Svěřenský fond a možnosti jeho využití

Svěřenský fond a možnosti jeho využití

V českém právním prostředí se jedná o poměrně nový institut. Ve světě je však používaný po stovky let, proto není nutné obávat se toho, že by se mělo jednat o něco zcela neprobádaného. Z angloamerické právní sféry je i mezi laickou veřejností znám pojem trust, který většinou bývá zakládán za účelem ochrany majetku, či k jeho zachování v rodině. Svěřenský fond však je nástroj velmi univerzální a lze jej užít k jiným aktivitám popsaným níže.  

V úvodu je nutno zmínit jeho zásadní vlastnost, ve které je možné spatřovat poměrně velkou problematičnost tohoto právního institutu, ale rovněž i jeho velkou sílu. Svěřenský fond není právnickou osobou, jedná se o zakladatelem účelově vyčleněný majetek, který předá do správy jím zvolenému svěřenskému správci. Na jednu stranu tedy nelze využít poměrně bohatou rozhodovací praxi soudů týkající se právnických osob, na druhou stranu tato pravidla jsou poměrně svazující a v případě svěřenského fondu právní úprava umožňuje daleko volnější možnosti nakládání s majetkem.

Samotný svěřenský fond, ani majetek v něm vyčleněný, nemají žádného vlastníka. Vlastnická práva svým jménem a na účet svěřenského fondu vykonává právě svěřenský správce. Ten je vázán statutem svěřenského fondu, případě smlouvou se zakladatelem, resp. oprávněnou osobou. Vykonává však plnou správu svěřeného majetku, tedy na jeho činnost by neměly dopadat žádné dodatečně udělené pokyny a rovněž by měl vycházet pouze z původně projevené vůle zakladatele a jeho vlastního uvážení korigované dodržováním zásady péče řádného hospodáře.

K jakým konkrétním účelům tedy může posloužit? Základní a většinou preferovanou funkcí je oddělení majetku zakladatele a jeho ochrany. Pokud je majetek vyčleněn ve správný okamžik, stává se v podstatě nedostupným pro věřitele zakladatele.

Ochrana majetku před exekutorem, nebo insolvenčním správcem je tedy stěžejní funkcí svěřenského fondu, nikoliv však jediná. Správnou volbou okruhu obmyšlených osob, nebo také správou volbou způsobu jejich ustanovení v budoucnosti, můžeme předcházet i dalším nepříjemným životním situacím.

Zejména se hodí v okamžiku, kdy zakladatel hodlá řešit budoucí přechod majetku na svoje potomky. Zvláště pokud se jedná o rozvětvené rodiny, například v situaci, kdy má potomky s více partnery. Zohlednit lze i konkrétní životní situaci potomka, který by svým jednáním mohl zděděný majetek zašantročit. Nemusí se jednat pouze o potomky žijící nezřízeným životem, typicky závislé, nebo zadlužené, ale i v situaci, kdy by takový potomek mohl rodinný majetek pozbýt neuváženým uzavření manželství.

Svěřenský fond může najít uplatnění i při provozování rodinného podnikání, zejména k zajištění toho, aby se vlastnictví k takovému podnikání nedostalo mimo okruh rodiny.

Svěřenský fond lze také využít k zachování určité věci k jejímu využívání pro celou rodinu a rovněž i k ochraně zranitelných členů rodiny.

V závěru je však nutno zmínit, že nejlepším okamžikem k založení svěřenského fondu je ten, ve kterém se vše jeví ještě v pořádku, tedy například, kdy se nahlásí žádní věřitelé apod. V dnešní turbulentní době snad ještě není pozdě pro ochranu svého majetku něco udělat. V mediích už jsou sice poměrně často zmiňované informace ohledně vysoké míry inflace, stagflace, problémech čínského stavebního sektoru, propadech na burzách cenných papírů a vůbec o dluhové krizi obecně, ale tyto se snad zatím se v našich končinách nijak drasticky neprojevily. Do budoucnosti nikdo z nás nevidí, ale zde se hodí jedno okřídlené přísloví, „kdo je připraven, není překvapen“.

Prezentované názory nejsou právní službou a nenahrazují právní radu v konkrétní věci. Jedná se o soukromé názory autora článku, nikoliv o vyčerpávající analýzu příslušné problematiky. Pokud řešíte konkrétní právní problém, obraťte se na nás pro další informace.

JUDr. Jan Fila

Studoval na právnické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Po studiu působil od roku 2012 jako advokátní koncipient v advokátní kanceláři v Olomouci a následně v Brně, kde po složení advokátní zkoušky v roce 2016 začal působit jako advokát. V roce 2014 složil rigorózní zkoušku na Masarykově univerzitě v Brně v oboru pracovního práva. Hovoří anglicky. Jan se zajímá především o právo občanské, trestní, pracovní a správní.

Další články