Odměňování za práci konanou ve svátek

Jedním z úkolů pracovního práva je poskytovat zaměstnancům konajícím práce pro zaměstnavatele velmi vysokou míru ochrany. S tímto je spojeno mnoho úskalí. Speciálně pak v otázce odměňování zaměstnanců za práci vykonanou ve svátek, kterou si v tomto článku rozebereme.

Státní svátky obecně

Existenci státních svátků v českém právním řádu zakotvuje zákon o státních svátcích, ostatních svátcích, významných dnech a dnech pracovního klidu. Právní úprava zákoníku práce řadí tyto dny explicitně mezi dny pracovního klidu.

Obecně lze říct, že státní svátky a ostatní svátky pro účely pracovního práva představují dny, které primárně nejsou určeny k výkonu závislé práce a zaměstnavatel v nich může nařídit konání práci jen výjimečně, a za splnění zákonných podmínek. Tyto výjimky pak upravuje samotný zákoník práce.

Mezi státní svátky řadíme následující dny:

• leden – Den obnovy samostatného českého státu
• květen – Den vítězství
• červenec – Den slovanských Věrozvěstů Cyrila a Metoděje
• červenec – Den upálení mistra Jana Husa
• září – Den české státnosti
• říjen – Den vzniku samostatného československého státu
• listopad – Den boje za svobodu a demokracii

Ostatními svátky pak jsou:

• leden – Nový rok
• Velký pátek
• Velikonoční pondělí
• květen – Svátek práce
• 24.-26. prosince – Štědrý den, 1. a 2. svátek vánoční

Jak tedy zákoník práce výkon závislé práce ve svátek?

Úprava svátků ve mzdové sféře

Pokud zaměstnanec pracuje ve standardním jednosměnném provozu a státní svátek připadne na všední den, tak takový zaměstnanec nebude v den státního svátku pracovat, jelikož šlo o standardní pracovní den. Takto odpadlá pracovní doba je podle zákoníku práce považována (s výjimkou práva na odměnu) za výkon práce a jako odpracovaná se zaměstnanci započítá do stanovené pracovní doby. Zaměstnanci pak náleží nárok na náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku.

Pokud svátek pak připadne na víkend (dny nepřetržitého odpočinku), pak není považován za výkon práce, jelikož by zaměstnanec v tomto dni stejně nevykonával práci. V rámci pracovního týdne tak zaměstnanec odpracuje celou stanovenou pracovní dobu, jako by v týdnu žádný svátek nebyl.

V případě zaměstnanců ve vícesměnném režimu přichází komplikace v tom, že jejich obvyklým pracovním dnem může být nejen všední den a dny nepřetržitého odpočinku nemusí připadnout jen na víkend. V tomto režimu má zaměstnavatel povinnost vypracovat harmonogram směn podle zákoníku práce. V rámci harmonogramu směn nehrají státní svátky de facto žádnou roli a zaměstnanec tak v souladu s harmonogramem buď pracuje anebo má volno.

Pokud svátek dopadne na den nepřetržitého odpočinku, stejně jako u jednosměnného provozu, zaměstnanci neodpadne pracovní doba, kterou by bylo možno považovat za výkon práce, jelikož by stejně nepracoval bez ohledu na to, zda svátek je nebo není.

Náhradní volno a příplatek za práci ve svátek

V případě, že zaměstnanec pracoval v den svátku, zaměstnavatel má možnost mu poskytnout náhradní volno, a to v rozsahu práce, kterou zaměstnanec ve svátek vykonal. Takové volno musí zaměstnanci být poskytnuto nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce po výkonu práce ve svátek.

V průběhu náhradního volna zaměstnanec pak fakticky nevykonává práci, tudíž mu za tuto dobu nepřísluší mzda, ale její náhrada, a to ve výši průměrného výdělku. Pro řešení náhrady mzdy je pak důležité rozlišovat mezi zaměstnanci s měsíční a hodinovou mzdou. Zaměstnanci s měsíční mzdou se v důsledku svátku tato mzda nekrátí, ani nezvyšuje. Mzda zaměstnance s hodinovou sazbou je ovšem úměrná počtu odpracovaných hodin. Pokud takovému zaměstnanci tak odpadne směna z důvodu svátku, má nárok na její náhradu.

Zaměstnanec se může se zaměstnavatelem dohodnout na poskytnutí příplatku místo náhradního volna, ovšem náhradní volno má přednost. Příplatek se zaměstnanci poskytuje spolu se mzdou za práci v den svátku a jeho výše je určena hodinovým průměrným výdělkem.

Práce ve svátek u zaměstnanců v platové sféře

Zaměstnanci ve veřejném sektoru jsou odměňováni měsíčními platem. Jejich výčet se nachází v zákoníku práce, ale obecně lze říct, že se jedná o zaměstnance státu, územně samosprávných celků apod. V těchto případech pak nedochází ke zkrácení platu zaměstnance, který nepracoval proto, že svátek dopadl na obvyklý pracovní den.

Stejně jako zaměstnancům odměňovaných mzdou, je i zaměstnancům ve veřejném sektoru poskytnuto náhradní volno za práci vykonanou ve svátek, a to ve stejném rozsahu, nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po výkonu práce ve svátek. Za dobu čerpání náhradního volna nedochází ke zkrácení zaměstnancova platu.

Zaměstnavatel se pak stejně jako v předchozím případě může se zaměstnancem dohodnout na poskytnutí příplatku ve výši průměrného hodinového výdělku za hodinu práce ve svátek místo náhradního volna.

Jak postupovat dále?

Potřebujete-li další informace ohledně Vašeho podnikání, podívejte se na naše stránky. Anebo se na nás obraťte přímo. Využijte naši službu Online advokát za předem daných podmínek. Naši advokáti jsou připraveni Vám pomoci. Sídlíme v Brně, ale naše pole působnosti je širší, právní služby jsme schopni poskytnou na celém území ČR. Pokud Vás zajímá úvod do podnikání, přečtěte si i naše další články na toto téma.

Prezentované názory nejsou právní službou a nenahrazují právní radu v konkrétní věci. Jedná se o soukromé názory autora článku, nikoliv o vyčerpávající analýzu příslušné problematiky. Pokud řešíte konkrétní právní problém, obraťte se na nás pro další informace.