Aktuální judikatura k vymezení předmětu podnikání v zakladatelských dokumentech obchodních korporací

Aktuální judikatura k vymezení předmětu podnikání v zakladatelských dokumentech obchodních korporací

Nejvyšší soud vydal dne 12.05.2021 pod spisovou značkou 27 Cdo 3549/2020 usnesení, z něhož vyplývají poměrně vážné důsledky pro mnoho současných obchodních společností. Problematika se dotýká obchodních společností, které mají ve svém zakladatelském právním jednání (společenské smlouvě, zakladatelské listině nebo stanovách) předmět podnikání vymezen pouze zákonným označením volné živnosti, nebo je volná živnost jedním z více předmětů podnikání. Volná živnost je definována jako „Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona“.

Podle názoru Nejvyššího soudu je však takové vymezení předmětu podnikání neurčité, neboť z něj není patrno, čím se konkrétní společnost dle vůle zakládajících společníků (členů) má zabývat a jakým způsobem se má snažit dosahovat zisku. Konkrétní předmět podnikání není dle soudu možno dovodit ani výkladem. Do živnosti volné totiž spadá vše, co není uvedeno mezi živnostmi vázanými, řemeslnými nebo koncesovanými. Jedná se tedy o zbytkovou kategorii, která je velmi pestrá.

Ačkoliv můžeme mít na rozhodnutí Nejvyššího soudu různé názory, až do případného překonání jeho právního názoru dalším rozhodnutím nebo změny právní úpravy, jsou nižší soudy (včetně těch rejstříkových) jeho právním názorem vázány. Nelze proto vyloučit situaci, kdy rejstříkový soud společnost vyzve, aby sjednala nápravu v podobě změny zakladatelského právního jednání. Pokud společnost výzvě nevyhoví, může soud přistoupit k uložení pokuty a v krajním případě může dotčenou společnost i zrušit a nařídit její likvidaci. Z kapacitních důvodů je sice nepravděpodobné, že by rejstříkové soudy k uvedeným výzvám a následným sankcím přistupovaly v blízké době, nicméně riziko tohoto postupu nelze ani nyní zcela vyloučit.

Lze proto jen doporučit, aby společnosti, kterých se předmětné usnesení Nejvyššího soudu týká, uvedly své zakladatelské dokumenty do souladu s jeho požadavky. Tím se rozumí změna zakladatelského dokumentu tak, že společnost v něm vymezí předmět podnikání konkrétním způsobem. Nejjednodušší cestou se pak jeví uvedení oborů činnosti volné živnosti (dostupné na https://www.mpo.cz/assets/cz/podnikani/zivnostenske-podnikani/crm-jednotny-registracni-formular/2021/1/obory.pdf). Je samozřejmě možné, aby společnost uvedla jen ty obory činnosti, v nichž skutečně podniká nebo hodlá podnikat. Není rovněž vyloučeno, aby společnost v zakladatelském dokumentu vymezila předmět podnikání odlišně od zákonných formulací. Jedinými požadavky, které jsou na specifikaci předmětu podnikání kladeny jsou určitost a samozřejmě pak zákonnost.

Změna zakladatelského dokumentu může být provedena pouze ve formě veřejné listiny, za kterou se v tomto případě považuje notářský zápis. Nepostačí tedy například jen úřední ověření podpisů společníků. Nové vymezení předmětu podnikání je rovněž nutno zapsat do obchodního rejstříku. Rovněž připomínáme často opomíjenou povinnost statutárních orgánů společností založit nový zakladatelský dokument do sbírky listin rejstříkového soudu.

U nově zakládaných společností lze očekávat, že rejstříkové soudy v budoucnu zápis volné živnosti do obchodního rejstříku povolovat nebudou.

Řešíte problémy se zapisem do veřejných rejstříků? Naši advokáti jsou Vám připraveni pomoci. Sídlíme v Brně, ale naše pole působnosti je širší, právní služby jsme schopni poskytnou na celém území ČR.

Prezentované názory nejsou právní službou a nenahrazují právní radu v konkrétní věci. Jedná se o soukromé názory autora článku, nikoliv o vyčerpávající analýzu příslušné problematiky. Pokud řešíte konkrétní právní problém, obraťte se na nás pro další informace.

Další články