Dlužník v insolvenci IV – rizika věřitele

Dlužník v insolvenci IV – rizika věřitele

V poslední částí naší série článku věnující se přihlašování pohledávek do insolvenčního řízení se budeme věnovat potencionálním rizikům, které hrozí věřiteli, jehož přihláška vykazuje i po přezkumném jednání vady. Věřiteli v takových případech hrozí nejen ztráta samotné pohledávky, nebo výtěžku z ní. Neopatrnému věřiteli může být dokonce v krajním případě uložena povinnost zaplatit soudem určenou částku. V podstatě sankci.

Neztraťte vaší pohledávku!

Kontaktujte nás

Co v následujícím článku zjistíte?

Ochrana účastníků insolvenčního řízení

Právní úprava v insolvenčním zákoně chrání účastníky, tedy dlužníka i věřitele před osobami, které by do insolvenčního řízení z jakékoliv pohnuty přihlašovaly pohledávky neodpovídajícího jejich skutečné výši. S výší pohledávky je, mimo jiné, spojeno i hlasovací právo věřitelů, a to nejen na schůzi věřitelů. S tím je pak spojeno i to, že se někdo pokusí v insolvenčním řízení zneužít svůj neoprávněně nabytý vliv. Insolvenční zákon proto disponuje poměrně silnými nástroji k odrazení od takového jednání.

V případě nezajištěných pohledávek uplatnění těchto sankcí předpokládá stav, kdy po přezkoumání je pohledávka zjištěna tak, že skutečná výše přihlášené pohledávky činí méně než 50 % přihlášené částky. K takové přihlášené pohledávce se nepřihlíží ani v rozsahu, ve kterém byla zjištěna.

Jako příklad si uveďme situaci, věřitel přihlásí pohledávku ve výši milion korun a po přezkumu je zjištěna pouze částka ve výši 300.000 Kč, a věřitel neučiní další vhodná opatření. Pro přihlášeného věřitele to v podstatě znamená konec, jelikož insolvenční soud jeho účast v insolvenčním řízení posléze usnesení ukončí.

Obdrželi jste výzvu k odstranění vad insolvenční přihlášky? Jsme tady pro vás.

Pomůžeme vám sepsat vhodnou reakci. Byla by škoda vaší pohledávku promarnit. Nepřihlášená pohledávka je vítanou úlevou pro dlužníka.

Online advokát

Ochrana účastníků v případě zajištěné pohledávky

U zajištěných pohledávek je situace obdobná. Pokud je přihlášená pohledávka zjištěna v rozsahu menším než 50 % její výše nebo v ní uvedené právo na uspokojení ze zajištění má horší pořadí, než věřitel uvedl v přihlášce pohledávky, tak se k takové pohledávce opět nepřihlíží.

Zejména zajištění věřitelé musejí při přihlašování zajištění velmi pečlivý. Pokud si věřitel vylepší pořadí svojí pohledávky, znamená to opět konec jeho účasti v insolvenčním řízení, a tím i konec naděje na uhrazení čehokoliv ze zpeněžení zajištěné hodnoty, jelikož jejím prodejem v insolvenčním řízení zaniká i samotné zajištění.

Shora uvedené však se však neuplatní, záviselo-li rozhodnutí insolvenčního soudu o výši přihlášené pohledávky na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu. Zde je však nutno upozornit, že tyto případy tvoří velmi úzká množina. Právě ona úvaha soudu se musí vztahovat pouze k možné výši pohledávky, například k výši slevy z kupní ceny, nikoliv třeba k právnímu základu nároku.

Sankce pro přihlášené věřitele

Situace však pro věřitele může být ještě daleko horší. V krajním případě může být věřiteli uložena insolvenčním soudem povinnost zaplatit částku odpovídající okolnostem přihlášení a přezkoumání pohledávky. Takové ustanovení je však značně neurčité. Zcela jistě bude záležet na chování a pohnutkách takového věřitele.

Jinými slovy ten, kdo zcela svévolně a záměrně poškodil ostatní věřitele a zkomplikoval postup řízení zaplatí nejvíce. Právě proto zákon stanoví, že se nejvýše může jednat o částku, o kterou přihlášená pohledávka převýšila rozsah, ve kterém byla zjištěna. O této povinnosti probíhá u insolvenčního soudu na návrh insolvenčního správce incidenční spor. V krajním případě se proto může jednat, dle okolností případu, i o mnoha milionové částky.

Spolu s věřitelem odpovídají za splnění těchto povinností i osoby, které insolvenční přihlášku podepsaly. To se může týkat zejména statutárních orgánů. Pokud insolvenční přihlášku podepisuje zmocněnec na základě plné moci tak, až na drobné výjimky, bude odpovídat osoba, která mu plnou moc k takovému jednání udělila.

Jak se může věřitel sankci vyvarovat?

Shora uvedeným problémům se však mohou vyhnout ti věřitelé, kteří v průběhu řízení nevykonávali práva spojená s nezajištěnou pohledávkou. Tedy zejména nezasahovali do hlasování apod. Dle okolností může být jistou ochranou věřitele i včasné, byť aspoň částečné, zpětvzetí přihlášené pohledávky. Pokud však věřitel již provedl v insolvenčním řízení úkon, který zhoršil nebo mohl zhoršit postavení jiného věřitele nebo vyjde-li v průběhu insolvenčního řízení najevo, že tento věřitel nepřihlásil pohledávku v dobré víře, nemá skutečnost, že věřitel vzal přihlášku pohledávky zpět, žádný vliv.

Může být i hůře?

Shora popsané může mít pro věřitele poměrně nešťastné následky. Ale právní úprava v tomto ohledu ještě nekončí. V krajních případech, kdy záměrem věřitele bylo obohatit sebe, nebo jiného na úkor ostatních věřitelů nebo dlužníka, může dokonce nastoupit i trestní odpovědnost. V takových případech se užije některá ze skutkových podstat speciálně určených pro insolvenční řízení, případně se může jednat i o běžné podvodné jednání.

Jak postupovat dále?

V případě podání insolvenční přihlášky je vhodné minimálně konzultovat svojí pozici s odborníkem. Můžete využít naši službu Online advokát za předem daných podmínek. Naši advokáti jsou připraveni Vám pomoci. Sídlíme v Brně, ale naše pole působnosti je širší, právní služby jsme schopni poskytnou na celém území ČR. Pokud Vás insolvenční problematika, přečtěte si i naše další články na toto téma.

Hledáte právní pomoc?

Kontaktujte nás

Prezentované názory nejsou právní službou a nenahrazují právní radu v konkrétní věci. Jedná se o soukromé názory autora článku, nikoliv o vyčerpávající analýzu příslušné problematiky. Pokud řešíte konkrétní právní problém, obraťte se na nás pro další informace.

JUDr. Jan Fila

JUDr. Jan Fila

Studoval na právnické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Po studiu působil od roku 2012 jako advokátní koncipient v advokátní kanceláři v Olomouci a následně v Brně, kde po složení advokátní zkoušky v roce 2016 začal působit jako advokát. V roce 2014 složil rigorózní zkoušku na Masarykově univerzitě v Brně v oboru pracovního práva. Hovoří anglicky. Jan se zajímá především o právo občanské, trestní, pracovní a správní.

Další články