Novela insolvenčního zákona: Změny pro dlužníky a věřitele

V současnosti se schyluje k zásadní a dlouho avizované změně insolvenčního práva. Vláda České republiky schválila znění novely zákona č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon, která je nyní v Parlamentu projednávána pod číslem tisku 491/0. Tato novela reaguje na aktuální problémy insolvenční praxe, zejména pak dlouhé doby trvání insolvenčních řízení. Přináší i mnoho dalších změn, které mají významný dopad nejen pro fyzické osoby, ať už podnikající či nepodnikající, ale také na dohled insolvenčního soudu nad průběhem řízení a úpravu některých klíčových aspektů oddlužení. Novela ještě ani neprošla Parlamentem a již budí zejména u odborné veřejnosti značné kontroverze. Spíše, než právním problémem se jeví být spornou možnost zkrátit nepodnikajícím fyzickým osobám jejich oddlužení na 3 roky. Hodlá v tomto ohledu ochránit zákonodárce nějak věřitele?

Co v následujícím článku zjistíte?

• Původ novely insolvenčního zákona
• Co obecně novela přináší?
• Změny pro dlužníky
• Změny pro věřitele
• Zvýšená povinnost insolvenčních soudů
• Závěrem

Původ novely insolvenčního zákona

Hlavním důvodem této legislativní změny je implementace směrnice Evropského parlamentu a Rady č. EU 2019/1023 o rámcích preventivní restrukturalizace, o oddlužení a zákazech činnosti a opatřeních ke zvýšení účinnosti postupů restrukturalizace, insolvence a oddlužení a o změně unijní směrnice č. 2017/1132 (směrnice o restrukturalizaci a insolvenci).

Novela má tímto plnit transpoziční funkci, což zjednodušeně znamená, že promítne věcný obsah směrnice EU do vnitrostátního právního řádu a zajistí tak, aby bylo unijní právo řádně aplikovatelné a taktéž vynutitelné.

Co obecně novela přináší?

Novela insolvenčního zákona stojí na několika klíčových pilířích, zahrnujících zefektivnění a zjednodušení insolvenčního řízení, s cílem připravit právní prostředí na možný nárůst osobního bankrotu v reakci na dopady pandemie COVID-19.

Zásadním záměrem této novely je tedy usnadnit oddlužení fyzickým osobám postiženými finančními problémy a urychlit jejich možnost dostat se z dluhové pasti, což by mělo napomoci k obnovení jejich zapojení se do běžného hospodářského života a navrácení se do legální sféry ekonomiky.

Změny pro dlužníky

Jednou z klíčových změn je zkrácení doby trvání oddlužení z původních 5 let na 3 roky a snaha o sjednocení režimů oddlužení pro podnikající i nepodnikající fyzické osoby.

Důležitou novinkou také je, že již nebude vyžadován písemný souhlas nezajištěných věřitelů s tím, že hodnota plnění, které při oddlužení obdrží, bude nižší než doposud stanovená minimální míra uspokojení nutná pro splnění oddlužení. Tím se prakticky ruší minimální míra uspokojení nezajištěných věřitelů jako jedna z podmínek pro osvobození dlužníka.

Další úlevou pro dlužníky může být také skutečnost, že novela snižuje minimální výši měsíční splátky, kterou budou muset dlužníci hradit při nedostatku svých příjmů.

Tato změna přináší důležité úpravy i v rámci povinností dlužníka během oddlužení a zavádí důraznější opatření proti potenciálnímu zneužívání tohoto procesu nepoctivými dlužníky. Mezi novinkami patří například nový požadavek kladoucí na dlužníka povinnost splácet adekvátní částky a své příjmy nesnižovat, případně je na dostatečné úrovni během plnění splátkového kalendáře. To znamená, že dlužník musí využívat svůj příjmový potenciál a dosahovat adekvátní mzdy nebo jiných zdrojů příjmů.

Změny pro věřitele

I když novela zákona může na první pohled působit, že dlužníkům přináší nadměrné výhody, v teorii by měla zajistit vyšší míru zabezpečení právě věřitelům. Tomuto by měla napomoci dosáhnout právě uvedená podmínka adekvátního příjmu, která bude vypočítána s ohledem na věk, vzdělání, obor a jiné různé majetkové poměry dlužníka. Tímto způsobem by se věřitelům mohlo dostat podstatně vyšších částek než v rámci současné právní úpravy. Již tedy v mnoha případech nebude stačit pouze zákonná srážka, ale srážka stanovená na základě zmíněného adekvátního příjmu, což by v budoucnu mohlo mít za následek významnější finanční zajištění věřitelů.

Při tvorbě novely insolvenčního zákona se zákonodárci rovněž zaměřili na důležitost přednostních pohledávek, jako jsou například pohledávky spojené s výživným, typicky v případě matek samoživitelek. Plánovaná novela umožňuje v některých případech provádět exekuční srážky z příjmů dlužníka i po zahájení insolvenčního řízení.

Zvýšená povinnost insolvenčních soudů

Jak již bylo zmíněno, novela má mimo jiné za cíl zabránit tzv. nepoctivým dlužníkům, kteří se snaží institut oddlužení zneužít ve svůj prospěch. "Poctivost" dlužníků bude nyní sledována daleko pečlivěji a častěji, s důrazem na úlohu insolvenčního soudu dlužníka. Insolvenční soud bude nově sledovat průběh plnění splátkového kalendáře i snahu dlužníka o získání příjmu. V případě, že soud zjistí nedostatečnou snahu nebo neúspěšné plnění, může insolvenční správce navrhnout prodloužení doby oddlužení až o jeden rok.

Dále je dlužník povinen vždy po uplynutí třech kalendářních měsíců k patnáctému dni následujícího kalendářního měsíce předložit insolvenčnímu soudu přehled svých příjmů za uplynulé měsíce, který bude následně spolu s jeho snahou posouzen.

Závěrem

V nadcházejících měsících budeme sledovat osob novely insolvenčního zákona v Poslanecké sněmovně. Je otázkou, v jaké podobě bude nakonec schválena. I přes komplexnost těchto změn je důležité, aby nejen dlužníci, ale i věřitelé byli o těchto změnách pečlivě informováni.

V takovémto případě neváhejte obrátit se na naši kancelář, kde jsme připraveni Vaše dotazy zodpovědět a provázet Vás celým procesem insolvenčního řízení. Našich služeb je možné využít také formou služby Online advokát.

Prezentované názory nejsou právní službou a nenahrazují právní radu v konkrétní věci. Jedná se o soukromé názory autora článku, nikoliv o vyčerpávající analýzu příslušné problematiky. Pokud řešíte konkrétní právní problém, obraťte se na nás pro další informace.