Práva z vadného plnění a záruka za jakost? Nejsou to stejné pojmy!

V dnešním dynamickém spotřebitelském světě e-shopů a online nákupů se často setkáváme s pojmy, které mohou na první pohled působit podobně, ale skrývají v sobě klíčové rozdíly. Práva z vadného plnění a záruka za jakost jsou právě takovými pojmy, které mohou být matoucí nejen pro spotřebitele, ale i pro obchodníky. V tomto článku se zaměříme na rozlišení mezi těmito dvěma pojmy a prozkoumáme, jak se liší v ochraně a právech spotřebitelů v případě, že se setkají s vadným produktem. Pro úplnost je však nutno dodat, že mezi podnikateli zůstala dosavadní pravidla odpovědnosti za vady zachována.

Co je to tedy ta odpovědnost za vady a proč zákonná záruka neexistuje…

Podle novelizovaného občanského zákoníku má kupující právo vytknout vadu, která se na věci projeví v době do dvou let od převzetí. Takové ustanovení se však za žádných okolností nedá ztotožnit s pojmem „zákonná záruka“. Zákon totiž žádnou zákonnou záruku neupravuje a pouze stanoví, že se spotřebitel může domáhat nápravy v případě, že mu prodávající předá již vadnou věc.

O tom, jestli zákonná záruka je zákonem stanovena či nikoli, se vedly dlouhou dobu debaty napříč celou právnickou obcí. Tato problematika byla nejasná z důvodu několika možných výkladů předchozího ustanovení týkajícího se uplatnění práv z vadného plnění. Po novele občanského zákoníku se však různé výklady sjednotili a většinově se nyní dovozuje, že zákonná záruka v občanském zákoníku upravena není.

Zákon tak neupravuje žádnou „odpovědnost“ prodávajícího za to, že zboží bude 2 roky bezchybně fungovat, ale pouze upravuje, jaké nároky plynou kupujícímu, pokud od prodávajícího převezme vadné zboží. Zákon také stanoví některé domněnky a předpoklady pro uplatnění nároků, které z takového vadného plnění plynou. To však neznamená, že se s takovou „odpovědností“ nemůže spotřebitel setkat, ba naopak! Dnes je téměř pravidlem, že se prodávající takovou odpovědností spotřebiteli zaváže. To, čím se však prodávající zaváže se jmenuje záruka za jakost. O ní níže.

Jedna z těchto domněnek je „domněnka vadnosti zboží“. Ta obrací důkazní břemeno, v jehož důsledku nemusí v prvních dvanácti měsících spotřebitel nic dokazovat, ale má se za to, že zboží bylo vadné již při převzetí. Důkazní břemeno pak leží na prodávajícím. Ten musí prokázat, že zboží bylo při převzetí v pořádku. Pokud se však vada vytkne po těchto dvanácti měsících, už tato domněnka neplatí a spotřebitel vadnost věci při převzetí musí prokázat. Novelou byla domněnka vadnosti zboží prodloužena na dvojnásobek své původní šestiměsíční lhůty.

No jo, ale nikde není psáno do kdy musím vadu vytknout!

Ano, po novele už není povinnost vytknout vadu bez zbytečného odkladu po zjištění vady pro spotřebitele, tak jako to bylo donedávna zvykem. Nově zákonodárce lhůtu pro vytknutí upravil výslovně tak, že práva z vadného plnění budou přiznána i v případě, kdy nebyla vada vytknuta bez zbytečného odkladu. Tím nám v zákoně vzniká jistá obludnost, díky které může spotřebitel prakticky uplatňovat práva z vadného plnění kdykoli během 5 let od převzetí věci. Na vytknutí vady se totiž vztahuje subjektivní promlčecí lhůta, která trvá 3 roky. Prakticky to tedy znamená, že spotřebitel vadu může zjistit kdykoli během 2 let od koupě a následně ji vytknout během dalších 3 let, které běží od tohoto momentu zjištění.

Důsledek to ale bude mít takový, že spotřebiteli bude věc fungovat bezproblémově 4 roky, pak se něco pokazí a díky této zákonné obludnosti může spotřebitel žalovat prodejce u soudu z vadného plnění, protože se dá očekávat, že prodejci tyto reklamace nebudou vůbec přijímat. Důkazní břemeno pak leží na spotřebiteli, ale jako důkazní prostředek může být např. svědectví, které poskytne rodinný příslušník a potvrdí, že se vada na věci projevila v době dvou let od převzetí. Ještě horší situace nastane, pokud bude spotřebitel po čtyřech letech od převzetí, že se mu vada projevila už v prvním roce. V takovém případě bude platit výše zmíněná domněnka vadnosti zboží a nezávadnost věci při převzetí bude muset prokázat prodávající.

Obranou prodávajícího pak může být například znalecký posudek, který prokáže, že věc u převzetí vadná nebyla. Jak často však prodávající bude muset před soudem takové nepříjemnosti řešit ukáže až praxe. Dost dobře jsou takové situace představitelné u drahého zboží.

„Vytknout vadu“, jak to mám udělat?!

Nejjednodušší je vzít vadnou věc a dojít do kterékoli provozovny prodávajícího. Tam vadu označit nebo popsat, jak se projevuje a současně uvést konkrétní právo, které z titulu vadného plnění spotřebitel uplatňuje.

Není však vyloučeno, aby vada byla vytknuta telefonicky, e-mailem či třeba dopisem nebo datovou schránkou. Zboží je pak ale nutné bez zbytečného odkladu prodávajícímu předat nebo zaslat.

Pokud máte poblíž bydliště autorizovaný servis značky, jejíž produkt je vadný, můžete zpravidla využít i ten. Takovou informaci Vám však vyznačí přímo prodávající na dokladu o koupi. Zpravidla je spotřebitel odkázán na obchodní podmínky prodávajícího. Většinou tam ale naleznete ustanovení, kterým Vám prodávající umožní uplatnit reklamaci u autorizovaného servisu. Tuto možnost spotřebitel využít může a poté si pouze nechat fakturu za opravu proplatit u prodávajícího. Prodávající však může i výslovně určit osobu, která bude práva z vad výlučně řešit namísto prodávajícího samotného. V takovém případě to však spotřebiteli nesmí způsobit nepřiměřené potíže k uplatnění práv z vad. Prodávající však kvůli ochraně spotřebitele nesmí odkázat na servis, který bude hůře dostupný než prodejce.

Co když kupuji použité zboží?

V případě koupě použité věci je zákonný režim odpovědnosti za vady odlišný.  U použitého zboží má kupující právo vytknout vadu která se na věci projeví pouze do jednoho roku od převzetí věci. Na druhou stranu, po celou tuto dobu hraje spotřebitelům do karet výše zmíněná domněnka vadnosti zboží, která tedy automaticky platí po celou tuto dobu jednoho roku a nestane se, že by spotřebitel musel prokazovat vadnost věci sám. Naopak, na prodejci je, aby dokázal, že věc byla při předání naprosto v pořádku.

Současně pozor na situace, ve kterých jsou vady zjevné a očividné, případně na ně prodávající výslovně upozorní. V takovém případě pak nemáte nárok takovou vadu reklamovat.

A co je to ta záruka za jakost?

Záruka za jakost je přesně to, co si pod pojmem „záruka“ většina lidí vybaví. Zárukou za jakost se zákazníkovi prodávající zaručuje za to, že po sjednanou dobu bude mít prodávané zboží dohodnuté nebo obvyklé vlastnosti a udrží si svou funkčnost i v době po převzetí. Prodávající se tak nad rámec zákona ještě kupujícímu zavazuje za to, že pokud koupené zboží nebude mít vlastnosti, které si ujednali, budou z toho kupujícímu vznikat práva, která si v záručních podmínkách ujednali. Tyto záruční podmínky si např. e-shopy upravují v obchodních podmínkách a často jsou pro spotřebitele příznivější než zákonná odpovědnost za vady. Na co konkrétně má poté spotřebitel nárok je ale potřeba důkladně nastudovat přímo v obchodních podmínkách prodejce.

V případě záruky za jakost se tak nemusí prokazovat, kdy vada vznikla a jestli bylo zboží vadné již při převzetí. Bohatě stačí, že si po sjednanou dobu věc neudržela sjednané vlastnosti a prodávající je pak povinen Vám věc vyreklamovat, tentokrát už podle svých obchodních podmínek.

Důležité je také zmínit, že takováto záruka za jakost, kterou kupujícímu obchodník poskytne ze své dobré vůle, nepřekrývá jeho zákonnou odpovědnost za vady. Tyto dva instituty fungují nezávisle vedle sebe a nevylučují se.

Jaké mám tedy podle zákona jako kupující nároky z odpovědnosti za vady?

Nově jsou upraveny nároky spotřebitele následovně. Jako první přichází na řadu v případě projevení se vady oprava nebo dodání nové věci/součásti věci. Vybrat si mezi nimi spotřebitel může, ne však neomezeně. Pokud se bude jednat o jednoduchou opravu – např. myš u počítače a spotřebitel bude požadovat vyměnit celou počítačovou sestavu, může podnikatel takový požadavek odmítnout a vyměnit pouze myš samotnou, případně ji opravit. Zákon totiž výslovně stanoví, že se nesmí jednat o variantu nepřiměřeně nákladnou či nemožnou.

Pokud není oprava nebo dodání nové věci možné, má kupující nárok na přiměřenou slevu z ceny nebo odstoupení od kupní smlouvy. Zákon pak taxativně stanoví důvody, pro které je možné od smlouvy odstoupit:

• Prodávající vadu odmítne odstranit nebo se mu ji nepodařilo odstranit,

• vada se projeví opakovaně,

• jedná se o podstatné porušení smlouvy,

• z okolností je jasné, že vada nebude odstraněna v přiměřené době nebo bez značných obtíží pro kupujícího.

Jak dlouho celý proces může trvat?

Prodávající musí o reklamaci vždy rozhodnout nejpozději do 30 kalendářních dnů. Zboží musí být opraveno či vyměněno a připraveno k převzetí spotřebitelem. Pokud to do 30 dnů prodávající nestihne, spotřebitel může od smlouvy odstoupit nebo požádat o slevu. Prodávající navíc musí o výsledku reklamace spotřebitele vyrozumět.

Závěrečné shrnutí

Je důležité si uvědomit, že práva z vadného plnění a záruka za jakost nejsou totožné pojmy, a jejich rozdíl může mít zásadní dopad na právní postavení spotřebitelů. Spotřebitelé by si měli být vědomi těchto rozdílů a pečlivě si pročíst obchodní podmínky. Je důležité mít přehled o svých právech a nárocích v případě vzniku vady na zakoupeném zboží. Pokud potřebujete probrat svoje nároky z vadného plnění, zkuste naší službu Online advokát.

Prezentované názory nejsou právní službou a nenahrazují právní radu v konkrétní věci. Jedná se o soukromé názory autora článku, nikoliv o vyčerpávající analýzu příslušné problematiky. Pokud řešíte konkrétní právní problém, obraťte se na nás pro další informace.