Začínáme podnikat III: Porovnání právních forem podnikání

Ve třetím článku ze série „Začínáme podnikat“ se budeme blíže věnovat porovnání různých právních forem podnikání, konkrétně pak dvěma nejrozšířenějším, kterými jsou živnosti podle živnostenského zákona a společnosti s ručením omezeným. Tento článek tak bude navazovat na první článek z této série, ve kterém byla nastíněna kritéria, která je nutno zohlednit při výběru správné právní formy podnikání pro váš konkrétní případ.

Co v následujícím článku zjistíte?

• Založení právní formy podnikání
• Odpovědnost a jednání podnikatele
• Daně a účetnictví
• Jak postupovat dále?

Založení právní formy podnikání

Jak jsme si již ukázali v minulém článku získání živnostenského oprávnění představuje administrativně nejsnazší a také nejméně nákladný způsob, jak začít podnikat. V podstatě vám postačí navštívit živnostenský úřad se všemi potřebnými listinami, na základě zvoleného předmětu podnikání živnost ohlásit nebo požádat o koncesi, zaplatit správní poplatek, a pak už jen vyčkat, dokud nedojde k zápisu do živnostenského rejstříku. Celý tento kolotoč lze tak vyřídit za jednu návštěvu živnostenského úřadu a prvotní zápis vás bude stát tisíc korun.

Proces založení s.r.o. je pak v mnohém náročnější a nákladnější. Prvním krokem na cestě k založení s.r.o. je zakladatelské právní jednání. V případě s.r.o. půjde o společenskou smlouvu (více společníků) nebo zakladatelskou listinu (jeden společník). Obsahem těchto dokumentů by měla být mimo jiné identifikace společníků, určení jejich podílů na společnosti, identifikace jednatelů a způsobu jejich jednání za společnost, určení obchodní firmy společnosti, údaje o sídle, základním kapitálu a předmětu podnikání. Tyto dokumenty je pak nutné ověřit notářem a musí mít formu veřejné listiny.

Dalším krokem by mělo být založení bankovního účtu určeného ke složení základního kapitálu. Ten pro jednoho společníka činí minimálně jednu korunu, přičemž není stanovena jeho horní hranice.

Následně bude potřeba získat živnostenské oprávnění pro společnost. Tento proces se pro společnosti s ručením omezeným v zásadě nijak neliší od procesu, který musí podstoupit fyzická osoba.

Posledním krokem je pak zápis do obchodního rejstříku. Ten může na základě návrhu provést příslušný rejstříkový soud nebo po splnění podmínek i přímo notář. Ten provádí zápis na žádost osoby oprávněné k podání návrhu na zápis a na základě jím sepsaného podkladového notářského zápisu. Nespornou výhodou takového zápisu je zejména jeho rychlost, jelikož notář na rozdíl od soudu nevede žádné řízení a zápis tak provádí přímo.

Nákladově se pak proces založení společnosti s ručením omezeným pohybuje řádově ve vyšších jednotkách a nižších desítkách tisíc korun a jeho vyřízení může trvat v řádu týdnů.

Odpovědnost a jednání podnikatele

Provozování živnosti je principiálně založeno na osobnostním prvku, což je patrné již ze samotné definice živnosti podle živnostenského zákona („činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku“). Při jednání na venek tak podnikatel vůči ostatním subjektům vystupuje svým jménem a za porušení svých závazků odpovídá svým veškerým majetkem.

Na druhé straně pak je společnost s ručením omezením, která je primárně založena na kapitálovém prvku. Za společnost tak na venek jedná jednatel, a to právě jménem společnosti. Co se odpovědnosti týče, představuje s.r.o. pro společníka „bezpečnější“ způsob podnikání, jelikož za porušení závazků svým majetkem ručí právě společnost, společník pak ručí pouze do výše svého nesplaceného vkladu. Jiná situace je však u statutárního orgánu společnosti. O tomto však bude pojednáno v navazujícím článku.

Daně a účetnictví

Další z oblastí, ve kterých lze spatřovat rozdíly mezi živnostníky je oblast daní a účetnictví. Živnostník jakožto podnikající fyzická osoba podléhá zdanění 15 % dani z příjmů fyzických osob a musí platit zdravotní a sociální pojištění. Živnostník má však možnost využít institutu paušální daně. Pokud se k paušální daní přihlásí, bude platit měsíční fixní částku (6.208,- Kč pro rok 2023) bez ohledu na výši příjmů a nebude muset po konci zdaňovacího období podávat daňové přiznání. Využití paušální daně je dobrovolné, nemohou jej však využít živnostníci, kteří jsou plátci DPH a jejichž příjmy ve zdaňovacím období přesáhnou 2 miliony korun. Co se účetnictví týče, tak obecně platí, že si živnostník vede tzv. daňovou evidenci.

Společnost s ručením omezením je oproti živnostníkům povinna vést účetnictví a evidovat veškerý tok financí. Co se týče zdanění, tak v prvé řadě samotná společnost s ručením omezeným podléhá zdanění 19 % daní z příjmů právnických osob. V případě, že pak jako společník budete chtít získat peníze ze své společnosti, můžete tak učinit prostřednictvím vyplacení podílu na zisku. Pro něj je nutné zpracování řádné účetní závěrky na konci účetního roku a podání daňového přiznání. Je však nutné pamatovat na to, že takto vyplacený podíl na zisku pak podléhá 15 % dani z příjmů fyzických osob. Podíl na zisku je tak daněn nadvakrát.

Jak postupovat dále?

Nevíte si rady při komunikaci se živnostenským úřadem nebo chcete pomoci se založením společnosti? Potřebujete-li další informace ohledně Vašeho podnikání, podívejte se na naše stránky. Anebo se na nás obraťte přímo. Využijte naši službu Online advokát za předem daných podmínek. Naši advokáti jsou připraveni Vám pomoci. Sídlíme v Brně, ale naše pole působnosti je širší, právní služby jsme schopni poskytnou na celém území ČR. Pokud Vás zajímá úvod do podnikání, přečtěte si i naše další články na toto téma.

Prezentované názory nejsou právní službou a nenahrazují právní radu v konkrétní věci. Jedná se o soukromé názory autora článku, nikoliv o vyčerpávající analýzu příslušné problematiky. Pokud řešíte konkrétní právní problém, obraťte se na nás pro další informace.