Začínáme podnikat V: Smlouva o výkonu funkce a odměňování člena statutárního orgánu

V pátém článků z naší série „Začínáme podnikat“ se zaměříme na náležitosti a problematiku smluv o výkonu funkce členů volených orgánů a na způsoby odměňování spojené s výkonem této funkce podle zákona o obchodních korporacích. Daná problematika jistě stojí za pozornost. V pozici voleného orgánu se nachází mnoho osob, které nemají tušení, jaké následky pro ně může mít, pokud si tuto smlouvu řádně neujednaly. V této pozici se nacházejí zejména jednatelé, členové představenstev, tedy členové statutárních orgánu kapitálových společností – společnosti s ručením omezeným a akciové společnosti.

Co v následujícím článku zjistíte?

• Smlouva o výkonu funkce
• Odměna a porušení povinnosti řádného hospodáře
• Sjednávání smlouvy o výkonu funkce a její obsah
• Může být absence smlouvy o výkonu funkce problém?
• Odměňování výkonu funkce ve smlouvě
• Existují nějaké výjimky?
• Jak postupovat dále?

Smlouva o výkonu funkce

Smyslem tohoto smluvního typu obsaženého v zákoně o obchodních korporacích je úprava vzájemných práv a povinností mezi obchodní korporací a členem jejího voleného orgánu. Tato problematika se přiměřeně řídí ustanoveními o příkazu z občasného zákoníku, pokud nebylo ujednáno jinak. Lze uvažovat i o použití pravidel ze zákoníku práce, ale zde je nutno upozornit na zvláštní povahu výkonu funkce člena voleného orgánu. Tuto činnost nelze považovat za výkon závislé práce, jak ostatně uvádí i léta petrifikované judikatura.

Odměna a porušení povinnosti řádného hospodáře

Základní premisa spočívá v tom, že veškerá plnění spojená s výkonem funkce, ať už jde o sjednanou odměnu nebo výše zmíněná mimořádná plnění, nelze členovi statutárního orgánu poskytnout, pokud jeho výkon zřejmě přispěl k nepříznivému hospodářskému výsledku obchodní společnosti. Jedná se tak o jeden z důsledků porušení péče řádného hospodáře, jak jsme již rozebírali v předchozím článku této série.

Sjednávání smlouvy o výkonu funkce a její obsah

Zákon vyžaduje, aby smlouva o výkonu funkce v kapitálové společnosti, tedy u s.r.o. a a.s., byla sjednána písemně a schválena, včetně jejích změn, nejvyšším orgánem společnosti. Bez tohoto schválení nenabude smlouva účinnosti.

Při sepisu této smlouvy je vhodné vycházet právě z právní úpravy příkazu v občanském zákonů a z právní úpravy zákona o obchodních korporacích, které v sobě nesou podpůrnou úpravu této problematiky. V těchto intencích lze přidávat další vhodná ustanovení. Zejména ta řešící koncepční, či strategický rozvoj předmětné společnosti. Jistým limitem je pak právě skutečnost, že obchodní vedení je v zásadě svěřeno pouze statutárnímu orgánu, a nelze mu do něj zasahovat. Statutární orgán za něj však nese plnou odpovědnost.

Požadavek písemné formy je stanoven pravděpodobně pouze pro smlouvy o výkonu funkce uzavírané s kapitálovou společností, tedy společností s ručením omezeným nebo akciovou společností. Z pohledu právní jistoty však je vhodné mít tuto smlouvu i v jiných případech.

Druhý požadavek souhlasu nejvyššího orgánu (valné hromady či členské schůze) je opět vyžadován pro smlouvy uzavírané s kapitálovou společností, a nad to také platí pro družstva. Podle zákona o obchodních korporacích a judikatury znamená absence tohoto souhlasu neúčinnost smlouvy o výkonu funkce.

V případě, že by došlo k rozporu mezi ustanoveními smlouvy o výkonu funkce a zakladatelského právního jednání společnost mají pak podle zákona o obchodních korporacích přednost ustanovení zakladatelského právního jednání.

Může být absence smlouvy o výkonu funkce problém?

Zásadní důvodem, pro který mít v kapitálové společnosti sjednanou smlouvu o výkonu funkce je právě odměňování. Není-li odměňování v kapitálové společnosti sjednáno v této smlouvě, pak bohužel platí, že výkon funkce je bezplatný. Pokud je pak jakákoliv odměna vyplácena příslušnému volenému orgánu bez právního důvodu, bude se s nejvyšší pravděpodobností jednat o bezdůvodné obohacení.

Je vysoce pravděpodobné, že většinu laiků v každodenní praxi tento problém vůbec nezjistí. Problém ale většinou nastane v situaci, kdy se do věci vloží odborník, typicky likvidátor, či insolvenční správce. Ten je pak povinen bezdůvodné obohacení povinen vymáhat, což vyústí v požadavek na vydání plnění od společnosti za poslední tři roky.

S tím je pak obvykle spojeno dlouhé soudní řízení s vysokou pravděpodobností, že člen orgánu bude muset vyplacené finanční prostředky vrátit.

Odměňování výkonu funkce ve smlouvě

Samotné skutečnosti, které mají být upraveny jsou obsaženy přímo v zákoně o obchodních korporacích, v případě kapitálových společností je nutno upravit:

• vymezení všech složek odměn, které náleží nebo mohou náležet členovi voleného orgánu, včetně případného věcného plnění, úhrad do systému penzijního připojištění nebo dalšího plnění,
• určení výše odměny nebo způsobu jejího výpočtu a její podoby,
• určení pravidel pro výplatu zvláštních odměn a podílu na zisku pro člena voleného orgánu, pokud mohou být přiznány, a
• údaje o výhodách nebo odměnách člena voleného orgánu spočívajících v převodu účastnických cenných papírů nebo v umožnění jejich nabytí členem voleného orgánu a osobou jemu blízkou, má-li být odměna poskytnuta v této podobě.

Krom typicky finančního plnění se tato právní úprava vztahuje i na plnění věcná. Pokud tedy společnost poskytuje v rámci benefitů například vozidlo, či penzijní připojištění, musejí být tyto v příslušného smlouvě rovněž zmíněny.

Existují nějaké výjimky?

Zákon skutečně v určitých přesně vymezených případech jistou míru benevolence připouští. Pokud není úprava odměny sjednána platně, resp. vůbec neexistuje, z důvodů na straně společnosti nebo z důvodu vyšší moci, tak výkon funkce není vykonáván bezplatně a členovi orgánu tak náleží obvyklá odměna. Její výše se určuje odměna obvyklá při výkonu činnosti obdobné činnosti, kterou člen orgánu vykonával.

Vychází se přitom z odměny obvyklé době uzavření smlouvy nebo, nebyla-li smlouva uzavřena, odměny obvyklé v době vzniku jeho funkce. Výše obvyklé odměny se bude zpravidla zjišťovat odhadem nebo znaleckým posudkem.

Další možností je poskytnutí plnění nad rámec odměny sjednané v rámci smlouvy o výkonu funkce. Poskytnutí takového plnění pak podléhá schválení nejvyššího orgánu společnosti a s vyjádřením kontrolního orgánu, byl-li zřízen. V případě absence tohoto schválení nelze plnění poskytnout, a pokud k poskytnutí dojde, tak se bude opět jednat o bezdůvodné obohacení, které bude muset člen orgánu společnosti vydat zpět.

Jak postupovat dále?

Chtěli byste založit s.r.o., ale nevíte si s tím rady? Ocenili byste pomoc při sepisu smlouvy o výkonu funkce? Potřebujete-li další informace ohledně Vašeho podnikání. Využijte naši službu Online advokát za předem daných podmínek. Naši advokáti jsou připraveni Vám pomoci. Sídlíme v Brně, ale naše pole působnosti je širší, právní služby jsme schopni poskytnou na celém území ČR. Pokud Vás zajímá úvod do podnikání, přečtěte si i naše další články na toto téma.

Prezentované názory nejsou právní službou a nenahrazují právní radu v konkrétní věci. Jedná se o soukromé názory autora článku, nikoliv o vyčerpávající analýzu příslušné problematiky. Pokud řešíte konkrétní právní problém, obraťte se na nás pro další informace.