Zákaz konkurence

V dnešním světě plném rivality, tím spíš ve světě obchodním, nabývá ochrana vlastních zájmů na významu. Jedním z primárních zájmů jakékoli obchodní společnosti by měla být ochrana před ohrožením ze strany těch, kteří díky svému postavení v této společnosti nabyli know-how hospodářských vztahů, dodavatelských vztahů, technologických postupů nebo třeba obchodních strategií. Jak se však před takovým ohrožením chránit? Pojďme si to nastínit v následujícím článku.

Zákaz konkurence jako právní institut

Právo na ochranu před zneužitím nabytých informací pamatuje mimo jiné v podobě zákazu konkurence. Ten v podstatě navazuje na povinnost loajality a péče řádného hospodáře. Zákaz konkurence slouží k tomu, aby se společnost mohla bránit proti jednání členů volených orgánů, zaměstnanců a v určitých případech i společníků, kterým by mohla být společnosti způsobena škoda.

Jde hlavně o zamezení střetu zájmů, který by v případě konkurenčního působení člena voleného orgánu s vysokou pravděpodobností nastal. Tím se zákon snaží zamezit riziku zneužití informací či zvýhodnění konkurenta a současně omezit riziko, že člen voleného orgánu bude při svém rozhodování sledovat i zájmy konkurence.

Na které osoby zákaz konkurence dopadá?

Dopadá primárně na ty, kteří měli možnost nahlédnout „pod pokličku“ fungování dané společnosti. Nejčastěji se zákaz konkurence zmiňuje v souvislosti s generálními řediteli a vysoce postavenými manažery.

Současně je zákaz konkurence platný i pro statutární orgány společnosti a dozorčí rady. Je možné ujednat zákaz konkurence i pro společníky, nicméně to vyžaduje existenci příslušné úpravy v zakladatelských dokumentech.

Musím s takovou osobou uzavřít nějakou smlouvu?

Žádná smlouva není zpravidla potřeba, protože zákaz konkurence je „aktivní“ ze zákona. Skrývá se pod ním povinnost zdržet se konkurenčního jednání v době, kdy trvá hospodářské spojení se společností.

Pokud už hospodářské spojení se společností netrvá, ale přesto by se společnost chtěla „pojistit“, že její obchodní tajemství bude drženo v tajnosti, existuje ještě institut konkurenční doložky, ale o té až na konci článku.

Současně je možné upravit zákaz konkurence odchylně od zákona v zakladatelských dokumentech společnosti. Zákaz konkurence lze zpřísnit, ale nově dokonce i zmírnit či zcela vypustit, což podle staré právní úpravy možné nebylo. Pokud bude zákaz konkurence ze stanov zcela vypuštěn, případný škůdce z řad statutárního orgánu přesto není zcela liberován, protože se na něj pořád vztahuje povinnost jednat s péčí řádného hospodáře.

A čím se tedy ten zákaz konkurence poruší?

Věcný rozsah úpravy zákazu konkurence se liší podle formy obchodní společnosti. Obecně však lze říct, že členové kapitálových společností a družstev nesmí podnikat v předmětu činnosti společnosti či zprostředkovávat obchody společnosti pro jiného. Tedy není problém, aby člen voleného orgánu podnikal ještě někde „bokem“, nicméně nesmí se předmět činnosti překrývat s předmětem činnosti společnosti.

Tedy pokud si jednatel stavební společnosti bude chtít bokem s manželkou otevřít cukrárnu a prodávat sladké dorty, je to zcela v pořádku a porušení zákazu konkurence se nedopustil.

Dále by došlo k porušení zákazu konkurence v případě, že člen voleného orgánu bude členem statutárního orgánu jiné právnické osoby se stejným či podobným předmětem činnosti nebo jinou řídící osobou.

A jako poslední by byl zákaz konkurence porušen tím, že se člen voleného orgánu společnosti bude účastnit na podnikání jiné obchodní korporace se shodným nebo obdobným předmětem činnosti jako společník s neomezeným ručením nebo jako ovládající osoba.

Zákaz konkurence byl porušen. Co s tím?

Takový škůdce je povinen vydat prospěch či práva, která závadným jednáním získal. Společnost pak postupuje soukromoprávní výzvou, na kterou má tři měsíce od zjištění takové skutečnosti, či jeden rok od závadného jednání se takového porušení. Jinak se právo promlčí.

Vedle nároku se zdržení závadného jednání, které má společnost za škůdcem, může společnost také požadovat náhradu újmy, která vznikla v důsledku porušení konkurence.

Zpravidla bude důsledkem odvolání škůdce z funkce. Stranou nyní ponecháváme případné trestněprávní souvislosti.

Konkurenční doložka v pracovněprávních vztazích

Konkurenční doložka slouží k tomu, aby se zaměstnanci po skončení pracovního poměru zamezilo vykonávat práci stejného či obdobného charakteru zaměření, kterou vykonával pro dosavadního zaměstnavatele. V případě porušení takové doložky má zaměstnavatel nárok na peněžité vyrovnání.

Na konkurenční doložku už ale smlouva potřeba bude, že?

Ano! Ve smlouvě lze písemně dohodnout, že zaměstnanec nesmí po stanovenou dobu vykonávat pro jiného zaměstnavatele či na vlastní pěst činnost, která by měla vůči zaměstnavateli soutěžní povahu. Zákoník práce však ještě doplňuje, že součástí takové dohody musí být i závazek zaměstnavatele, že bude zaměstnanci poskytovat přiměřené peněžité vyrovnání. To musí činit nejméně polovinu průměrného měsíčního výdělku.

Je třeba zvážit, zda je možné takové zdržení se činnosti po zaměstnanci spravedlivě požadovat. Tím zákon myslí právě ony vysoko postavené manažery. V praxi totiž ani nedává smysl, aby společnost konkurenční doložku uzavírala s každým jedním zaměstnancem.

A co smluvní pokuta v konkurenční doložce?

Smluvní pokuta může být a pravděpodobně i bude! Ve smlouvě se sjednává pro případ porušení zákazu konkurence. Pozor však na výši smluvní pokuty. Je potřeba dodržet přiměřenou výši ve vztahu k zajišťované povinnosti.

Zaplacením takové smluvní pokuty se zaměstnanec zbaví závazku z konkurenční doložky. Společnost mu tak už nemusí nadále ani vyplácet výše zmíněnou pravidelnou částku.

Důležitá je forma!

Zákon u konkurenční doložky povinně stanoví písemnou formu pro její sjednání, vypovězení či odstoupení. To znamená, že pokud bude doložka uzavřena v ústní formě, bude automaticky neplatná.

Závěrem

Konkurence na trhu je nepopiratelná a přirozená součást podnikání. Zákaz konkurence a konkurenční doložka se však snaží udržet „hru“ vyrovnanou a hlavně fér. Pokud však takový problém ve své společnosti řešíte, či se Vás přímo dotýká, určitě je na místě obrátit se na advokáta. V naší advokátní kanceláři máme s touto problematikou bohaté zkušenosti a rádi Vám pomůžeme.

Prezentované názory nejsou právní službou a nenahrazují právní radu v konkrétní věci. Jedná se o soukromé názory autora článku, nikoliv o vyčerpávající analýzu příslušné problematiky. Pokud řešíte konkrétní právní problém, obraťte se na nás pro další informace.