Kupní smlouva

Kupní smlouva

Kupní smlouva patří mezi zdaleka nejrozšířenější smluvní vztahy. Existuje navíc dlouhá řada modifikací. Primárním účelem kupní smlouvy je směna věci, resp. převod vlastnického práva za peníze. Lze jí uzavřít v písemné podobě, ale většinou postačí smlouva ústní. Například kupní smlouva na nemovitou věc musí mít písemnou formu vždy.

Obecně si soukromé právo zakládá na bezformálnosti právního jednání. Zákon tedy ve většině případů nediktuje svým adresátům, v jaké formě mají smlouvy uzavírat. V tomto ohledu proto prostá kupní smlouva není nijak komplikovanou záležitostí. Nemělo by v ní chybět určení toho, kdo je prodávající a kdo kupující, jaká věc je předmětem koupě a za jakou cenu se kupuje resp., prodává. Cena nemusí být stanovena pevně, stačí, když bude ve smlouvě uveden způsob určení kupní ceny. Významnou náležitostí kupní smlouvy uzavřené písemně je také datum uzavření smlouvy a podpisy obou stran.

Kupní smlouvu lze také často zaměnit se smlouvou o dílo. V případě, že budoucí vlastník dodává podstatnou část materiálu k následnému zhotovení věci, nebude se jednat o kupní smlouvu, ale o smlouvu o dílo. Stejně bude smlouva kvalifikována i v případě, kdy převážná část plnění dodavatele spočívá ve výkonu činnosti.

Po předání plnění z kupní smlouvy se mohou objevit určité jeho vady. Plnění je podle občanského zákoníku vadné, pokud není v ujednaném množství, jakosti, provedení či neodpovídá vzorku nebo předloze. V případě, že nebyla jakost či provedení ujednána, musí prodávající dodat plnění v jakosti a provedení vhodných pro účel patrný ze smlouvy.

Odpovědnost za vadné plnění zakládá vada, která byla přítomna již při přechodu nebezpečí škody na kupujícího, byť se může projevit až později. Občanský zákoník poté rozděluje vadné plnění na vadné plnění způsobující podstatné porušení smlouvy a vadné plnění způsobující nepodstatné porušení smlouvy. V případě podstatného porušení smlouvy má kupující

  • právo na odstranění vady dodáním nové věci bez vady nebo dodáním chybějící věci,
  • právo na odstranění vady opravou věci,
  • právo na přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo
  • právo odstoupit od smlouvy.

V případě nepodstatného porušení smlouvy má kupující právo na odstranění vady, anebo na přiměřenou slevu z kupní ceny. Tyto nároky je možné ujednat s prodávajícím rozdílně od právní úpravy občanského zákoníku.

Speciálnímu režimu podléhají tzv. fixní závazky, kdy kupující nemá zájem na dodatečném plnění v případě prodlení prodávajícího s dodáním věci. V takovém případě může kupující bez dalšího odstoupit od smlouvy.

Od odpovědnosti za vady je nutno odlišit záruku, kterou se prodávající zavazuje, že si věc zachová po danou dobu určité vlastnosti. Není tedy nutné, aby plnění mělo vadu již při přechodu nebezpečí jako v případě odpovědnosti za vady, ale ke vzniku odpovědnosti postačí, aby si věc v záruční době nezachovala vlastnosti uvedené ve smlouvě. Odpovědnost ze záruky nastupuje vedle odpovědnosti na vady a jsou na sobě nezávislé. Na rozdíl od odpovědnosti za vady je nutné mít záruku výslovně sjednanou ve smlouvě, či ve formě prohlášení prodávajícího, jinak kupující práva ze záruky nemá.

Mezi základní modifikace patří kupní smlouva na movitou a nemovitou věc, kupní smlouva na koupi zboží v obchodě a kupní smlouva, jejímž předmětem je obchodní závod.

Shrnuto – kupní smlouva je nejčastějším typem smlouvy a setkáváme se s ní v každodenním životě. Kupní smlouvu uzavíráme při nákupu v obchodě, nicméně, jak již bylo zmíněno výše, při koupi věci větší hodnoty, zejména nemovitosti nebo obchodního závodu, je vhodné postupovat s opatrností a v určitých případech si vyžádat odbornou pomoc.

Prezentované názory nejsou právní službou a nenahrazují právní radu v konkrétní věci. Jedná se o soukromé názory autora článku, nikoliv o vyčerpávající analýzu příslušné problematiky. Pokud řešíte konkrétní právní problém, obraťte se na nás pro další informace.

JUDr. Jan Fila

Studoval na právnické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Po studiu působil od roku 2012 jako advokátní koncipient v advokátní kanceláři v Olomouci a následně v Brně, kde po složení advokátní zkoušky v roce 2016 začal působit jako advokát. V roce 2014 složil rigorózní zkoušku na Masarykově univerzitě v Brně v oboru pracovního práva. Hovoří anglicky. Jan se zajímá především o právo občanské, trestní, pracovní a správní.

Další články