Výhody a úskalí modalit v darovacích smlouvách

Tímto článkem bychom chtěli navázat na naše předchozí články týkající se problematiky darování. V současnosti se na nás obrací mnoho klientů, kteří sice vědomě darovali, avšak nyní by chtěli dar zpět. Nejčastěji se tak děje v situaci, kdy se obdarovaná osoba začne chovat nevhodně, začne dar zneužívat nebo s ním zachází odlišně od původních záměrů dárce, a tak dárce obvykle požaduje vrácení věci. Nicméně v praxi je tento požadavek dárce těžké splnit, navíc když o této eventualitě v minulosti vůbec neuvažoval a nijak jí do darovací smlouvy nezahrnul. Český právní řád však nabízí mnoho možností, jak darovací smlouvu řádně ošetřit, a některé z těchto možností Vám představíme v tomto článku.

Darování z obecné perspektivy

Darování jsme Vám již blíže představili v našich předchozích článcích, přesto však pro nové čtenáře poskytneme alespoň základní přehled. Obdarování je běžnou praxí a většině z nás je dobře známo. Darováním se v rámci práva myslí jednání, kdy na někoho bezúplatně převedete své vlastnické právo. Pokud jde o samotný dar, není obvykle potřeba žádný písemná smlouva, pokud se nejedná například o věc, která je zapsána ve veřejném seznamu, nebo pokud nedojde k předání daru spolu s projevem vůle. V těchto případech musí být vždy dodržena písemná forma. Avšak abyste předešli právě pozdějším neshodám, doporučujeme formu sepsat písemně vždy i včetně případných dodatečných ujednání, která Vám představíme níže.

Příkaz jako nástroj pro řízení darování

V našem minulém článku jsme blíže specifikovali podmínky odvolání daru pro nouzi, či častější nevděk. Přestože jsou na nevděk kladeny přísné požadavky, avšak správným nastavením darovací smlouvy si může dárce svojí pozici do budoucna velmi upevnit nehledě na případnou nouzi, či nevděk obdarovaného. Zásadním nástroje v tomto ohledu je právě příkaz.

Podstata tohoto institutu spočívá v uložení povinnosti obdarovanému konat, případně se naopak zdržet něčeho, co dárce stanoví. Samozřejmostí je bezúplatnost takovéhoto jednání, jelikož v případě, že by šlo o povinnost jakéhosi majetkového charakteru, narušilo by to samotnou podstatu darování jako takového. Existuje však výjimka z této podmínky, a to náklady, které obdarovanému vzniknou při plnění daného příkazu.

Pokud si však myslíte, že příkaz slouží jako jakási pojistka a první musí dojít k jednání (zdržení se) obdarovaného, jste na omylu. Základní podmínkou pro splnění příkazu je totiž dárcovo poskytnutí daru, které mu musí předcházet. Je tedy nutno, abyste první danou věc předali a až poté musí obdarovaný daný příkaz plnit, do doby předání daru tedy může obdarovaný odmítnout splnění příkazu, než k předání dojde. Podstatou tohoto předpokladu je v podstatě zabránit lidem, aby pro ně druhá osoba něco vykonala pod příslibem daru, který poté neobdrží.

A co vše lze vlastně přikázat? Může se jednat o jednání, které slouží výhradně pro osobní prospěch dárce, nebo ve vzácných případech může jít o příkaz ve veřejném zájmu (což musí být výslovně uvedeno), například darování určité části z provozu nemovitosti na charitu. Je také zajímavé zmínit, že v případě úmrtí dárce může krom dárcových dědiců splnění příkazu požadovat i orgán veřejné moci nebo právnická osoba oprávněná takový zájem hájit.

Právní účinky podmíněného darování

Podmíněné darování je obdobné institutu příkazu a lze jej rozdělit do dvou kategorií: podmínky rozvazovací a podmínky odkládací. V případě nenaplnění odkládací podmínky platí, že právní následky darování vůbec nenastanou, naopak při splnění podmínky rozvazovací následky, které již vznikly, pominou. Nejčastější podobu podmínky odkládací můžete znát jako darovaní pro případ smrti.

Stejně jako příkaz má i podmíněné darování určité mantinely, ve kterých se musí daná podmínka pohybovat, aby z ní plynuly zamýšlené právní účinky. Jmenovitě se nesmí jednat o podmínku nemožnou, nemravnou, šikanující či odporující veřejnému pořádku. Může se tak jednat například o případy, kdy podmínka navádí obdarovaného ke zneužití pravomoci, zcela zřejmě směřuje jen k obtěžování obdarovaného, aj. V případě, že sjednaná podmínka spadá pod jednu z těchto kategorií, bude ve většině případů stíhána zdánlivostí a na darovací smlouvu se tak bude nahlížet jako nepodmíněnou. I když se tyto případy vyskytují zřídka, je vždy důležité danou podmínku řádně vymezit.

Darování s určením účelu

Další způsob ošetření darovací smlouvy slouží právě k tomu, aby se zabránilo situacím, kdy obdarovaná osoba nebude užívat danou věc tak, jak zamýšlel dárce při předání. Dárce v tomto případě přímo specifikuje účel, kterého má dárce dosáhnout. V praxi to může zahrnovat například o dar peněz, které si má obdarovaný uložit např. na spořící účet, darování materiálu, pro vytvoření konkrétního předmětu atd.

Při darování s určením účelu, přestože je jednou z typicky používaných modalit, však narozdíl od výše zmíněných ujednání nedosažení účelu darování ze strany obdarovaného nemusí být vždy klasifikováno jako právně relevantní a vyvozovat tak zamýšlené právní následky. Pokud tedy účel není přímo hlavním důvodem pro samotné darování, bude taková dohoda obvykle povahově představovat spíše morální povinnost a nebude mít právní sílu, jako ku příkladu výše uvedený příkaz.

Další možnosti darování

Nyní již znáte tři nejběžnější vedlejší ujednání, která Vám pomohou upevnit vaši pozici jakožto dárce, avšak zdaleka nejsou jediná. Další možnou doložkou může být například zákaz zcizení, směnu či zatížení daru. Ani tyto dodatky však nemohou být absolutní a značně dárce omezovat, zpravidla tedy musí být sjednán na dobu určitou a zároveň pro něj musí být legitimní důvod.

Vedlejší doložky však nemusí být vždy pouze omezující. Dárce si pro sebe může například sjednat právo užívací či požívací, nejčastěji prostřednictvím zřízení služebnosti. Obvykle se s tímto můžeme setkat v případě darování nemovitosti, kdy si dárce sjedná doživotní služebnost užívání. Dalším zajímavým ujednáním může být takzvaná reverzní doložka, která umožňuje dárci opětovně nabýt vlastnické právo k daru v případě, kdy obdarovaný skoná dříve než dárce.

Na závěr

Jak již bylo zmíněno, je třeba si závěrem uvědomit, že ačkoli se darování zdá být jednoduché, dárce má v základní podobě vcelku slabou právní pozici, a je proto vhodné si pojistit budoucí smlouvu jedním z představených ujednání.

Je však důležité mít na paměti, že i tyto modality musí splňovat určité podmínky a být jasně specifikovány. Obecně nesmí obdarovanou osobu omezovat ve větší míře, než jaký získá z daru užitek. V případě, že se dané ujednání bude pohybovat mimo tyto nastavené hranice, ve většině případů budou nicotná a na smlouvu se bude hledět, jako kdyby tam vůbec nebylo. Doporučujeme tedy při uzavírání významnějších smluv, například při darování nemovitosti, využít služeb naší kanceláře, kde jsme vždy připraveni Váš případ konzultovat a připravit smlouvu na míru. Konzultace je možná také dálkově na celém území ČR formou naší služby Online advokát.

Prezentované názory nejsou právní službou a nenahrazují právní radu v konkrétní věci. Jedná se o soukromé názory autora článku, nikoliv o vyčerpávající analýzu příslušné problematiky. Pokud řešíte konkrétní právní problém, obraťte se na nás pro další informace.