Blog

Pronajímatelé často čelí situacím, kdy na první pohled spolehlivý nájemce přestane hradit nájemné, ukáže se, že je v insolvenci, případně je vůči němu vedena exekuce. Těmto situacím nelze zcela předejít. Existují však kroky, které lze před uzavřením nájemní smlouvy učinit a které dokážou rizika na straně pronajímatele výrazně snížit. Často se však jedná o zdlouhavý proces, vyžadující rovněž určitou míru pečlivosti, kterou vám může poskytnout právě advokát.

V krizových situacích je potřeba jednat rychle. Někdy však dojde v takové situaci k porušení zákona, byť z omluvitelného důvodu. Na takové situace má český právní řád odpověď v podobě okolností vylučujících protiprávnost. Jedním z nejznámějších typů je jednání v krajní nouzi. Krajní nouze činí pachatele trestně neodpovědným za jeho jinak nezákonné jednání. Za jakých okolnosti se tento institut deliktního práva použije?

Každý pravděpodobně ví, že s rozvodem manželství bývá spojeno i vypořádání společného jmění manželů. V něm pak typicky může být i nemovitost, kde manželé společně bydlí. V praxi však mohou nastat i jiné situace. Ne všichni manželé mají vlastní nemovitost. Ale co když se jejich rodinná domácnost nachází v nemovitosti, kde jsou oba manželé v nájmu?

V praxi se stává, že dlužník úmyslně odkládá uhrazení dluhu a klienti k nám poté přicházejí s nároky, které jsou již promlčeny, aniž by si byli vědomi toho, že taková situace vůbec nastala. Obecně totiž platí, že věřiteův nárok netrvá navždy, přičemž promlčený nárok soud již nemusí přiznat. Co tedy promlčení vlastně znamená a jak postupovat, abychom se mu vyhnuli? V následujícím textu se tento pojem pokusíme podrobněji vysvětlit a odpovědět na nejčastější otázky spojené s touto problematikou.

Podmíněné odložení trestu odnětí svobody, lidově „podmínka“ je situace v trestním právu, kdy uložený trest odnětí svobody je podmíněné odložen na určitou zkušební dobu. V tomto článku vysvětlíme, v jakých případech lze trest odnětí svobody podmíněně odložit a jak taková situace ovlivní další život odsouzeného v několika klíčových ohledech.

Přestože toto téma vzbuzuje časté kontroverze, řízení pod vlivem alkoholu či omamných látek jako THC či kokain nemusí být vždy trestným činem. Řídit „pod vlivem“ totiž člověk nemusí vůbec vědomě. Často se totiž setkáváme se situacemi, kdy má osoba za volantem ještě zbytkové stopy alkoholu v krvi. Avšak zákon rozdíly mezi alkoholem a „zbytkovým“ alkoholem nedělá. Zákon jasně stanovuje limitní hodnoty aktivní látky v krvi. Tyto jsou určující stanovení odpovědnosti za přestupek. Soudy ve své rozhodovací praxi dále stanoví, jaké minimální množství dané látky v krvi je kritériem pro spáchání trestného činu. Právě díky této dualitě pramenů nemusí být právní úprava všem na první pohled jasná, proto se Vám ji v tomto článku pokusíme zjednodušeně vysvětlit.

Byla vám způsobena škoda v důsledku nesprávného úředního postupu či třeba nezákonným rozhodnutím? Trval váš soudní spor příliš dlouho? Došlo ke zbytečným průtahům v řízení? Máte pravděpodobně nárok na náhradu škody, protože i stát je odpovědný za to, když někomu při výkonu státní moci způsobí škodu. Abyste na náhradu škody ale měli nárok, musí existovat nezákonné rozhodnutí nebo výše zmíněný nesprávný úřední postup, v jehož důsledku vám vznikla škoda či nemajetková újma. Za škodu je za podobných podmínek odpovědný nejeden stát, ale například i obce a kraje.

Právních profesí je dnes celá řada – některé jsou v běžném životě zcela běžné, zatímco jiné bychom v životě raději nikdy nepotkali. Zeptáte-li se člověka na ulici, kdo je podle něj exekutor, nejspíše Vám odpoví, že je to ten, kdo klepe na dveře a zabírá lidem majetek. A co takový soudce? Ten bude nejčastěji označován jako někdo, kdo rozhoduje kladívkem a posílá lidi do vězení. Tyto definice jistě nejsou zrovna odborné, ale podstatu těchto povolání svým způsobem vystihují. Jaké odpovědi byste však dostali, kdybyste se zeptali na rozdíl mezi právníkem a advokátem? Existuje vůbec nějaký? Ano, i když jsou tyto termíny často zaměňovány, jsou mezi nimi důležité odlišnosti, které je důležité znát.

V dnešním dynamickém spotřebitelském světě e-shopů a online nákupů se často setkáváme s pojmy, které mohou na první pohled působit podobně, ale skrývají v sobě klíčové rozdíly. Práva z vadného plnění a záruka za jakost jsou právě takovými pojmy, které mohou být matoucí nejen pro spotřebitele, ale i pro obchodníky. V tomto článku se zaměříme na rozlišení mezi těmito dvěma pojmy a prozkoumáme, jak se liší v ochraně a právech spotřebitelů v případě, že se setkají s vadným produktem. Pro úplnost je však nutno dodat, že mezi podnikateli zůstala dosavadní pravidla odpovědnosti za vady zachována.

V dnešním světě plném rivality, tím spíš ve světě obchodním, nabývá ochrana vlastních zájmů na významu. Jedním z primárních zájmů jakékoli obchodní společnosti by měla být ochrana před ohrožením ze strany těch, kteří díky svému postavení v této společnosti nabyli know-how hospodářských vztahů, dodavatelských vztahů, technologických postupů nebo třeba obchodních strategií. Jak se však před takovým ohrožením chránit? Pojďme si to nastínit v následujícím článku.

Ještě poměrně nedávno byla obhajoba v řízení o přestupku v dopravě celkem nenáročnou záležitostí. Původní právní úprava totiž stanovila promlčení přestupku v jednoleté době. Člověk se nemusel chovat nikterak obstrukčně. Stačilo poslat delší vyjádření obviněného a správní orgány s vyšším počtem projednávaných přestupků již v tento okamžik nebyly schopné přestupek v této zákonné lhůtě projednat a rozhodnout o něm. Odpovědnost za přestupek tímto zanikla. Bohužel s příchodem nové přestupkové právní úpravy těmto postupům odzvonilo a nyní je potřeba vést řádnou obhajobu.

Pokud Vás, nebo Vaše blízké, někdo okradl, podvedl, či Vám ublížil, zpravidla máte nárok na náhradu takové újmy v penězích. V případě, kdy dojde k majetkové škodě, nemajetkové újmě nebo bezdůvodnému obohacení na Váš úkor v důsledku spáchání trestného činu a tato záležitost má být projednána v rámci trestního řízení, vznikají Vám jako poškozenému určitá práva a nároky, která máte možnost uplatnit. Správné vyčíslení nároku či jeho řádné uplatnění však může být v mnoha případech obtížné a bude nutné se pro efektivní uplatnění obrátit na právního experta či advokáta. V tomto článku zaměříme na okamžik, kdy tato práva vznikají a jakým způsobem je můžete konkrétně prosadit v rámci soudního procesu.

Krizová opatření vlády, která byla zavedena během pandemie COVID-19, vytvořila situaci, v níž se mnoho podnikatelů ocitlo před obtížnými rozhodnutími a utrpělo ekonomické ztráty, přičemž hlavním důvodem byla opatření, jež omezovala jejich provoz a vedla tak ke ztrátě zisku. Nicméně, Nejvyšší soud svým nedávným rozhodnutím ze dne 31.08.2023, č. j. 30 Cdo 63/2023-71, postavení těchto poškozených podnikatelů výrazně posílil. V tomto článku se zaměříme na konkrétní zdůvodnění Nejvyššího soudu týkající se odpovědnosti státu za škodu zmíněných opatření, a zejména na způsob, jakým svůj nárok na náhradu škody uplatnit.

V současnosti se schyluje k zásadní a dlouho avizované změně insolvenčního práva. Vláda České republiky schválila znění novely zákona č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon, která je nyní v Parlamentu projednávána pod číslem tisku 491/0. Tato novela reaguje na aktuální problémy insolvenční praxe, zejména pak dlouhé doby trvání insolvenčních řízení. Přináší i mnoho dalších změn, které mají významný dopad nejen pro fyzické osoby, ať už podnikající či nepodnikající, ale také na dohled insolvenčního soudu nad průběhem řízení a úpravu některých klíčových aspektů oddlužení. Novela ještě ani neprošla Parlamentem a již budí zejména u odborné veřejnosti značné kontroverze. Spíše, než právním problémem se jeví být spornou možnost zkrátit nepodnikajícím fyzickým osobám jejich oddlužení na 3 roky. Hodlá v tomto ohledu ochránit zákonodárce nějak věřitele?

Na následujících řádcích si rozebereme problematiku uznání dluhu ve formě částečného plnění. Je totiž docela dobře možné, že dlužník zpravidla peněžitého závazku, může částečnou úhradou svůj zbývající dluh takzvaně uznat, aniž by to původně zamýšlel.

Sezóna dovolených se sebou přináší nejen nezapomenutelné zážitky, ale také nevyhnutelné případy zpožděných letů, které se stávají stále častější výzvou pro cestující. V návaznosti na tuto skutečnost se na nás klienti čím dál častěji obracejí s dotazy, zda existuje nějaká možnost, jak po cestovní agentuře či letecké společnosti vymáhat finanční kompenzaci v případě, kdy má právě jejich let zpoždění. V tomto článku se věnujeme právním aspektům této problematiky a možným cestám k dosažení finančního odškodnění.

Koupě prvního bytu, domu nebo jakékoli jiné nemovitosti je pro většinu lidí stresující záležitost. Výběr té správné nemovitosti vyžaduje pečlivý průzkum a spoustu hodin strávených hledáním. Mnoho zájemců o koupi nemovitosti následně vstoupí do jednání s realitní kanceláří. Nakonec z koupě ale z nějakého důvodu sejde. V takovém případě pozor. Realitní kancelář se totiž na zájemce může obrátit s tím, že po něm požaduje uhradit smluvní pokutu. Má na to však nárok? Pojďme se na to podrobněji podívat.

Stavební povolení představuje typ správního rozhodnutí, kterým jsou povolovány nové stavby, provádění stavebních úprav nebo změn stavby, jako jsou nástavby a přístavby. V tomto článku bychom jej rádi představili a zaobírali se důležitými aspekty spojenými s procesem získání stavebního povolení a jeho právním rámcem. Pro úplnost sdělujeme, že tento článek vychází z právní úpravy zákona č. 183/2006 Sb., stavební zákon.

V jednom z předchozích článků jsme se zabývali skončením pracovního poměru ve zkušební době. Na ten bychom rádi navázali a věnovali se právě jedné z nejběžnějších forem zániku pracovněprávního vztahu, a to konkrétně výpovědi. V následujícím textu bychom Vám rádi představili právní rámce, podmínky a důležité aspekty, které tento nástroj pro ukončení pracovního vztahu provázejí a jaké jsou možnosti stran pracovního poměru.

Problematika výživného je dosti široká, avšak v tomto článku se zaměříme výhradně na vyživovací povinnosti k dětem a časté otázky, které s ní souvisejí. Institut výživného mezi rodiči a dětmi slouží k zabezpečení oprávněných potřeb potomka. Pří jeho stanovování jsou brány v úvahu majetkové poměry všech zainteresovaných osob. Účelem výživného není pouze hrazení základních potřeb dětí, ale také zajištění dalších materiálních potřeb, jako je kulturní rozvoj, bydlení, a dokonce i možnosti spoření pro budoucnost.

Zkušební doba bývá dnes již zcela běžným prostředkem k vzájemnému oťukání zaměstnavatele a zaměstnance při sjednávání pracovního poměru. Dnes již prakticky nenajedeme oblast, v níž by institut zkušební doby nenalezl využití.