Uplatnění nadměrného odpočtu DPH při pořízení bytu

Uplatnění nadměrného odpočtu DPH při pořízení bytu

V posledních dnech zaplavily český internet články týkající se zdanění ubytovacích služeb poskytovaných prostřednictvím portálu Airbnb nebo Booking.com. Pokud tyto články shrneme tak, Městský soud v Praze, jako soud správní, uvedl ve svém rozsudku, že tyto činnosti je nutno v zásadě posuzovat jako podnikatelskou činnost v ubytovacích službách.

S tímto je pak spojena povinnost takových osob odvádět ze svých příjmů zdravotní a sociální pojištění. Toto rozhodnutí rovněž může významně zasáhnou do jejich povinností odvádět daň z přidané hodnoty za takových příjmů.

V souvislosti s touto problematikou se nám dále podařilo dohledat rozsudek Nejvyššího správního soudu č.j. 10 Afs 221/2018 – 57 ze dne 5. května 2020 týkající nadměrného odpočtu DPH při nákupu bytu.

V tomto řízení vyšlo najevo, že daňový subjekt používal byt v rámci svých ekonomických činností, když jej pronajal třem subjektům, se kterými uzavřel nájemní smlouvy. Soud pak konstatoval, že za ekonomickou činnost se totiž považuje také využití hmotného a nehmotného majetku za účelem získání pravidelného příjmů. Soud však považoval za sporné, zda daňový subjekt použil byt pro účely uskutečnění plnění vymezených v § 72 odst. 1 zákona o dani z přidané hodnoty.

Nájem nemovité věci je zásadně osvobozen od daně a zároveň bez nároku na odpočet daně (§ 51 odst. 1 písm. g) ve spojení s § 56a odst. 1 ZDPH), proto na účel vymezený v § 72 odst. 1 písm. b) ZDPH v posuzované věci nedopadal. Avšak podle § 56a odst. 3 ZDPH se plátce může rozhodnout, že se uplatňuje daň u nájmu nemovité věci jiným plátcům pro účely uskutečňování jejich ekonomických činností. Na základě tohoto rozhodnutí se nájem stává zdanitelným plněním poskytnutí služby podle § 72 odst. 1 písm. a) ZDPH. Nutno však konstatovat, že aktuálně platná právní úprava, dle našeho názoru v případě (zjednodušeně řečeno) domů, bytů a bytových prostor, již takový postup neumožňuje.

Zde se pak nabízí možnost úvahy o tom, zda nevydat cestou uplatňování nároku na vrácení nadměrného odpočtu DPH právě v souvislosti s poskytováním krátkodobého ubytování. Je však na místě vážit všechna pro a proti. V případě takto vysokého odpočtu je nutno počítat zejména s tím, že se o takový požadavek bude důkladně zajímat Finanční správa, jako ve shora uvedeném případě.

Rovněž je v těchto případech nutno počítat s tím, že ani v případě řádně provedeného nadměrného odpočtu, může dojít k doměření daně. K tomu může dojít zejména v situaci, kdy je předmět takové odpočtu využívám i jiné činnosti, nevztahující se pod ust. § 72 odst. 1 ZDPH, nebo případně při zrušení registrace k DPH. V tomto ohledu je pro vhodné být velmi obezřetný.

Prezentované názory nejsou právní službou a nenahrazují právní radu v konkrétní věci. Jedná se o soukromé názory autora článku, nikoliv o vyčerpávající analýzu příslušné problematiky. Pokud řešíte konkrétní právní problém, obraťte se na nás pro další informace.

JUDr. Jan Fila

Studoval na právnické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Po studiu působil od roku 2012 jako advokátní koncipient v advokátní kanceláři v Olomouci a následně v Brně, kde po složení advokátní zkoušky v roce 2016 začal působit jako advokát. V roce 2014 složil rigorózní zkoušku na Masarykově univerzitě v Brně v oboru pracovního práva. Hovoří anglicky. Jan se zajímá především o právo občanské, trestní, pracovní a správní.

Další články