášky pohledávek zejména podle věřitelem přiložených dokladů a podle účetnictví dlužníka. Dále vyzve dlužníka, aby se k přihlášeným pohledávkám vyjádřil. Je-li to třeba, provede o pohledávkách nezbytná šetření, přičemž je oprávněn k součinnosti využít i některé orgány státu.

Pokud přihlášku pohledávky není možné přezkoumat pro její vady nebo neúplnost, vyzve insolvenční správce věřitele, aby ji opravil nebo doplnil do 15 dnů. Lhůtu však insolvenční správce může stanovit delší.

Insolvenční správce je však povinen věřitele poučit o tom, jakým způsobem provést opravu a doplnění vadné přihlášky. Přihlášky pohledávek, které nebyly včas a řádně doplněny nebo opraveny, předloží insolvenční správce insolvenčnímu soudu k rozhodnutí o tom, že se k přihlášce pohledávky nepřihlíží. O tomto následku musí být věřitel poučen.

Ze shora uvedené se podává, že v této fázi je spolupráce věřitele s insolvenčním správcem naprosto nezbytná, jinak hrozí, že pohledá se nedostane ani k tomu, aby mohla být aspoň popřena a věřiteli se otevřela možnost podat žalobu na určení. Toto pak znamená faktický konec účasti věřitele v insolvenčním řízení.

Jak již bylo řečeno v prvním článku, do přihlášky je nutno řádně a úplně vylíčit všechny rozhodné skutkové okolnosti rozhodné pro vznik věřitelem tvrzeného nároku. Tento samozřejmě musí mít zákonný, nebo smluvní základ. Samozřejmě je vhodné vylíčit skutečnosti věcně a střízlivě, avšak vzhledem k jisté míře koncentrace v této fázi insolvenčního řízení je vhodné zmínit i skutečnosti potencionálně důležité. V podstatě se jedná o žalobní návrh, kterému se však nedostává samostatného soudnímu přezkumu.

Zde bych si dovolil pro příklad uvést, že tvrzení ohledně vydání faktury a její připojení k přihlášce (byť na sebevyšší částku), není samo o sobě způsobilé prokázat vznik smluvního vztahu a nároku z něj plynoucího.

Nevíte, jak vyplnit formulář insolvenční přihlášky? Jsme tady pro vás.

Pomůžeme vám insolvenční přihlášku sepsat a včas podat. Byla by škoda vaší pohledávku promarnit. Nepřihlášená pohledávka je vítanou úlevou pro dlužníka.

Online advokát

Seznam přihlášených pohledávek

Poté, co insolvenční správce provede přezkum přihlášených pohledávek, sestaví jejich seznam. Do tohoto seznamu se nezařazují pohledávky, ke kterým se nepřihlíží, pohledávky vyloučené z uspokojení a další pohledávky, u kterých to stanoví zákon. Samozřejmě v této fázi je povinen insolvenční správce uvést, které pohledávky popírá. Zajištění věřitelé se vedou v seznamu oddělené od těch nezajištěných.

Ačkoliv jsou všechny insolvenční přihlášky zveřejněné v Insolvenčním rejstříku, mají účastníci právo u insolvenčního správce nahlédnout do seznamu přihlášených pohledávek a do dokladů, na jejichž základě byl sestaven.

Seznam přihlášených pohledávek zveřejní insolvenční soud v insolvenčním rejstříku nejpozději 15 resp. 10 dnů přede dnem, kdy se o nich má konat přezkumné jednání. Záleží na časovém intervalu mezi koncem lhůty pro přihlášení pohledávek a přezkumným jednáním.

Je-li způsobem řešení úpadku oddlužení, zveřejní insolvenční soud v insolvenčním rejstříku seznam přihlášených pohledávek spolu se zprávou o přezkumu. Insolvenční soud dále bez zbytečného odkladu zveřejní v insolvenčním rejstříku každou změnu seznamu přihlášených pohledávek a zprávy o přezkumu.

Jak probíhá přezkumné jednání

Přezkoumání přihlášených pohledávek se provádí na přezkumném jednání nařízeném insolvenčním soudem, avšak s výjimkou řešení úpadku oddlužením. Věřitel může až do skončení přezkumného jednání, dokud jeho pohledávka není zjištěna, měnit výši přihlašované pohledávky. V tomto ohledu si je nutno však opět počínat obezřetně. Takový věřitel může být insolvenčním soudem zavázán k tomu, aby ostatním věřitelům uhradil náklady za účast na zvláštním přezkumném jednání.

Popření pohledávky dlužníkem vliv na její zjištění, což bezezbytku platí u řízení, kdy způsobem řešení úpadku je konkurz. Výjimkou z tohoto pravidla je však řízení, kdy je způsobem řešení úpadku oddlužení.

Přezkoumání pohledávek při přezkumném jednání se děje podle seznamu přihlášených pohledávek. Ve své podstatě tedy insolvenční soud postupuje seznamem přihlášených pohledávek, přičemž ke každé pohledávce uvedené v seznamu se vyjadřuje insolvenční správce.

Výsledek přezkumného jednání zapíše insolvenční správce do seznamu přihlášených pohledávek. Takto upravený seznam tvoří součást zápisu o přezkumném jednání.

Výsledně přezkumného jednání může právě shora uvedené „zjištění“ přihlášené pohledávky, nebo její popření. Pravost, výši a pořadí všech přihlášených pohledávek mohou popírat jak insolvenční správce, tak i dlužník a ostatní přihlášení věřitelé.

Opět v tomto případě je výjimkou řízení, kdy je způsobem řešení úpadku dlužníka oddlužení. V zákonem preferované variantě bez návrhu věřitelů přezkumné jednání nařizováno není. Věřitelé jsou však oprávněni o její konání požádat. I případě, kdy se schůze věřitelů nekoná, jsou věřitelé oprávněni podávat proti zprávě o oddlužení námitky v zákonné lhůtě.

Věřitel, jehož nevykonatelná přihlášená pohledávka byla popřena, poučí insolvenční správce nebo insolvenční soud při přezkumném jednání o dalším postupu. Tímto se rozumí podání žaloby na určení pravosti, výše a pořadí pohledávky.

V případě věřitele, který se přezkumného jednání nezúčastnil, o tom insolvenční správce písemně vyrozumí, a to i tehdy, je-li popření uvedeno v upraveném seznamu přihlášených pohledávek.

Závěrem

Pokud došlo po přezkumu ke zjištění pohledávky, je to bezesporu důvod k optimismu. Nyní již zbývá čekat, zda je v majetkové podstatně dlužníka dostatek majetku k pokrytí jeho závazků. Pokud však došlo k popření, je na místě zvážit další postup. Určitě je vhodné minimálně konzultovat svojí pozici s odborníkem. Můžete využít naši službu Online advokát za předem daných podmínek. Naši advokáti jsou připraveni Vám pomoci. Sídlíme v Brně, ale naše pole působnosti je širší, právní služby jsme schopni poskytnou na celém území ČR. Pokud Vás zajímá insolvenční problematika, přečtěte si i naše další články na toto téma

Hledáte právní pomoc?

Kontaktujte nás

Prezentované názory nejsou právní službou a nenahrazují právní radu v konkrétní věci. Jedná se o soukromé názory autora článku, nikoliv o vyčerpávající analýzu příslušné problematiky. Pokud řešíte konkrétní právní problém, obraťte se na nás pro další informace.

JUDr. Jan Fila

JUDr. Jan Fila

Studoval na právnické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Po studiu působil od roku 2012 jako advokátní koncipient v advokátní kanceláři v Olomouci a následně v Brně, kde po složení advokátní zkoušky v roce 2016 začal působit jako advokát. V roce 2014 složil rigorózní zkoušku na Masarykově univerzitě v Brně v oboru pracovního práva. Hovoří anglicky. Jan se zajímá především o právo občanské, trestní, pracovní a správní.

Další články