Jak se vyhnout promlčení vašeho nároku

V praxi se stává, že dlužník úmyslně odkládá uhrazení dluhu a klienti k nám poté přicházejí s nároky, které jsou již promlčeny, aniž by si byli vědomi toho, že taková situace vůbec nastala. Obecně totiž platí, že věřiteův nárok netrvá navždy, přičemž promlčený nárok soud již nemusí přiznat. Co tedy promlčení vlastně znamená a jak postupovat, abychom se mu vyhnuli? V následujícím textu se tento pojem pokusíme podrobněji vysvětlit a odpovědět na nejčastější otázky spojené s touto problematikou.

Co v následujícím článku zjistíte?

• Co je to promlčení?
• Co se promlčuje?
• Po jaké době k promlčení dochází?
• Naturální obligace
• Prekluze
• Jak postupovat, aby se nárok nepromlčel?

Co je to promlčení?

Začnene ze široka. Obecně si lze právo představit jako systém norem, psaných i nepsaných, kde ty nejdůležitejší stojí na pomyslném vrhcholu. Jako takové musejí mít tyto normy co nejobecněnjší povahu, aby dopadaly na co největší množství právních vztahů. Nyní tedy hovoříme o zásadách spravedlnosti. Takových zásad existuje mnoho. Jedná se například o zásady ochrany života, cti, důstojnosti a soukromí, zásady ochrany rodiny, zásady ochrany vlastnictví. Tyto zásady pak prostupují celým právním řádem, zejména pak psaným právem.

Jednou z těchto mnoha zásad je i zásada práva bdělým (vigilantibus iura scripta sunt). V tomhle ohledu je považováno za spravelivé to, že pokud někdo o své práva pečuje nedostatečně, nebo špatně, nedomůže se jich. Jedním z projevů této zásady je pak existence právních institutů promlčení a prekluze.

Promlčení je v oboru soukromého práva upraveno v občanském zákoníku. Obecně platí  Promlčení nastává, pokud nebylo určité právo vykonáno v stanovené promlčecí lhůtě, což vede k tomu, že dlužník není povinen plnit. Je důležité zdůraznit, že plní-li dlužník po uplynutí promlčecí lhůty, není oprávněn požadovat vrácení zpět toho, co již plnil.

K promlčení soud ovšem nepřihlíží automaticky, nýbrž dlužník musí aktivně namítnout, že je právo promlčeno. Český právní řád rovněž neumožňuje osobě vzdát se námitky promlčení předem.

Co se promlčuje?

Zákon stanoví, že se promlčují všechna majetková práva s výjimkou případů stanovených zákonem a ostatní práva se promlčují pouze v případ, že tak stanoví zákon. Typickým příkladem je promlčení nároku na zaplacení určité částky vyplývající z uzavřené smlouvy nebo právo na náhradu škody. Naopak výjimkami z promlčení jsou zejména práva vlastnická a osobnostní.

Po jaké době k promlčení dochází?

Rozlišujeme dva základní druhy promlčecích lhůt. Subjektivní promlčecí lhůta trvá obvykle tři roky a začíná běžet od okamžiku, kdy věřitel věděl nebo mohl vědět o možnosti uplatnění práva u orgánu veřejné moci, v praxi typicky okamžik, kdy se pohledávka stala splatnou, a tedy uplatnitelou žalobou u soudu. Zákon však zná i některé výjimky.

A co znamená, že se dlužník o skutečnosti měl dozvědět? Zde opět platí shora uvedené zásada bdělosti. Každý by měl vyložit přiměřené množství snahy k tomu, aby svůj nárok ochránil. Ona přiměřenost se bude posuzovat dle okolností konkrétního případu. Obecně se však dá uvést, že každý věřitel by se měl seznámit s obsahem smlouvy, a proto by měl vědět, kdy je jeho nárok splatný. Nebo například každý poškozený by se měl seznámit se šetřením příslušného orgánu, aby zjistil, vůči komu může škodu uplatňovat.

Objektivní promlčecí lhůta trvá obvykle deset let, přičemž se může lišit v závislosti na konkrétním právu, a začíná běžet v momentu vzniku možnosti uplatnění práva. Obvykle se tedy jedná o okamžik vzniku škody nebo práva na vydání bezdůvodného obohacení.

Výše uvedené promlčecí lhůty jsou tzv. lhůty zákonné, tj. přímo stanovené zákonem. Právní řád však také umožňuje sjednat smluvní promlčecí lhůty, kdy může dojít k jejich prodloužení nebo naopak zkrácení, avšak sjednaná promlčecí lhůta nesmí být nikdy kratší než jeden rok.

Důležité je si uvědomit, že promlčení práva nastává okamžikem uplynutí kratší promlčecí lhůty. Běh jedné lhůty není podmíněn během druhé. Například, pokud se pohledávka stane splatnou a věřitel se dozví nebo měl dozvědět o této skutečnosti ve stejný den, obě promlčecí lhůty začnou plynout současně. Právo se však promlčí již po třech letech uplynutím subjektivní promlčecí lhůty, tedy té kratší.

Naturální obligace

V úvodu jsme zmínili, že v případě promlčení práva dlužník není povinen plnit. To však neznamená, že nemůže splnit dobrovolně či v důsledku toho, že sám netuší, že k promlčení došlo. Z nároku se totiž stává naturální obligace. To znamená, že právo stále existuje a dlužník tak může plnit, aniž by se jednalo o bezdůvodné obohacení na straně věřitele, nicméně věřitel právo nemůže uplatňovat u soudu či jiného orgánu veřejné moci. Respektive může, ovšem dlužník může uplatnit výše uvedenou námitku promlčení. V případě, kdy tuto námitku uplatní, věřitel bude muset z důvodu neúspěchu žaloby rovněž hradit náhradu nákladů řízení dlužníkovi, což může představovat poměrně vysokou částku.

Prekluze

Často rovněž dochází k omylu, kdy lidé zaměňují promlčení s prekluzí. Přestože se můžou zdát tyto pojmy zcela totožné, nesou s sebou rozlišné právní následky. Na rozdíl od promlčení, v případě prekluze dochází k zániku nejen nároku, ale i k zániku práva jako takového, tudíž nevznikne ani zmíněná naturální obligace.

Zároveň se k ní nepřihlíží pouze v případě uplatnění námitky, jako u promlčení, ale soud k ní přihlíží automaticky. Prekluze ovšem není tak obvyklá jako promlčení a dochází k ní pouze tam, kde to zákon výslovně stanoví.

Jak postupovat, aby se nárok nepromlčel?

Zde platí jediný rada. Být iniciativní a věci neodkládat. Pokud věřitel sám neví, jak postupovat, neprodleně věc konzultovat s odborníkem. Promlčení může výrazně ovlivnit postavení věřitele, a proto je nezbytné pečlivě sledovat uplynulý čas a s ním spojené lhůty. V případě nejistoty ohledně možného promlčení vašeho práva se neváhejte obrátit na naši advokátní kancelář, kde máme s řešením této problematiky zkušenosti a pomůžeme vám dosáhnout co nejoptimálnějšího výsledku. Našich služeb můžete využít z území celé ČR prostřednictvím Online advokát.

Prezentované názory nejsou právní službou a nenahrazují právní radu v konkrétní věci. Jedná se o soukromé názory autora článku, nikoliv o vyčerpávající analýzu příslušné problematiky. Pokud řešíte konkrétní právní problém, obraťte se na nás pro další informace.