Na co si dávat při darování pozor?

Na co si dávat při darování pozor?

Darování je v českém právu poměrně často využívaným prostředkem pro převod majetku na rodinného příslušníka nebo jinou blízkou osobu. Ačkoli lze ocenit dobrosrdečnost a snahu dárce zajistit materiální zázemí pro své blízké, nelze přehlížet, že převodem, zejména v případě nemovitých věcí, dochází k významnému zhoršení právního postavení dárce. Často se však stává, že se dárce ocitne v situaci, kdy není spokojen s chováním obdarovaného nebo s jeho konkrétním zacházením s předmětným darem a chce tak danou věc získat zpět do svého vlastnictví, jelikož došel k závěru, že si ji obdarovaný už nezaslouží. Znovunabytí vlastnického práva k daru však není zdaleka tak jednoduché, jak si člověk myslí a právě tento článek vám prozradí, jak těžké může být v případě prosté darovací smlouvy dostat dar zpět a na konci i představí možnosti, jak se veškerému popsanému úskalí vyhnout.

Aby se z darování nestala noční můra

Kontaktujte nás

Co v následujícím článku zjistíte?

Důvody pro odvolání daru

Pokud strany smlouvy neučiní jiné ujednání, zákon umožňuje dárci jednostranně odvolat darovací smlouvu pouze z důvodu nevděku nebo nouze. Odvolání je adresovaným projevem vůle dárce vůči obdarovanému, přičemž v něm musí být jasně vymezena podstata toho, v čem vidí dárce splnění důvodu pro odvolání daru, jinak nelze považovat předmětný úkon za dostačující, tudíž platný.

Odvolání daru pro nouzi

Situace, kdy se dárce dostane do takzvané nouze, bývá tím méně častým důvodem pro odvolání. Je tomu tak kvůli přísným kritériím, která dárce musí splnit, aby mohl dar získat zpět. Konkrétně musí být v takové nouzi, že nemá dostatečné prostředky ani na vlastní základní obživu nebo na zajištění obživy osob, kterým je ze zákona povinen ji poskytnout. Základní obživu v tomto případě představuje nejnižší možná úroveň výživného stanovená zákonem.

I pokud dojde k naplnění těchto podmínek a situace se bude dát klasifikovat jako nouze, pro úspěšné uplatnění tohoto práva se do ní nesměl dárce dostat svým vlastním jednáním v hrubé nedbalosti. Také může dárce získat zpět pouze to, co z původního daru zůstalo, a nemůže požadovat více než je nutné k jeho vlastní obživě.

Přečtěte si, jak nemovitost v žádném případě nedarovat

Zde naleznete příběh našeho klienta, v jehož případě se darování ukázalo být nesprávnou volbou.

Kontaktujte nás

Odvolání daru pro nevděk

Druhým, častějším, důvodem pro odvolání bývá nevděk. Odvolat z tohoto důvodu je možné, pokud obdarovaný způsobil dárci značnou újmu a tím zjevně poškodil dobré mravy, a to buď z hrubé nedbalosti, či z úmyslu.

Z definice tedy vyplývá, že prostá nedbalost není důvodem k odvoláním daru. Stejně tomu je i při z pohledu dárce nedostatečném projevení vděku. Vděkem je přitom zavázán pouze obdarovaný, nikoliv například jeho manžel, družka či jiný člen rodiny, tudíž mu takové jednání k újmě přičíst nelze. V jednom případě byla dokonce nová manželka označena za hybatele sporů a omluvila tak jinak nevděčné jednání dárce. Nová choť totiž způsobila oboustranně zaviněný rozkol ve vztazích mezi dárcem a obdarovaným a nešlo tak její závadné chování, i když zcela naplnilo podstatu nevděku, přičíst právě obdarovanému, jelikož pouze on je osobou, která má vyjadřovat jakýsi vděk z daru.

Stejně tak nebylo odvolání daru pro nevděk shledáno důvodným ani v případě sporů o nakládání či hospodaření s darem, včetně prodeje daru za účelem umoření dluhů obdarovaného, uplatňování práv obdarovanému vůči dárci, včetně podání žaloby, podání důvodného trestního oznámení a odmítnutí zřídit k prospěchu dárce věcné břemeno spočívající v doživotním užívání nemovitosti, nebylo-li tak ujednáno v darovací smlouvě. Ani dlouholeté neshody a urážky pak automaticky neznamenají, že se jedná o dostatečné naplnění znaků nevděku obdarovaného, ledaže by přesáhly intenzitu zjevného porušení dobrých mravů a lze tak konstatovat, že zavedená soudní praxe ve většině případů rozhodne ve prospěch obdarovaného.

Naopak odvolání daru pro nevděk bylo považováno za důvodné v případě jednorázového fyzického napadení, psychického týrání, hrozeb smrtí, vystěhování, neplacení výživného, verbálních útoků a urážek, které znehodnocují důstojnost dárce, odmítnutí poskytnutí potřebné pomoci nebo překážek v dárcových právech týkajících se darované nemovitosti.

České soudy přitom dlouhodobě tvrdí, že při posuzování nevděku je třeba zohlednit všechny okolnosti případu, a judikatura dokonce výslovně stanoví, že nelze objektivizovat úvahy soudu. Ze soudní praxe ovšem plyne, že jednání, kterým dojde ke zjevnému porušení dobrých mravů, bývá ve většině případů dlouhodobé a nejde tak o jednorázový exces. Zároveň však občanský zákoník stanovuje lhůtu, ve které lze tuto skutečnost namítnout, konkrétně platí, že ke skutečnostem starších jednoho roku nelze při námitce protistrany ze zákona přihlížet. Nevhodné počiny obdarovaného v řádu několika let tak není možné kumulovat.

Z výše uvedeného tak jasně vyplývá, že mnohá dárcem pociťovaná újma není důvodem k odvolání daru. Dárci tak ve většině případů nezbývá nic jiného, než se s danou situací smířit. Navíc v těchto případech bude podstatný hlavně postoj soudce k projednávané věci i samotným účastníkům.

Aspekty, které je vhodné mít na paměti

Je na místě zvážit i samotnou životní situaci obdarovaného, ku příkladu jestli vůči jeho osobě není vedeno exekuční řízení nebo zda se nenachází v úpadku, jelikož i při uzavření prosté darovací smlouvy opět nic nebrání tomu, aby byl darovaný majetek použit k uspokojení v rámci exekuce vedené vůči obdarovanému, či byl rozprodán spolu s ostatním majetkem v rámci konkursu anebo oddlužení. Stejně tak může obdarovaný majetek i bez souhlasu dárce zatížit zástavním právem či ho rovnou prodat. Je tak nutno myslet na to, že noví nabyvatelé mívají často s darem jiné plány, než jste měli původně Vy.

Jak s těmito informacemi naložit?

Nejprve je nutno zdůraznit, že darovací smlouva není univerzální právní nástroj řešící většinu životních situací tím, že by suplovalo jiné právní formy ochrany majetku, nebo dědické posloupnosti. Jeho jednoduchost a nenákladnost sice svádí, ale je nesprávné užití mívá velmi neblahé, a po většinou nezvratné, následky.

Všechny právní aspekty uvedených problémů v článku mají svá specifická řešení, která je však důležité zohlednit již při samotném uzavírání darovací smlouvy. Například zřízením užívacího práva k nemovitosti se zápisem do katastru nemovitostí zajistí dárci pokojné žití v domě až do jeho smrti a nemusí tak žít v obavách z možných budoucích neshod. Toto právo zůstává zachováno i v případě, že je obdarovaný nucen prodat nemovitost, ať už dobrovolně nebo v rámci exekuce nebo insolvence, pokud se to udělá správě. Dárcem může být také stanoven zákaz zcizení a zatížení nemovitosti, čímž se zabrání obdarovanému v dalším převodu vlastnictví nebo zatížení nemovitosti.

Další možností je uzavření darovací smlouvy s příkazem. Příkazem lze obdarovaného zavázat k určitému jednání nebo stanovit, jak má být dar užíván. Je však třeba zdůraznit, že dosažení zamýšleného cíle v těchto smlouvách může být složité a je proto vhodné se v případě složitějších smluv obrátit na odborníky, kteří vám pomohou vypracovat smlouvu na míru.

Pokud Vás dané možnosti ošetření darovací smlouvy zajímají blíže, určitě pečlivě sledujte náš blog, jelikož právě na toto téma chystáme v blízké budoucnosti rozsáhlý a odborný článek, který Vám tyto instituty blíže představí.

Ale hlavně mějte na paměti, že okamžikem darování přestáváte být vlastníkem Vaší věci a tento stav lze do budoucna změnit jen ve velmi omezen okruhu případů.

Pokud plánujete uzavřít darovací smlouvu, ať už jako dárce nebo obdarovaný, neváhejte se obrátit na naši advokátní kancelář. Máme s touto problematikou bohaté zkušenosti a jsme schopni najít řešení i pro Vaši konkrétní situaci. Pokud potřebujete rychlou, diskrétní a podmínkami jasně stanovenou konzultaci, neváhejte využít i naši službu Online advokát.

Prezentované názory nejsou právní službou a nenahrazují právní radu v konkrétní věci. Jedná se o soukromé názory autora článku, nikoliv o vyčerpávající analýzu příslušné problematiky. Pokud řešíte konkrétní právní problém, obraťte se na nás pro další informace.

JUDr. Jan Fila

JUDr. Jan Fila

Studoval na právnické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Po studiu působil od roku 2012 jako advokátní koncipient v advokátní kanceláři v Olomouci a následně v Brně, kde po složení advokátní zkoušky v roce 2016 začal působit jako advokát. V roce 2014 složil rigorózní zkoušku na Masarykově univerzitě v Brně v oboru pracovního práva. Hovoří anglicky. Jan se zajímá především o právo občanské, trestní, pracovní a správní.

Další články