Jak se chránit před inflací v právních vztazích? Používejte inflační doložku.

Jak se chránit před inflací v právních vztazích? Používejte inflační doložku.

Inflace je ve veřejném prostoru poměrně často skloňované téma. Nicméně obsah tohoto pojmu je podstatné části veřejnosti neznámý, ačkoliv inflace ovlivňuje každodenní život nás všech. Nejedná se o nic menšího, než je hodnota peněz, od níž se pak odvíjí i cena zboží, služeb a případně i lidské práce.

Pojem inflace a její stanovování

V literatuře je možno dohledat mnoho různých definic, avšak obecně inflace znamená všeobecný růst cenové hladiny v čase. Jde tedy o oslabení reálné hodnoty (tj. kupní síly) dané měny vůči zboží a službám, které spotřebitel kupuje. Výsledkem přítomnosti inflace v ekonomice je skutečnost, že spotřebitel za stejný obnos peněz zakoupí menší množství obdobného zboží, než tomu bylo v předcházejícím období.

Ke zjišťování míry inflace se používají tzv. cenové indexy, kterými se poměřuje úroveň cen určitého koše vybraných výrobků a služeb (cca 450) ve dvou srovnávaných obdobích. Do spotřebního koše je zařazeno potravinářské zboží, nepotravinářské zboží a služby.

Pro doplnění je nutno zmínit, že v ekonomice může existovat i jev opačný, který je nazýván tzv. deflace.

Nástroje k řízení cenové politiky státu jsou v České republice svěřeny České národní bance, jakožto nezávislému orgánu. Pokud se ale jedná o sledování míry inflace v České republice, je v tomto ohledu kompetentní Český statistická úřad. Všechny zásadní informace lze dohledat na webových stránkách těch orgánů.

Jaké je však využití shora uvedeného v realitě běžného (právního) života? Typicky se bude jednat o dlouhodobé právní poměry, u kterých bývá obvyklé, že si strany poskytují vzájemně ekvivalentní plnění, což pokles reálné hodnoty peněz komplikuje. V případě inflace by na tomto zcela evidentně vydělala strana, která plní v penězích. Ačkoliv například nájemce platí stále nominálně stejné nájemné, reálně platí stále nižší částku, což jde ke škodě pronajímatele.

Inflační doložka a její využití

Zákonodárce využívá různě koncipované mechanismy ke kompenzaci tohoto poklesu, a to zejména tam, kde je postavení účastníků takového právního poměru nerovné. Typicky se jedná v případě pracovního poměru o existenci institutu minimální, resp. zaručené mzdy a platu.

Existuje však mnoho právních vztahů, u kterých se uplatní spíše právní zásada, že zákony jsou psány pro bdělé (Vigilantibus iura scripta sunt), a proto je nutné na patřičné ujednání myslet již při vyjednávání o smlouvě.

Tzv. inflační doložka má tedy široké pole uplatnění. Určitě lze využít u nájemní smlouvy, smlouvy o dílo, kupní smlouvy apod. Prostě všude tam, kde právní poměr trvá delší dobu a kde by inflace způsobovala bezdůvodné ochuzení jedné ze stran.

Při formulaci je nutno doporučit zachování maximální míry stručnosti a jasnosti takového ujednání, aby takové jednání v budoucnu nemohlo být považováno na neurčité, a proto absolutně neplatné. V tomto ohledu je pak nutno i přesně specifikovat konkrétní míru inflace, resp. index, podle které se bude takové ujednání řídit. Český statistický úřad vyhlašuje celkem čtyři indexy spotřebitelských cen, z nichž lze typicky užít ten, který se týká přírůstku průměrného ročního indexu spotřebitelských cen za předcházející rok.

Různé indexy vývoje spotřebitelských cen vyhlašuje i Evropský statistický úřad – Eurostat. Lze tedy využít i tyto, zejména pokud smluvní strany nemají sídlo ve stejném státě. Důležité je však přesně označit příslušný index a instituci, které jej vyhlašuje. Pro zjednodušení se k takovému zvýšení přistupuje jednou ročně, většinou k začátku kalendářního roku.

Inflační doložka u nájemních smluv, jejichž předmětem je prostor určený bydlení

Zvláštní povahu mají inflační doložky u nájemních smluv, jejichž předmětem je prostor určený bydlení, typicky dům, nebo byt. Pro nájemní vztahy se běžně uplatní ust. § 2249 občanského zákoníku, jedná se však o právní úpravu (pravděpodobně jednostranně – nájemce je chráněn jako slabší strana a nelze mu ukládat zjevně nepřiměřené povinnosti) dispozitivní. V tomto ohledu lze odkázat na rozsudek Nejvyššího soudu č.j. 26 Cdo 1670/2018 – 81, který hovoří o tom, že Právo domáhat se zvýšení nájemného pronajímateli nenáleží mj. i v případě, kdy si účastníci nájemní smlouvy inflační doložkou (ať již uzavřenou za účinnosti obč. zák. či po 1. 1. 2014 za účinnosti o. z.) sjednali podmínky, za nichž bude výše nájemného za trvání nájemního vztahu měněna. V souladu s ústavním principem autonomie vůle subjektů soukromého práva je třeba vycházet ze zásady pacta sunt servanda, strany by měly uzavřenou dohodu o způsobu zvyšování nájemného respektovat, a to i v případě, kdy se po uzavření smlouvy změnily okolnosti do té míry, že se sjednaný způsob stal pro některou z nich méně výhodný.

Pokud si shora uvedené skutečnosti shrneme, tak inflační doložka je velmi užitečný právní nástroj korekce důsledků inflace v právních vztazích. Má však některá svá specifika a úskalí, na které je potřeba při jejím psaní myslet. Zejména se jedná o jasné a pregnantní formulace a zachování zásady ochrany slabší smluvní strany, resp. spotřebitele.

A jak postupovat dále?

Pokud si tedy nebudete s přípravou znění Vaší doložky jistí, neváhejte se na nás obrátit a spolu nalezneme pro Vás nejvýhodnější variantu. Využíjte naši službu Online advokát za předem daných podmínek. Obáváte se důsledků zvýšené inflace? Naši advokáti jsou připraveni Vám pomoci. Sídlíme v Brně, ale naše pole působnosti je širší, právní služby jsme schopni poskytnou na celém území ČR.

Prezentované názory nejsou právní službou a nenahrazují právní radu v konkrétní věci. Jedná se o soukromé názory autora článku, nikoliv o vyčerpávající analýzu příslušné problematiky. Pokud řešíte konkrétní právní problém, obraťte se na nás pro další informace.

JUDr. Jan Fila

Studoval na právnické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Po studiu působil od roku 2012 jako advokátní koncipient v advokátní kanceláři v Olomouci a následně v Brně, kde po složení advokátní zkoušky v roce 2016 začal působit jako advokát. V roce 2014 složil rigorózní zkoušku na Masarykově univerzitě v Brně v oboru pracovního práva. Hovoří anglicky. Jan se zajímá především o právo občanské, trestní, pracovní a správní.

Další články