Průtahy v soudním řízení

Ze statistik Ministerstva spravedlnosti vyplývá, že v roce 2021 trvala civilní soudní řízení před českými soudy v průměru 271 dní od podání návrhu do vyřízení věci. Existují však i případy, kdy se řízení může také z různých důvodů značně prodloužit. V tomto článku se podíváme na to, co jsou to průtahy v soudním řízení, jak se proti nim bránit a co dělat, když nám průtahy způsobí škodu.

Průtahy obecně

Soudy v rámci civilního řízení mají pevně stanovené lhůty pro vyřízení věcí pouze v několika zákonem stanovených případech. Obecně tak lze říci, že jediný korektiv, kterým se soud v civilních řízeních řídí ohledem na je stanoven v § 6 OSŘ, podle kterého soud „v řízení postupuje soud předvídatelně a v součinnosti s účastníky řízení tak, aby ochrana práv byla rychlá a účinná“. Nejvyšší soud pak ve svém stanovisku CPJN 206/2010 došel k tomu, že řízení trvající do dvou let od jeho zahájení nelze považovat za řízení, které trvá nepřiměřeně dlouho

Jak se průtahům v řízení bránit?

V případě, že se účastník řízení domnívá, že nečinností soudu v řízení dochází ke zbytečným průtahům, má tento účastník v podstatě tři možnosti, jakými proti nečinnosti soudu zakročit.

Prvním z nich je prostá písemná urgence věci u soudu. V rámci této urgence účastník v podstatě pouze vyjadřuje svůj zájem na tom, aby soud vyřídil věc v co nejrychlejším čase. Důležité je ovšem zmínit, že soud nemá zákonem stanovenou povinnost se těmito urgencemi jakkoli zabývat a vyřizovat je. V praxi je ovšem běžné, že soudy tyto urgence berou v potaz.

Další dva způsoby obrany proti průtahům v řízení pak již jsou zakotveny v právním řádu, konkrétně v zákoně o soudech a soudcích. Tím prvním je stížnost na průtahy v řízení. Takovou stížnost může podat jakákoli fyzická či právnická osoba. Stížnost na průtahy v řízení se podává předsedovi soudu, u kterého probíhá řízení, kterého se stížnost týká. Předseda soudu má povinnost prošetřit skutečnosti, které stěžovatel ve stížnosti uvedl, přičemž může vyslechnout stěžovatele či jiné osoby, pokud uzná za vhodné. Stížnost musí předseda soudu vyřídit do 1 měsíce od jejího doručení a stěžovatel musí být o jejím vyřízení vyrozuměn.

Druhým způsobem je návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu. Tento návrh může podat účastník řízení, který má za to, že v řízení dochází k průtahům. Návrh není podmíněn tím, že účastník před tím podal stížnost uvedenou výše. Návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu se podává u soudu, vůči kterému jsou průtahy namítány, přičemž o něm rozhoduje nadřízený soud. Ten o návrhu rozhodne do 20 pracovních dnů od doby, kdy mu byl postoupen. Pokud návrh shledá oprávněným, tak podřízenému soudu určí lhůtu k provedení úkonu, přičemž ten je touto lhůtou vázán.

Náhrada škody způsobené průtahy v řízení

Odpovědnost státu za škodu způsobenou výkonem státní moci zakládá zákon o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. Za nesprávný úřední postup lze podle tohoto zákona považovat i porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí ve lhůtě stanovené zákonem, nebo ve lhůtě přiměřené, pokud zákon lhůtu nestanoví. Průtahy v soudním řízení tedy jsou nesprávným úředním postupem a stát tak odpovídá za škodu, kterou průtahy způsobí. Nárok na náhradu takové škody musí účastník řízení uplatnit u Ministerstva spravedlnosti. Pokud ministerstvo náhradu této škody poškozenému přizná, je pak třeba škodu nahradit do šesti měsíců od uplatnění nároku. Pokud ministerstvo nárok odmítne přiznat nebo se ve lhůtě nevyjádří, je možné se nároku domáhat u soudu.

Jak postupovat dále?

Ochrana práv a oprávněných zájmů klientů je naším prvořadým cílem a využíváme veškeré prostředky, které k tomu zákon nabízí. Pokud byste rádi tuto problematiku konzultovali, vyzkoušejte naši službu Online advokát za předem daných podmínek. Naši advokáti jsou připraveni Vám pomoci. Sídlíme v Brně, ale naše pole působnosti je širší, právní služby jsme schopni poskytnou na celém území ČR.

Prezentované názory nejsou právní službou a nenahrazují právní radu v konkrétní věci. Jedná se o soukromé názory autora článku, nikoliv o vyčerpávající analýzu příslušné problematiky. Pokud řešíte konkrétní právní problém, obraťte se na nás pro další informace.